Článek
Minimální mzda vzroste od ledna o 2500 korun na 24 900 korun. Odpovídat má 44,6 procenta průměrné mzdy. V roce 2028 má být na 45,8 procenta průměrného výdělku. Podle nynějších odhadů by to znamenalo přidání o další dva tisíce korun na 26 900 korun.
Nařízení o koeficientu pro výpočet minimální mzdy schválila v pondělí vláda, řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Firmám by se podle ministerstva práce po lednovém navýšení nejnižšího výdělku měly příští rok zvednout mzdové náklady o 5,9 miliardy korun, státu a veřejným rozpočtům o 20,6 miliardy korun.
„Příští rok bude navýšení o 2500 korun. Na rok 2028 máme předpoklad o 2000 korun,“ uvedl Juchelka.
Minimální mzda roste podle zákona automaticky. Do roku 2029 by se postupně měla dostat na 47 procent průměrné mzdy. Podle podkladů k nařízení minimální mzdu pobírá asi 181 tisíc lidí, tedy 4,9 procenta zaměstnanců.
Podle nařízení má koeficient pro výpočet minimální mzdy pro příští rok být 0,446 a přespříští rok 0,458. Nejnižší výdělek má tedy od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Letos s částkou 22 400 korun je to 43,4 procenta.
Firmám navrhované zvýšení minimální mzdy zvedne mzdové náklady příští rok o 5,9 miliardy korun, státu a veřejným rozpočtům o 20,6 miliardy korun. V roce 2028 by růst pro firmy znamenal 4,7 miliardy korun navíc a pro stát, samosprávy a zdravotní pojištění 25,7 miliardy korun navíc, spočítalo ministerstvo práce. Na sociálních a zdravotních odvodech by státní rozpočet měl podle něj ale příští rok získat 11,5 miliardy korun a přespříští rok 13,3 miliardy korun.
Přiměřené minimální mzdy v EU stanovila směrnice. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Odbory požadují pokračovat po roce 2029 ve zvyšování podílu na polovinu průměrné mzdy. Hospodářská komora uvedla, že by se kvůli výraznému růstu průměrného výdělku mohlo naopak nynější nastavení změkčit.
Česko patří letos mezi osm zemí EU, které mají minimální mzdu pod 1000 eur (teď asi 24 200 korun). V sedmadvacítce má český nejnižší výdělek třetí nejslabší kupní sílu. Podle analýzy přiměřenosti, kterou vypracoval Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA), čistá minimální mzda loni nestačila na základní potřeby a bydlení v nájmu. K jejich pokrytí by musela být podle velikosti bydliště o sedm až 24 procent vyšší, tedy asi o 1250 až 4280 korun. V minulém roce činila 17 837 korun čistého. V hrubém to bylo 22 800 korun, tedy 42,2 procenta průměrné mzdy.
