Hlavní obsah

Praha i Středočeský kraj schválily železniční megatendr, čeká se na ÚOHS

Foto: PID

Nové vlaky v Praze a okolí budou od roku 2030 provozovat České dráhy. Ilustrační foto.

Smlouvu na třicetiletý provoz příměstských vlaků v Praze a okolí za 165 miliard korun získaly ČD. Uzavření kontraktu na dodávku nových jednotek s firmou Škoda Group ale státnímu dopravci zatím brání šetření antimonopolního úřadu.

Článek

Rada hlavního města Prahy i zastupitelé Středočeského kraje v pondělí schválili smlouvu se státním dopravcem České dráhy (ČD) na třicetiletý provoz příměstských elektrických vlaků v hodnotě přes 165 miliardy korun.

Kontrakt nejprve jednomyslně podpořili pražští radní, o několik hodin později pro něj zvedlo ruku všech 59 středočeských zastupitelů. Nové vlaky by na příměstské tratě měly vyjet v roce 2030.

„Je to projekt, který by měl do příměstské vlakové dopravy ve Středočeském kraji a v Praze přinést stabilitu, kvalitu odpovídající 21. století a jistotu i pro naše cestující,“ uvedl ještě před hlasováním krajský radní pro dopravu Petr Borecký.

V historicky největším českém železničním tendru zvítězily České dráhy, které za 30 let provozu až 133 nových elektrických jednotek EMU 400 s kapacitou 380 cestujících nabídly 165,17 miliardy korun.

O zakázku se přitom ucházel také soukromý dopravce RegioJet podnikatele Radima Jančury, který nabídl cenu 183,65 miliardy korun.

Nové vlaky dodá Českým drahám společnost Škoda Group. Smlouvu na nové jednotky ale zatím ČD nemohou uzavřít, protože výsledek tohoto tendru napadl u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) další uchazeč o zakázku – švýcarský výrobce kolejových vozidel Stadler.

Borecký: Soutěž byla férová

Námitky vůči podmínkám tendru nedávno vznesl železniční spolek Fair Rail. Třicetileté trvání smlouvy je totiž podle spolku příliš dlouhé, cena oproti původním odhadům vzrostla o zhruba 20 miliard a samotný výběr dodavatele vlaků Českými drahami nezahrnoval náklady na údržbu nových jednotek.

Radní Borecký v projevu k zastupitelům ale tyto stížnosti odmítl. „Nikdo z těch firem a lidí, co teď na poslední chvíli soutěž napadají, v jejím průběhu tyto připomínky nevznesl. I ti výrobci, kteří vlastně dneska napadají podmínky soutěže, byli od počátku u předběžných tržních konzultací,“ prohlásil radní.

Délka tendru podle Boreckého vycházela ze zmíněných předběžných tržních konzultací s výrobci, kteří chtěli velkou investici rozložit na delší období. Dopravci také podle radního požadovali relativně vysoký počet záložních vozidel, přičemž jako rezerva by jich mělo sloužit pouze devět, a nikoli 16, jak uváděli někteří kritici.

Rozdíl mezi vysoutěženou cenou 165,17 miliardy a původně odhadovanou cenou 142 miliard pak Borecký vysvětlil očekávanou inflací. „165 miliard je hodnota kontraktu v cenách, které zahrnují i valorizace, budoucí inflační doložky, změny vývoje cen podle Eurostatu a podobně. Když ji převedete na současnou cenu, tak 165 rovná se fakticky 132. Čili jsme se dostali o nějakých deset miliard pod tu odhadovanou cenu,“ prohlásil.

Spolek Fair Rail, který sdružuje i některé z neúspěšných uchazečů o zakázku, v reakci na schválení výsledků tendru uvedl, že rozhodnutí Zastupitelstva Středočeského kraje i schválení výsledku soutěže Radou hlavního města Prahy respektuje.

Předsedkyně spolku Andrea Kneiflová nicméně Seznam Zprávám napsala, že bude nadále trvat na vysvětlení pochybností.

„Veřejnost má právo vědět, proč cena vzrostla na 165,2 miliardy korun, proč byl kontrakt nastaven právě na 30 let, jak soutěžní podmínky ovlivnily počet skutečných uchazečů a jak budou po celou dobu smlouvy kontrolovány náklady na vozidla, servis a údržbu. Obecná ujištění u takto rozsáhlého a dlouhodobého závazku nestačí,“ uvedla.

Doporučované