Data ukázala, kde se v Česku žije nejlépe

Kde se v Česku žije nejlépe? Podruhé v řadě se nejvíce prosperující obcí s rozšířenou působností v celém Česku stal Turnov.

Město v okrese Semily v Libereckém kraji na okraji chráněné krajinné oblasti Český ráj zaznamenalo skvělé výsledky napříč všemi sledovanými oblastmi života, špičkou je pak v možnostech trávení volného času.

Na předních místech oproti předchozímu ročníku nedošlo ke změně, i letos se na druhém místě umístily Luhačovice. Na třetí příčce se ale nově nachází Žamberk. Trojicí obcí s rozšířenou působností, které si meziročně v žebříčku nejvíce polepšily, jsou Nový Bor (posun o 82 příček na 92. místo), Králíky (posun o 73. příček na 35. místo) a Litoměřice (posun o 72 příček na 90. místo).

Výsledky přinesla nová podoba Indexu prosperity regionů 2026, kterou zpracovala Česká spořitelna ve spolupráci s datovým portálem Evropa v datech.

Žebříček má dvě kategorie, první hodnotí kraje, ve druhé jde analýza ještě hlouběji a hodnotí kvalitu života obcí s rozšířenou působností. Sledované ukazatele kvality života byly oproti loňskému roku významně rozšířeny a zkoumalo se sedm oblastí, které zahrnují 49 dílčích kritérií.

Žebříček má ale také své poražené přičemž místa s nejhorším hodnocením spojují problémy napříč více oblastmi života. Takže nemají problémy jen v jedné oblasti, ale dlouhodobě se potýkají se slabším prostředím pro život, nižším podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel i menší podnikatelskou aktivitou. Problémy často plynou i z jejich historie či nevýhodné poloze.

„V praxi může být pozice mikroregionu v žebříčku dána do jisté míry faktory, jako je třeba historie nebo geografie, které se nachází mimo vůli jejich obyvatel a samosprávné reprezentace. Obdiv proto patří především těm mikroregionům, které se dokážou se svým třeba i nepříliš příznivým údělem poprat a v žebříčku se posouvat nahoru. Smeknout je tak potřeba právě před Novým Borem, Králíky nebo Litoměřicemi,“ upozornil ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Tím, co často regiony odlišuje, a přitom z dlouhodobého hlediska zásadně určuje jejich prosperitu, je schopnost udržet vzdělanou populaci. Města jako Praha a Brno vysokoškoláky přitahují, zatímco periferní oblasti, zejména v Karlovarském, Ústeckém nebo v části Plzeňského kraje, se dlouhodobě potýkají s jejich odlivem. To se týká i samotných měst jako třeba Karlovy Vary či Tachov.

Zásadní veličinou je i demografický vývoj. Některé regiony, například Rýmařov, čelí kombinaci stárnutí a odlivu obyvatel, zatímco oblasti v zázemí velkých měst, typicky třeba Brandýs nad Labem–Stará Boleslav, naopak rostou a přitahují mladší obyvatele.

Jiné obce se pak ocitají v začarovaném kruhu. Filip Novák z Corrency (systém na podporu lokální ekonomiky, pozn. red.) upozorňuje, jak důležitá je pro udržení mladého obyvatelstva v regionech třeba dostupnost kvalitního sportovního a volnočasového vyžití.

„Pokud si například děti nemají kde hrát, pak je takový region nezajímavý pro mladé rodiny, a tím pádem pro kvalifikovanou pracovní sílu. Důsledkem je, že se tyto rodiny stěhují do regionů, kde je dostupnost volnočasového vyžití vyšší, zatímco jiné regiony se vylidňují,“ vysvětluje Novák. Jenže pokud obec nemá dost obyvatel, nemá ani peníze na to, aby budovala třeba hřiště nebo školy, které by přilákaly nové obyvatele.

