Článek
Ruští vývozci obilí přesměrovávají dodávky k Baltskému moři, včetně přístavů v pobaltských zemích. Vedou je k tomu ukrajinské dronové útoky v Černém a v Azovském moři, kvůli kterým jsou nuceni hledat alternativní trasy. S odkazem na analytiky a obchodníky to dnes uvedla agentura Reuters. Ukrajina a Rusko si vzájemně útočí na vývozní terminály a lodě s obilím, což způsobuje největší narušení obchodu v Černém moři od začátku konfliktu na Ukrajině před více než čtyřmi lety.
Rusko v poslední exportní sezoně, která skončila v červnu, vyvezlo 46,3 milionu tun obilí. To představovalo 90 procent celkového ruského námořního vývozu obilí, vyplývá z údajů odvětví. Z ruských přístavů v Baltském moři se vyvezlo jen asi milion tun.
Podle zdroje z odvětví, který si nepřál být jmenován, dosáhly k 18. srpnu požadavky na přepravu obilí po železnici do ruských přístavů v Baltském moři pro letošní sezonu pěti milionů tun, především s dodáním v srpnu a září. Ve srovnání s tím činily požadavky pro černomořské přístavy Novorossijsk a Tuapse šest milionů tun.
Turecký ministr zahraničí dnes uvedl, že Turecko se snaží oživit dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou pro bezpečnou přepravu obilí a dalších zemědělských komodit v Černém moři. Dohoda skončila v roce 2023, když od ní odstoupilo Rusko, které si stěžovalo, že smlouva není zcela dodržována.
Turecká diplomacie v posledních třech letech oznamovala opakovaně snahy o obnovení dohody mezi válčícími stranami. Její uzavření v roce 2022 v Istanbulu vnímala jako svůj úspěch. Od roku 2023 se žádnou další podobnou úmluvu zavazující Rusko a Ukrajinu nepodařilo podepsat.
„Připravili jsme plán a jsme v kontaktu s oběma stranami,“ řekl Fidan. Turecko chce podle něj dosáhnout podobné dohody jako v roce 2022, pokud to okolnosti dovolí.
Ruští vývozci se také stále více obracejí k přístavům v pobaltských zemích, především v Lotyšsku, které je členem EU a NATO, uvedli analytici a obchodníci. Zároveň očekávají, že v září tam objem přepravy výrazně vzroste.
Navzdory napjatým vztahům mezi Ruskem a jeho pobaltskými sousedy přeprava ruského obilí přes pobaltské země pokračuje. V poslední sezoně ale klesla zhruba na jeden milion tun z 2,5 milionu tun před dvěma lety, uvedli analytici.
„Pobaltský region, severozápad, je nyní hlavním zdrojem,“ řekl šéf ruské poradenské společnosti SovEkon Andrej Sizov. „V září podle mě uvidíme prudký nárůst přepravy přes pobaltské země a přes ruské přístavy v Baltském moři,“ dodal.
Prezident Ruského obilnářského svazu Arkadij Zločevskij odhadl, že export z Ruska přes pobaltské země by v této sezoně mohl dosáhnout pěti až šesti milionů tun - případně i deseti milionů tun, pokud budou k dispozici také estonské přístavy. Svaz je lobbistickou skupinou, která zastupuje zemědělce.
Sizov ze společnosti SovEkon odhaduje potenciální vývoz přes přístavy v pobaltských zemích na 200 tisíc až 400 tisíc tun měsíčně, což je dvojnásobek jeho odhadu pro ruské baltské terminály. Celková kapacita zařízení pro manipulaci s obilím ve třech pobaltských zemích přesahuje 18 milionů tun ročně. Tato zařízení však odbavují také obilí z jiných částí Evropy.
Pobaltské země bývaly významnými vývozními branami pro ruskou ropu a hnojiva. S postupným zhoršováním vztahů se však Rusko začalo snažit rozvíjet vlastní přepravní infrastrukturu.
Když se Rusko stalo významným hráčem na světovém trhu se zemědělskými komoditami a největším vývozcem pšenice na světě, vybudovalo obilní terminály v přístavech Vysock a Usť-Luga. Obilí lze přepravovat i přes přístavy Petrohrad a Kaliningrad.
Ruské přístavy v Baltském moři mají podle odhadů celkovou kapacitu až sedm milionů tun obilí ročně. Navzdory jejich rozšíření ale není tato kapacita dostatečná k úplnému nahrazení přístavů v Azovském a Černém moři. Zločevskij z Ruského obilnářského svazu odhaduje, že všechny ostatní ruské přístavy dohromady spolu s pozemní dopravou by v nejlepším případě dokázaly odbavit jen asi polovinu zásilek, které by za běžných okolností směřovaly přes přístavy v Azovském a Černém moři.
