Článek
Policejní odborníci ve středu exhumují ostatky někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky v Lánech. Zkoumání pomocí moderních kriminalistických metod má přispět k objasnění okolností jeho smrti.
Masaryk zemřel 10. března 1948 po pádu z okna svého služebního bytu v pražském Černínském paláci, necelý měsíc po komunistickém převratu. Podle oficiální dobové verze spáchal sebevraždu, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu ale prověřuje možnou vraždu. Vyšetřovatelé se k případu opakovaně vracejí na základě nových poznatků. Loni získali také překlady listin z diplomatických archivů Francie, Spojených států a Velké Británie.
Antropolog Martin Hora z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, co mohou policejní odborníci na místě vyčíst z ostatků i po desítkách let, co ovlivňuje jejich zachování a co mohou v Masarykově hrobce najít.
V čem může být zkoumání ostatků Jana Masaryka jiné od „běžné“ práce odborníků?
Jan Masaryk je docela „mladé tělo“, takže očekávám, že tam bude spousta ještě zachovalých měkkých tkání. Bude to jiné, než s čím běžně pracujeme, kdy máme k dispozici opravdu jenom kostru a nic jiného. Tohle bude hodně odlišný případ.
Co ovlivní, v jakém stavu se ostatky po desítkách let zachovají?
Hodně bude záležet na tom, v jakém prostředí tělo bylo. Když bude ve vlhkém prostředí, kde bude přístup vzduchu, tak to bude fungovat jinak, než když bude někde bez přístupu vzduchu. Nemůžeme to říct zcela jednoznačně bez informací.
Není to tedy tak, že najdou pouze kostru Jana Masaryka?
Na to mi to přijde moc krátká doba. Pokud tam byly vhodné podmínky, myslím, že najdou víc. Nedokážu vyloučit, že tam nebude jenom kostra, ale spíš bych čekal, že tam bude i něco dalšího.
Například jednou jsem byl u exhumace generála z 16. nebo 17. století. A ten měl třeba ještě vlasy, které byly krásně vidět. Zachovalá byla i kůže a oblečení. Uvidíme později, v jakém stavu bude tělo Jana Masaryka. Třeba budu překvapený a bude všechno jinak, ale spíš bych čekal, že to nebude čistě jenom kostra.
Co všechno dokážete z kostry vyčíst a co naopak zjistit nelze?
Co se týče zkoumání kostry, tak z té můžeme odvozovat nějaké zranění, nemoci. Když jsou například chronické, tedy dlouhodobé, tak mohou na kostře zanechat stopy. Dále se dá rozpoznat, jestli zlomenina byla akutní, že se stala opravdu třeba omylem, nebo byla úmyslná, a ještě jestli byla blízko smrti jedince, nebo byla zahojená, tedy starší.
Dokážeme odhadnout, kolik člověk během života vážil, jakou měl výšku postavy nebo jakého byl pohlaví. To všechno ale v tomto případě známe, takže si myslím, že to nebude hlavním předmětem zkoumání. Z kostí dnes můžeme získat také genetickou informaci, která možnosti zkoumání rozšiřuje.
Naopak nemůžeme zjistit například některá akutní onemocnění, na která člověk mohl zemřít. Mohou ho usmrtit tak rychle, že se nestihnou žádným způsobem projevit na kostech.
Jak to dokážete vyčíst pouze z kostí?
Kost je vlastně hodně, dalo by se říct, „plastická“. Ona podle toho, jak ji za život zatěžujeme, tak se tomu zatížení přizpůsobí.
Dobře je to vidět například u tenistů, kteří zatěžují typicky jednu paži víc než druhou – tu, kde drží raketu. Zatěžovaná ruka je mnohem robustnější, má jiné rozložení kosti a je mnohem pevnější. Těmito nepřímými ukazateli nás to pak může nasměrovat k něčemu konkrétnějšímu.
Můžeme tedy z kostí zjistit druhy poranění? Jak vzniklo, jestli úderem, nebo naražením?
Ano, v mnoha případech to jde. Moji kolegové se třeba zabývají tím, že zkoumají lebky, ve kterých jsou nějaké otvory, a zkoumají, čím či jakým nástrojem mohly vzniknout. Jestli to byl úder sekyrou, mečem nebo průstřel šípem. Takže i takové věci se dají odvodit.
Můžeme tedy z kostí poznat, jestli Jan Masaryk skočil z okna sám, nebo to bylo násilím?
To netuším. Policisté musí mít nějakou konkrétní hypotézu, přičemž asi mají nové vodítko. A tím by předpokládali, že něčím se jim to potvrdí, nebo vyvrátí. Ale nevím, s jakou teorií tam šli a zda dokážou vyvrátit cizí zavinění. Mám pocit, že se dělaly i různé biomechanické analýzy, jestli Masaryk mohl vypadnout sám, nebo ho musel někdo strčit. Ale na to by nepotřebovali tělo exhumovat. Takže tohle bude nějaký zápis, jaká měl zranění těsně po smrti.
Jaké metody a moderní technologie se při zkoumání kostí používají?
Například na rekonstrukci obličeje se už dneska používají různé softwary, kde vycházíme ze skenů velkého množství obličejů, z povrchových skenů nebo i z CT snímků, získaných výpočetní tomografií nebo magnetickou rezonancí.
Na základě těchto dat už máme modely, které můžeme použít na lebku a odhadnout, jak vypadal obličej, včetně měkkých tkání člověka. U nás v laboratoři se hodně věnujeme tomu, jakým aktivitám se věnovali lidé za jejich života. Zkoumáme pomocí výpočetní tomografie typicky dlouhé kosti končetin a z toho odhadujeme, jak byly za života zatěžovány. Jestli třeba člověk hodně běhal, nebo vykonával nějakou specifickou práci.
