Článek
Polská vláda prodloužila o dalších 90 dnů platnost opatření na hranici s Běloruskem, kde od června 2024 udržuje takzvanou nárazníkovou zónu s cílem bránit nelegální migraci. Nově má tak toto bezpečnostní opatření, kritizované lidskoprávními organizacemi, platit do 28. listopadu, napsala dnes agentura PAP.
„Toto rozhodnutí vyplývá z potřeby udržovat bezpečnost a chránit polskou hranici s Běloruskem,“ uvedlo polské ministerstvo vnitra na sociální síti X. Podle agentury PAP jde už o deváté prodloužení režimu v nárazníkové zóně s omezeným přístupem na asi 80 kilometrech hranice s Běloruskem.
Polské ministerstvo vnitra v pondělí také uvedlo, že od letošního ledna do 2. srpna zaznamenala polská pohraniční stráž 335 pokusů o nelegální překročení hranice, což představuje pokles o více než 98 procent ve srovnání se stejným obdobím roku 2022. To ale podle ministerstva neznamená, že se migrační krize zmírnila. „Bělorusko, které podporuje Ruskou federaci, jako stát agresivní vůči EU a NATO, změnilo taktiku a přesunulo činnost na hranice s Litvou a Lotyšskem,“ dodalo.
Polsko bojuje s migrační krizí na hranici s Běloruskem od roku 2021 a viní z ní Minsk a Moskvu. Ty podle Varšavy využívají migranty z krizových regionů jako zbraň v hybridní válce proti EU a NATO. Někteří také dříve tvrdili, že Rusko a Bělorusko organizovaly odvoz běženců k hranici.
V lednu 2022 začalo Polsko na hranici stavět ocelovou bariéru poté, co tam za předchozí půlrok zadrželo téměř 40 tisíc lidí, většinou z Blízkého východu a Afghánistánu, při pokusu dostat se z Běloruska do Polska. Na 187 kilometrech pak Polsko postavilo ocelovou konstrukci zakončenou ostnatým drátem.
Zónu zákazu vstupu a bariéru s ostnatým drátem, stejně jako další opatření zavedená v této oblasti Varšavou, dlouhodobě kritizují lidskoprávní organizace, včetně Amnesty International.
