Článek
Málo praktiků, pediatrů, lékáren i sociálních služeb. Brandýs nad Labem se umístil v žebříčku Dostupnosti péče na posledním místě z celé republiky. Naopak demografie je ve městě a okolí (statistika zahrnuje celé území spadající pod "obec s rozšířenou působností") téměř ukázková - mladí lidé, vyšší naděje dožití nebo vysoký podíl vysokoškoláků. Podobný rozdíl jako u Brandýsa je vidět například také u Šlapanic, Dobříše nebo třeba Říčan.
Srovnání vychází z Indexu prosperity, který sestavuje portál Evropa v datech, a měří jednotlivá města v sedmi pilířích – Demografie a sociální struktura, Dostupnost péče, Ekonomika, Občanská vybavenost, Prostředí pro život, Volný čas a Vzdělávání. Prohlédněte si, jak se české obce s rozšířenou působností v indexu umístily.
Jak vyplývá z Indexu prosperity, většina měst se trápí alespoň s jedním z pilířů. Jako v Brandýse zaostává dostupnost péče pro mladé rodiny, tak třeba v Havířově nebo Karviné jsou téměř premianty v občanské vybavenosti, ale zásadně zaostávají v ekonomice.
Nečekaný vítěz?
Jak se Index prosperity počítá? Sedm pilířů se vypočítává ze 49 dílčích indikátorů. Nezaměstnanost, podíl podnikatelů, dostupnost bydlení, nebo jaké příjmy mají obce, dávají dohromady skóre Ekonomiky. S výpočtem pilíře Vzdělávání pomáhají data například podílu škol, které rozvíjí digitální kompetence, počet zameškaných hodin studenty, počet škol nebo finanční prostředky na žáka od státu. Jak je dostupná péče, se měří hlavně podle počtu provozoven - pediatrů, stomatologů, lékáren, praktiků a sociálních služeb.
Počet zastávek hromadné dopravy, čerpacích stanic, ale i třeba rychlost internetu a počet restaurací nebo výdejen Zásilkovny, dává dohromady občanskou vybavenost. Podobně se měří i volný čas, který zase počítá divadla, knihovny, muzea, kina, ale i třeba turistické cíle a poplatky z pobytu.
Kvalitu a udržitelnost životního prostředí měří pilíř Prostředí pro život - ten se skládá dohromady z koeficientu ekologické stability, ukazatelů kriminality a množství a třídění odpadu.
Sedmičku uzavírá demografický pilíř, aneb jaká je naděje dožití v regionu, jaký je v místě průměrný věk, jaké mají místní vzdělání anebo kolik lidí se stěhuje pryč.
Většina měst zaostává alespoň v jednom pilíři. Pouze sedm z nich je ve všech kategoriích v první polovině - tedy jsou nadprůměrné. Konkrétně jde o Turnov, Luhačovice, Žamberk, Rožnov pod Radhoštěm, Žďár nad Sázavou, Poličku a Humpolec. Na prvním místě žebříčku se celkově umístil právě Turnov, patnáctitisícové město v Libereckém kraji.
Podívejte se v přehledné tabulce, jak je na tom právě vaše město. Obce můžete řadit i podle pořadí v jednotlivých pilířích.
Říčany vedou v Indexu kvality života
Druhý pohled, jak se dá na život v regionech dívat, nabízí Index kvality života, který hodnotí tři hlavní pilíře - zdraví, práce a vztahy. Oproti Indexu prosperity se zaměřuje trochu více na dlouhodobé ukazatele. Pilíř zdraví se skládá dohromady z délky života, dostupnosti lékařů, dojezdu do nemocnice a znečištění prostředí.
Práce zase dává dohromady dostupnost bydlení, nabídku pracovních míst, kvalitu a kapacitu škol a počet nezaměstnaných nebo lidí v hmotné nouzi.
Třetici doplňuje pilíř vztahy - ten počítá bankomaty, kina, restaurace, ale i přírůstek obyvatelstva, stěhování mladých, počet spolků, zájem o volby nebo kvalitu dopravy v místě a blízkém okolí.
Právě v Indexu kvality života dlouhodobě vedou Říčany. Hned v závěsu je Praha, na třetí místo se v posledním roce vyhoupl Slavkov u Brna.
Naopak na druhé straně žebříčku jsou Žatec, Karviná a Orlová. Karviná má skvělou dostupnost bydlení, problém je ale v nezaměstnanosti a znečištění ovzduší. V podstatě opačný příběh je právě u Říčan - sehnat bydlení je náročné, zato práce se dá sehnat jednoduše.