Zcela specifickou oblastí, která kvalitu života ovlivňuje, je pak dostupnost bydlení. Regiony, které jsou v ostatních sledovaných ukazatelích velmi silné, často právě v dostupnosti bydlení zcela selhávají. Nejdostupnější bydlení je podle hodnocení Ministerstva pro místní rozvoj v Kraslicích a v Litvínově, k nejméně dostupným lokalitám patří Praha a Brno, ale poněkud překvapivě třeba také Tanvald. Ve srovnání velkých měst si relativně dobře vede například Ostrava.

Palčivým problémem je to zejména pro mladé, protože tam, kde by chtěli žít často míří i ostatní a bydlení se tak stává jen snem.

„Právě toto vnímají jako selhání systému, a to je nebezpečné, protože je to vhání do područí populistů. Potřebujeme stavět zhruba 50 tisíc jednotek ročně jen na obnovu fondu, k čemuž se ale ani neblížíme. Starostové navíc nejsou finančně motivováni k nové výstavbě. Zatímco česká obec dostane z ekonomického výkonu na svém území jen 1 %, v Polsku je to 30 %. A to musíme změnit skrze rozpočtové určení daní,“ říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. Rozpočtové určení daní je mechanismus, který určuje, jak se vybrané celostátní daně rozdělují mezi státní rozpočet, obce a kraje.

Právě na příkladu finanční dostupností bydlení lze dobře ilustrovat ošidnost evropských srovnání, jež se v médiích často objevují. Zatímco v Praze bylo v roce 2025 na koupi vlastního bytu třeba více než 17 průměrných ročních platů, v Plzni už se jednalo o 11 platů a v Ostravě dokonce o 7 ročních platů.

V rámci mezinárodního srovnání se ale logicky vždy počítá s průměrem, pod nímž je ale opravdu těžké si představit, jak se situace v zemi liší. Právě v Česku jsou totiž rozdíly v regionech často extrémní.

K jiným okolnostem ovlivňujících spokojenost obyvatel určitě patří i dostupnost zdravotní péče. Není překvapením, že ta je omezená hlavně na venkově, stejný problém ale řeší i některé rychle rostoucí regiony v okolí velkých měst. Lékaři totiž odcházejí žít a pracovat právě do většího města a v obcích kolem pak chybí.

Právě úbytek lékařů a dostupnost péče jsou, vedle drahého bydlení, dalším problémem dnešního Česka. Nejhorší je podle analýzy situace ve Středočeském kraji. Nedostatek lékařů se zde supluje možností dojíždění do Prahy, i to má ale své hranice.

A problém má také další souvislosti. „V odlehlých venkovských oblastech je situace vážná, a má navíc řetězový charakter. Tam, kde není kvalitní škola, tam nebude ani lékař. Tam, kde není lékař, nebude ani učitel,“ upozorňuje Michal Sojka z České lékařské komory, jak jsou problémy pevně provázány.

Z lékaře „za rohem“ se nejvíce mohou těšit obyvatelé Zlínského kraje, kteří mají v průměru nejlepší přístup k praktickým lékařům i pediatrům.

Problémem, který platí vlastně pro celou republiku je ale množství lékáren. Zatímco ve městech přibývají, na venkově naopak stejně rychle zanikají. Veronika Orendášová z České lékárnické komory upozorňuje, že problém to je i proto, že lékárny ve venkovských regionech hrají významnou roli v primární péči.

„Kromě výdeje léčiv poskytují pacientům i odborné poradenství při lehčích zdravotních potížích bez nutnosti návštěvy lékaře.“ Zánik takových lékáren na venkově podle ní tak povede k přetěžování pohotovostí a ambulancí.

Index prosperity regionů přináší vedle srovnání měst a obcí také žebříček krajů. Zde první tři příčky obsadily Praha, Zlínský kraj a Vysočina. Zajímavé je, že v hodnocení menších území tedy měst, obcí a městysů, se hlavní město umístilo až na 9. místě.

Nejvíce si v hodnocení krajů polepšil Liberecký kraj, který se posunul z 8. na 5. příčku, k čemuž přispělo výrazné zlepšení několika libereckých mikroregionů. je ale nutné dodat, že lepší hodnocení kraje částečně souvisí i s rozšířením počtu hledisek a indikátorů, které Index prosperity regionů letos zohlednil.