Dejte nám peníze a svlékněte se. Kyberšmejdi ještě přitvrdili

Za prvních sedm měsíců letošního roku způsobili podvodníci zákazníkům bank škody za 1,9 miliardy korun. Meziročně je to o 79 procent více. Průměrná škoda na klienta se zvýšila téměř o deset tisíc korun na 30 335 korun.

Kyberpodvodníci se přitom pokusili připravit zákazníky o více než deset miliard korun, bankám se ovšem podařilo zachránit 81 procent ohrožených peněz. Počet útoků vzrostl o pětinu na 62 705 případů. Uvedla to Česká bankovní asociace (ČBA), která zahájila už šestý ročník osvětové kampaně #nePINdej!, která upozorňuje na nejčastější typy kybernetických podvodů a učí veřejnost, jak je včas rozpoznat.

Oběti o peníze nepřicházejí jen na účtu, někdy podlehnou nátlaku podvodníků a předají jim peníze v hotovosti. „Stává se, že lidé vyberou hotovost, dají ji do igelitky a fyzicky ji předají kurýrovi, aby ji odnesl do bezpečí. Lidé často vyberou veškeré životní úspory ze strachu, že o ně přijdou,“ uvedl ředitel kyberbezpečnosti skupiny ČSOB Tomáš Stegura.

Podvodníci totiž mohou v obětech, kterým třeba zavolají nebo napíšou zprávu, vytvořit dojem, že si někdo chce vzít úvěr na jejich jméno, a je proto potřeba obnos na účtu vybrat a schovat, aby o něj nepřišly.

Útok podle Stegury ještě graduje. Po oběti, která kurýrovi odevzdá peníze, chce někdy následně podvodník ideálně polonahou fotografii, která má sloužit jako důkaz, že kurýr oběti nijak fyzicky neublížil. „Tím útočník získá další kompromitující materiály. Tenhle typ útoků je nechutný, ale člověk je tak zmanipulovaný, že poslouchá, co mu útočník říká,“ vysvětluje.

Mezi nejčastější způsoby, kterými se e-šmejdi snaží dostat k penězům lidí, patří podvodné telefonáty, SMS zprávy a falešné internetové stránky. Útoky jsou stále více přesvědčivé například kvůli tomu, že podvodníci využívají nástroje umělé inteligence (AI).

Jednou z metod podvodníků je podle lídra trhu pro střední a východní Evropu Eset Corporate Solutions Michala Březny takzvaný audiojacking.

Tímto nástrojem podvodníci využívají hlas vybrané osoby a prostřednictvím nástrojů umělé inteligence jejím „naklonovaným“ hlasem vytvářejí fiktivní nahrávku, jež rozesílají známým dotyčného třeba s žádostí o poslání peněz na účet.

„Náš průzkum ukázal, že 61 procent lidí si spletlo obsah vytvořený AI se skutečným, a právě tito lidé se stávají téměř pětkrát častěji cílem a obětí podvodu. Proto musí vedle obezřetnosti spotřebitelů držet krok také technologie,“ míní ředitel produktové divize Visa pro střední a východní Evropu František Jungr.

AI přitom může v boji s podvodníky být i nápomocná. Podle Jungra díky kombinaci využití AI, dat a vícevrstvé ochrany se za poslední tři roky podařilo snížit podvody při platbách kartou v Evropě o 24 procent a od konce roku 2024 Visa zastavila více než 25 tisíc podvodných prodejců.

Zkušenost s podvodem spotřebitele často dlouhodobě ovlivňuje. Podle dat Visa zhruba 2,2 milionu Čechů přestalo nebo omezilo nákupy online poté, co se stalo terčem podvodu. U obětí se také snížil počet plateb kartou.

Z hlediska počtu případů patří mezi nejrozšířenější zejména phishing, smishing a vishing. Z pohledu způsobených škod jsou však mimořádně nebezpečné především investiční podvody. Pachatelé při nich slibují nereálně vysoké zhodnocení, využívají profesionálně vypadající webové stránky, falešné investiční platformy nebo smyšlené grafy zobrazující údajný růst investice. Oběť často nejprve přesvědčí k zaslání menší částky a následně ji postupně tlačí k dalším, výrazně vyšším platbám.

„Chceme lidem nejen ukazovat, jaká rizika jim v online prostředí hrozí, ale především je naučit, jak je včas rozpoznat a jak se jim účinně bránit,“ říká náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování Tomáš Kubík.

Banky vedle dlouhodobých investic do bezpečnostních technologií rozšiřují také nástroje, které mají klientům pomoci podezřelou transakci včas rozpoznat a zastavit. Jde například o upozornění na rizikovou platbu, možnost jejího dodatečného ověření, intervence pracovníka banky nebo funkce umožňující klientovi ověřit, zda mu skutečně volá zaměstnanec jeho banky.

Jednou z účinných prevencí proti určitému typu kyberútoků mohou být například tokenizované platby, tedy platby kartou v mobilu, chytrými hodinkami a dalšími nástroji. Podle dat Visa tvoří v současnosti tokenizované platby 60 procent transakcí. „Tokenizovaná data se zneužít nedají, jsou vázaná ke konkrétnímu zařízení a často i ke konkrétnímu typu nákupu. Čím více tokenizovaných transakcí bude, vymýtí se nějaký typ zneužití, který byl v minulosti populární,“ uvedl produktový ředitel Visa pro střední a východní Evropu František Jungr.

I v době sílící osvěty o tom, jak nenaletět podvodníkům, a investic bank do pokročilých bezpečnostních systémů ovšem kyberšmejdi stále přicházejí s novými způsoby podvodů. Podle prezidenta ČBA a generálního ředitele skupiny ČSOB Aleše Blažka sázejí stále více na „sociální inženýrství“.

„Vytvářejí časový tlak, vyvolávají strach a vydávají se za bankéře, policisty nebo investiční poradce. Jejich cílem je přesvědčit oběť, aby sama potvrdila platbu, předala citlivé údaje nebo převedla peníze na údajně bezpečný účet. Proto vedle technologické ochrany zůstává naprosto zásadní také prevence a schopnost lidí podvod včas rozpoznat. Právě na to se dlouhodobě zaměřuje kampaň #nePINdej!,“ říká Blažek.

„I když se snažíme edukovat a média věnují tématu pozornost a povědomí se ve společnosti zlepšuje, máme část populace, která k tématu kyberpodvodů přistupuje s jistou arogancí a říká si, že je vzdělaná a podvedení jsou hlupáci. Do stresu se ale dostane každý z nás, čím kvalifikovanější člověk, tím bývá i v daleko větším časovém napětí, a pokud mu do toho přijde hovor, který útočí na nějakou jeho hodnotu, člověk se snadno přepne a nereaguje stylem, který by využil v klidu,“ míní Stegura.

ČBA nově spouští novou verzi takzvaného Kybertestu, ve kterém si zájemci mohou vyzkoušet, jak odolní jsou vůči útokům e-šmejdů. Test ČBA pravidelně aktualizuje podle nových praktik útočníků a nově v něm využívá také prvky umělé inteligence včetně deepfake videí se známými osobnostmi, které s využitím své tváře pro edukativní účely souhlasily.

Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem kampaně #nePINdej!