Úmrtí náhle přibyla. Čísla naznačují, kolik lidí v Česku zemřelo kvůli vedrům

V Česku se během rekordní vlny veder objevil výrazný výkyv v počtu zemřelých. Letos v létě ve 26. a 27. týdnu, tedy mezi 22. červnem a 5. červencem, zemřelo celkem 4563 lidí. Na zvýšený počet zemřelých během vlny veder už dříve upozornil server Novinky.cz. Samotný 27. týden s 2299 zemřelými překonal pětiletý průměr. „Ve srovnání s průměrným počtem úmrtí ve 27. týdnu předchozích pět let byl letošní počet vyšší dokonce o 350,“ uvedla Eva Šusteková z Českého statistického úřadu.

Podobné situace vysokých teplot a zvýšeného počtu úmrtí se objevily i v minulosti. V roce 2013 se průměrné teploty během 25. týdnu pohybovaly kolem 20 až 22 stupňů, denní maximum dosáhlo 35,2 stupně a zemřelo 2338 lidí, nejvíce za celé léto.

V roce 2015 ve 33. týdnu, kdy se nejvyšší teplota vyšplhala k 39,8 stupně Celsia, dosáhl počet úmrtí na 2521. To je nejvyšší počet úmrtí v naměřených datech. V roce 2018 zemřelo během 31. týdne s maximem 38 stupňů celkem 2379 lidí. V roce 2022 pak připadlo 2310 úmrtí na 29. týden, kdy teplota dosáhla 39,2 stupně. Také v těchto případech šlo o nejvyšší týdenní počty daného léta.

Samotná časová shoda však neumožňuje určit, kolik konkrétních úmrtí způsobily vysoké teploty. Podle českých statistiků je letošní nárůst patrný především mezi lidmi staršími 75 let a přetrvává i po přepočtu na počet obyvatel. „Při srovnávání jednotlivých týdnů je však třeba mít na zřeteli, že počty zemřelých mezitýdně běžně kolísají,“ upozorňuje Eva Šusteková. K potvrzení souvislosti budou potřeba údaje o příčinách smrti a vývoj úmrtnosti v dalších týdnech.

Souvislost mezi vedry a zvýšenou úmrtností přesto podle odborníků existuje. „Vlny veder určitě mohou za určitý počet úmrtí. Je to typický jev, který se během nich objevuje,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Pavel Zahradníček, odborník portálu Intersucho a člen Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. České statistiky podle něj zatím nejsou pro rychlé vyhodnocování úmrtí souvisejících s horkem nastavené tak dobře jako systémy v některých dalších evropských zemích.

Zahradníček při předchozích analýzách pracoval s daty Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), která umožňují rozlišovat úmrtí podle diagnóz. „Vytvoříte referenční křivku běžného počtu úmrtí pro každý den za delší období a porovnáte ji s křivkou v době vln veder. Z toho vychází nadúmrtnost,“ vysvětluje.

U nejhorších vln podle něj analýza ukázala přibližně 300 úmrtí na kardiovaskulární onemocnění nad obvyklou hodnotu.

Poslední letošní vlna ale v těchto datech ještě není, protože je ÚZIS zveřejňuje se zpožděním. Obecná souvislost je však podle Zahradníčka zřejmá: „Vlny veder přinášejí úmrtnost.“

Lékaři upozorňují, že vysoké teploty zatěžují nemocné i zdravé lidi. Nejvíce ohroženi jsou senioři a lidé s onemocněním srdce či ledvin nebo s nízkým krevním tlakem. „V tomto horku se lidé více potí, ztrácejí nejen vodu, ale i minerály a nezvládají se ‚dopít‘. Odvodnění způsobuje pokles krevního tlaku, a když užívají léky, které jim tlak snižují, může to být příliš,“ vysvětluje doktor Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Aleš Linhart.

Potíže se netýkají pouze nemocných seniorů. Praktický lékař Jan Doleček v souvislosti s vysokými teplotami eviduje v ordinaci zvýšený výskyt zdravotních potíží. „Potíže mají i zdraví lidé, kteří si stěžují nejčastěji na slabost, bolest a motání hlavy,“ dodává lékař.

Meteorolog Michal Žák v pořadu Seznam Zpráv Ptám se já upozornil, že během největších veder by lidé měli omezit sport a fyzickou námahu. „Pokud je člověk rozumný, tak když je vedro, nepůjde sportovat, i když je mu třeba 25 nebo 30 let. Protože by si měl uvědomit, že jeho organismus může dojít ke kolapsu a k vyčerpání a člověk může ohrozit své zdraví, možná i život,“ říká Žák.

Češi podle Žáka nemají chování během extrémních veder dostatečně zažité a měli by vysokým teplotám více přizpůsobovat svůj denní rytmus. Za důležitou proto považuje osvětu státu, krajů a obcí i rychlejší zavádění adaptačních opatření.

Světová zdravotnická organizace odhaduje, že během posledních čtyř let si horko v Evropské unii a přidružených zemích vyžádalo více než 200 tisíc životů, přičemž většině těchto úmrtí bylo možné předejít.

„Vlny veder už nejsou ojedinělými anomáliemi. Staly se opakující se krizí,“ upozorňuje evropský ředitel WHO Hans Henri Kluge. Světová zdravotnická organizace zároveň uvádí, že národní plán na ochranu zdraví během veder nemá ani polovina zemí evropského regionu.

Francouzský úřad veřejného zdraví odhadl, že během letošní vlny veder zemřelo nejméně o 5764 lidí více, než by odpovídalo obvyklé úmrtnosti v tomto období. Německý Institut Roberta Kocha do 32. týdne modelově odhadl přibližně 14 tisíc úmrtí souvisejících s horkem, z toho asi 9600 během mimořádně teplého 26. týdne. Na rozdíl od dosavadních českých údajů jde v obou zemích o statistické modely pracující s očekávanou úmrtností a vývojem teplot.