Článek
Brněnský Zelný trh obklopují tak výstavné budovy, jako jsou barokní Dietrichsteinský palác, divadlo Reduta nebo pozdně funkcionalistická Městská tržnice. Zdobností fasády za nimi nijak nezaostává ještě jedna – spíš naopak. Je to bývalá Cyrilometodějská záložna ve stylu moderního klasicismu, která jako jedna z dominant zavírá celou východní stranu náměstí.
Po svém dokončení v roce 1915, tedy před 111 lety, se stala největší záložnou v Brně a jednou z největších v českých zemích. Není proto s podivem, že se právě ona po nalezení Věstonické venuše jako první ujala bezpečného uložení této pravěké cennosti. Soška byla v podzemním trezoru záložny asi dva roky, pak se pod přísným utajením stěhovala na jiná místa v Brně.
Budova svému původnímu účelu sloužila až do konce 60. let 20. století, za socialismu jako Státní spořitelna. Poté v ní po menších stavebních úpravách sídlila Právnická fakulta dnešní Masarykovy univerzity a v 90. letech Ekonomicko-správní fakulta stejné školy. Dnes funguje jako Hotel Grandezza.
Emancipace českých podnikatelů
Společnost Cyrilometodějská záložna vznikla už roku 1882. A byla první výraznou organizací, která se v převážně německém Brně starala o peníze občanů české národnosti. „Se ziskem nových klientů i kapitálu se logicky zvětšovaly také její požadavky na vybudování patřičného sídla, a tak bylo na počátku 20. století rozhodnuto o výstavbě nové monumentální reprezentativní budovy,“ uvádí Brněnský architektonický manuál.
Cyrilometodějská záložna v roce 1947.
Na místě čtyř starších domů navrhl novou budovu Vladimír Fischer, pozdější profesor brněnské techniky. Významný architekt své doby byl mimo jiné autorem třeba Nové radnice v Ostravě, kostela svatého Augustina v Brně, Augustiniánského domu v Luhačovicích nebo radnice v Tišnově.
Pro záložnu, která se řadí do období výrazné stavební rivality mezi Čechy a Němci, zvolil formu symetrického paláce zakončeného věžičkou a styl moderního klasicismu. Interiéru dominuje velká patrová dvorana se zdobeným proskleným stropem.
Stavbu zkomplikovala první světová válka, ale majitelům záložny se ji i přes potíže s dodávkami materiálu a nedostatek pracovních sil podařilo dokončit. Otevření provázely velkolepé oslavy, sloužila se dokonce mše a budova byla vysvěcena.
Zachovaná fasáda či vstupní hala
V roce 1998 budovu koupili soukromí investoři a podle návrhu architekta Ondřeje Kukrala ji přestavěli na luxusní hotel s kavárnou a restaurací. Za projektem stojí podnikatelé Michalis Dzikos a Aleš Vavruška z Liberce, kteří mimo jiné rekonstruovali a dostavěli třeba i Barrandovské terasy v Praze.
„Pracovali jsme s původními prvky tak, aby zůstaly čitelné, ale zároveň přirozeně zapadly do konceptu moderního pětihvězdičkového hotelu,“ popsal architekt Kukral. Mezi zachované jádro patří fasáda, vstupní hala, luneta nad vstupními dveřmi a dveře bývalého trezoru. Obnovena a zachována byla rovněž historická okna.
Dnešní podoba: hotel
Naopak v částech budovy, které podle autorů rekonstrukce nebyly tolik cenné, si architekti dovolili radikálnější řešení, což se týkalo třeba umístění nové restaurace či doplnění výtahů do světlíku.
Malovaný strop v recepční hale hotelu byl při zahájení prací poničený, tým proto navrhl nový dekor, který ladí s motivy na kobercích a je doplněn lipovými listy jako symbolem češství – odkazem na českou identitu záložny. Podobu prezidentského apartmá inspirovala tvorba Adolfa Loose.
Masérna v trezoru a oceněná restaurace
Zajímavým prvkem interiéru jsou zachované dveře bývalého trezoru. Zatímco dřív strážily cenné předměty, včetně Věstonické venuše, dnes vedou do masérny, která je spolu s vířivkou a posilovnou součástí hotelového wellness.
Budova před obnovou a při ní
Rekonstrukci provázely kontroverze, protože investor neumožnil kontrolu památkářů nad interiéry a podle názorů některých odborníků část úprav nekoresponduje s původním stylem budovy. Dle architekta Kukrala se však nakonec podařilo památkáře přesvědčit.
Při opětovném prohlášení za kulturní památku v roce 2024 také ministerstvo kultury uvedlo, že při rekonstrukci nedošlo k významnému narušení památkových hodnot. Investor plánoval i stavbu podzemních garáží pod náměstím, město ji však nakonec na základě silného odporu části veřejnosti nepovolilo.
Hotel, který je v provozu od května 2012, nabízí 75 pokojů s kapacitou 150 lůžek. V minulosti hostil třeba zpěváka Bryana Adamse, ománského šejka nebo bývalou první dámu Dagmar Havlovou. Grandezza Restaurant v budově získal ocenění jedné kuchařské čepice v prestižním gastro průvodci Gault & Millau.
