Článek
Zastupitelé městské rady Oděsy tento týden projednají návrh na zákaz používání ruskojazyčného obsahu v kultuře a na veřejných prostranstvích. Krok je mimořádně citlivý tím, že toto černomořské přístavní město je tradičně převážně ruskojazyčné. Běžné každodenní mluvy mezi lidmi by se však omezení nedotklo.
Iniciativa by zakázala ruskojazyčnou hudbu a literaturu na ulicích, v parcích, veřejných institucích i státních kulturních a zábavních zařízeních. Z veřejných knihoven by musely z volného výběru zmizet veškeré knihy v ruštině. Návrh zároveň doporučuje, aby se k pravidlům dobrovolně připojily i soukromé provozovny včetně kaváren a obchodů. Pokud projde, na veřejnosti by se nesměly hrát ani ruskojazyčné písně od ukrajinských interpretů – tvorba ruských občanů je totiž až na výjimky na Ukrajině zakázána již z dřívějška.
Plán vyvolal ve městě ostré spory. Zastánci krok vnímají jako nutnou dekolonizaci a obranu před vlivem agresora. Státem jmenovaná jazyková ombudsmanka pro Oděsu Anna Nerušová argumentuje tím, že ruština na ulicích může fungovat jako spouštěč traumat pro válečné veterány, propuštěné zajatce nebo uprchlíky z okupovaných území. Podle právníka Artema Kartašova Moskva skrze ruskojazyčnou kulturu dlouhodobě rozkládá ukrajinskou identitu, zejména u mladých lidí, uvádí BBC.
Kritici z řad místních umělců naopak varují, že plošný zákaz společnost zbytečně štěpí a vytváří z ruskojazyčných Ukrajinců občany druhé kategorie a omezuje demokratické svobody. Upozorňují, že ruština není pouze jazykem Vladimira Putina, ale také klasické literatury, a kladou si otázku, komu prospívá stavět proti sobě lidi, kteří zemi oddaně brání, pouze v jiném mateřském jazyce.
Válečný konflikt jazykovou otázku v celé zemi výrazně akceleroval. Vladimir Putin invazi ospravedlňoval právě „útiskem ruskojazyčných obyvatel“. Již od roku 2019 ukládá ukrajinský zákon povinnost oslovovat klienty ve službách, úřadech či školství primárně ukrajinsky a až na jejich žádost smějí přejít do ruštiny.
Ačkoliv průzkumy ukazují zhruba osmdesátiprocentní celonárodní podporu pro dominanci ukrajinštiny ve veřejné sféře a mnoho lidí na ni dobrovolně přechází, realita zůstává smíšená. Novější průzkum mezi studenty v Kyjevě totiž zjistil, že 82 % z nich o přestávkách dává přednost ruštině, a to i přesto, že ve třídách je ukrajinština vymáhána.
