Závody v uklidňování. Zvěsti po cestě šéfa CIA do Moskvy nutí Pobaltí reagovat

Čtyři hodiny v Moskvě a několik různých verzí toho, proč tam ředitel americké CIA John Ratcliffe vlastně letěl.

První zprávy vyvolaly znepokojení hlavně na východním křídle NATO. The Wall Street Journal a Politico s odvoláním na své zdroje napsaly, že Ratcliffe měl v Moskvě mimo jiné varovat Rusko před případným útokem nebo provokací proti členským státům Aliance, především proti Estonsku, Lotyšsku a Litvě.

Později přibyla jiná verze.

Podle listu The New York Times bylo hlavním cílem návštěvy přesvědčit Moskvu, že její vyhlídky ve válce proti Ukrajině i doma se zhoršují, a přimět ji k vážným jednáním o ukončení konfliktu. Ratcliffe měl ruské straně předložit nepříznivé americké hodnocení situace na bojišti i ruské ekonomiky.

Také agentura Reuters teď píše, že obavy z případných ruských operací proti NATO při rozhovorech zazněly, podle jejích zdrojů ale zřejmě nebyly hlavním tématem návštěvy.

Co přesně šéf CIA v Moskvě řešil, tak zůstává neveřejné. Jisté je zatím jen to, že se setkal s představiteli ruských tajných služeb. Prezident Vladimir Putin ho nepřijal.

A právě země, kterých se údajné americké varování mělo týkat, mezitím vysílají prakticky stejnou zprávu: bezprostřední vojenská hrozba se podle nich nezvýšila.

„Pro Estonsko ani baltské státy se úroveň hrozby nezměnila,“ řekl estonský premiér Kristen Michal. Množství teorií kolem Ratcliffeovy cesty komentoval s nadsázkou: spekulací je podle něj tolik, že by o nich „někdo mohl natočit film“.

Podobně mluví estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Podle veřejnoprávního serveru ERR připomněl, že američtí a ruští představitelé udržovali kontakty i během ruské agrese proti Ukrajině.

Ratcliffeově cestě proto podle něj není namístě přisuzovat „přelomový význam“. „Musíme zůstat ostražití, ale estonské hodnocení hrozby se nezměnilo,“ uvedl Tsahkna.

Stejný tón přichází z Rigy.

„V tuto chvíli není důvod k obavám,“ uvedl lotyšský premiér Andris Kulbergs podle veřejnoprávního portálu LSM. Riziko přímého ruského útoku hodnotí tamní bezpečnostní instituce jako nízké.

Ještě jednoznačněji se v pátek vyjádřil velitel lotyšských ozbrojených sil Kaspars Pudāns. „Přímá vojenská hrozba Lotyšsku v tuhle chvíli neexistuje,“ řekl pro rozhlas Latvijas Radio.

Armáda podle něj u hranic nepozoruje koncentraci ruských nebo běloruských vojsk, která by připomínala situaci před invazí na Ukrajinu na přelomu let 2021 a 2022.

A ani Vilnius nehlásí změnu.

Litevský prezident Gitanas Nausėda potvrdil, že jeho země o cestě šéfa CIA věděla předem. „Ano, věděli jsme o tom,“ řekl. Podrobnosti mají Litevci dostat od amerických partnerů později, a prezident se proto odmítl pouštět do spekulací o obsahu jednání.

Z Tallinnu, Rigy i Vilniusu tak zatím přichází stejná zpráva: Rusko zůstává hrozbou, nic ale podle tamních představitelů nenasvědčuje tomu, že by se právě teď chystalo k přímému útoku na NATO.

To ale neznamená klid.

Baltské státy totiž rozlišují dva druhy rizika: konvenční útok, jemuž teď nenasvědčují žádné ruské přípravy, a hybridní operace, které jsou v posledních letech aktuální hrozbou.

Jenže v Lotyšsku do toho ve stejnou chvíli vstoupil vládní dokument, který na první pohled působil mnohem znepokojivěji.

Ministerstvo klimatu a energetiky navrhlo zavést ve východním pohraničí mimořádný režim. V odůvodnění se mluvilo o možné „eskalaci ruských válečných aktivit“ a narušování lotyšského vzdušného prostoru. Vyznělo to, jako by Riga reagovala na nové bezpečnostní informace.

Podle vlády ale nešlo o varování tajných služeb ani přípravu na očekávaný útok. Stát řešil praktičtější problém: jak postupovat například při průniku dronu do vzdušného prostoru a zároveň zajistit chod nemocnic, energetiky nebo vodáren.

Dokument se podle LSM připravoval několik týdnů. Ministerstvo ho nakonec ve čtvrtek stáhlo a oznámilo, že přepracuje nejen jeho obsah, ale i název.

„Technická a organizační opatření připravenosti státu nelze komunikovat tak, jako by Lotyšsko stálo na prahu války,“ reagoval premiér Kulbergs.

Podobně klidně na americkou výpravu do Ruska reaguje i Polsko.

„Takové návštěvy se vždy konají v důležitých momentech,“ řekl polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz. Připomněl, že cesty šéfů CIA do Moskvy nejsou bezprecedentní a probíhaly za demokratických i republikánských prezidentů.

Zdůraznil také blízkou spolupráci polských a amerických tajných služeb. „Polsko je ve skupině zemí s nejvyšší důvěrou,“ uvedl Kosiniak-Kamysz. Pro Varšavu je podle něj naopak výhodné, pokud Američané prostřednictvím podobných kontaktů získají další informace a Polsko k nim následně dostane přístup.

Polský server Onet navíc s odvoláním na zdroj z vlády napsal, že Varšava dostává informace o Ratcliffeově cestě přímo od americké strany.

„Vyplývá z toho, že jde o pokusy o rozhovory o ukončení války na Ukrajině,“ řekl serveru vládní zdroj. Další podrobnosti podle něj mohou Američané předat v příštích dnech.

Klid oficiálních představitelů ale neznamená, že by v regionu zmizely obavy z možného budoucího testu NATO.

Bývalý velitel amerických pozemních sil v Evropě Ben Hodges v rozhovoru pro server Onet upozornil, že případný ruský útok nemusí vypadat jako invaze na Ukrajinu. Moskva podle něj nemusí usilovat o dobytí rozsáhlého území.

„Cíl je jasný. Rozbít Alianci na Západě. Ukázat světu, že členové NATO ve skutečnosti nejsou ochotni jít do války za, řekněme, nějakou část Estonska, Litvy nebo Lotyšska,“ řekl Hodges.

Jako možné místo podobného testu zmínil Suvalský koridor mezi Polskem a Litvou nebo okolí lotyšského Daugavpilsu. Smyslem by podle něj bylo ověřit, zda jsou spojenci skutečně připraveni použít článek 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní sebeobraně.

Hodges zároveň připomíná, že Rusko už dnes využívá nástroje pod prahem otevřené války, od sabotáží přes drony až po narušování fungování západních institucí.