Článek
Ministryně financí Alena Schillerová plánuje velké změny v podpoře spoření na penzi. „Když se nám podaří nastartovat třetí pilíř, tak to skutečně bude největší revoluce za třicet let,“ prohlásila Schillerová v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News. Třetí pilíř představují dobrovolné produkty: doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění. Schillerová tak chce podpořit spoření na penzi.
„Chceme přilákat mladé lidi,“ uvedla Schillerová s tím, že mladý člověk neřeší spoření na penzi, ale stará se hlavně o to, aby měl kde bydlet a jak splácet hypotéku. „V tomto směru to chceme zatraktivnit,“ dodala.
Snížení poplatků pro penzijní fondy
Stát by mohl například dát státní podporu i při nižších částkách, které by si mladí lidé spořili. V současnosti má nárok na státní podporu jen ten, kdo si platí nejméně 500 korun. V tomto případě dostane stokorunu.
Kromě toho chce zavést spoření podle životního cyklu. To znamená, že se v mládí investuje do rizikovějších, ale výnosnějších investic jako jsou akcie, jejichž cena zároveň kolísá. Se stárnutím se portfolio stává konzervativnější, když větší podíl v něm mají dluhopisy. Na konci spoření by už v portfoliu měly být jen konzervativní a krátkodobé investice jako jsou krátkodobé státní dluhopisy či vklady. Ty jsou nejméně rizikové, ale přináší nejmenší výnos.
„Nejpodstatnější a nejdůležitější bod reformy je snížení poplatků (penzijním fondům),“ zdůraznila Schillerová. S návrhy souhlasil i exministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) . „Když se podaří snížit poplatky, tak budu určitě rád. Stejně jako za systém životního cyklu u těch produktů.“
Podle něj se měly snížit poplatky placené penzijním fondům již dávno. „Chybou je, že jsme ty poplatky nesnížili třeba před čtyřmi nebo před osmi roky. Ta chyba jde jak za námi, tak i za paní ministryní,“ upozornil Jurečka. Na poplatky totiž nesáhla ani Fialova vláda, ani první vláda premiéra Andreje Babiše.
Změny v poplatcích se podle ministryně nebudou líbit penzijním společnostem. Kromě poplatků chce Schillerová rovněž zrušit staré penzijní fondy - takzvané transformované fondy. A to do deseti let. Do těchto fondů už od konce roku 2012 vstupovat nelze. Podle zákona musí vykázat nezáporný výnos.
Bývalý ministr práce a sociálních věcí by rovněž rád podpořil mladé lidi, kteří poprvé vstoupí na pracovní. „Státní příspěvek by byl do třiceti let vyšší, aby to lidi motivovalo,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv Jurečka.
Tvrdá slova guvernéra ČNB
Kromě penzijního spoření se oba politici pozastavili nad výroky guvernéra České národní banky Aleše Michla. „Budeme tak tvrdí. Klidně zdrtím ekonomiku, mně to vůbec nebude vadit. Uděláme všechno pro to, aby inflace byla nízká,“ uvedl Michl v pondělním rozhovoru pro podcast Insider.
Schillerová se vymezila proti tvrdosti Michlova výroku. „Aleš Michl, jak já ho roky znám, je člověk silných výrazů a silných rétorických obratů, takže to prostě beru tak, že to je jeden z nich,“ konstatovala Schillerová s tím, že boj s inflací je primárně věcí centrální banky. Vláda jí však podle ní pomáhá.
K současné sazbě ČNB ve výši 3,5 procenta uvedla, že „není příliš optimální“. Srovnala to s klíčovou sazbou Evropské centrální banky ve výši dvou procent. Jurečka pak komentoval guvernérův výrok: „Jsou to velmi tvrdá slova.“
V závěru debaty se diskutovalo o prodeji státní firmy Explosia, o níž stát podle pátečního vyjádření premiéra Babiše uvažuje. Podle Schillerové je to obchodní úvaha, která nemá konkrétní obrysy. Na rozdíl od jiných státních firem jako je pražské Letiště, ČEZ nebo Lesy ČR podle ní stát z Explosie neinkasoval dividendy.
Nyní se však podle ní firmě hospodářsky daří. „Je o ní obrovský zájem,“ dodala. Explosia je výrobce výbušnin a střelivin. Podle Jurečky je však zejména v této době důležité si podržet tohoto klíčového výrobce. V současnosti probíhá ruská agrese na Ukrajině, která je největším válečným konfliktem v Evropě od 2. světové války. „Prodávat Exposii v této době je úplně mimo,“ kritizoval záměr Jurečka s tím, že je to „výstřel do tmy“.
Jurečka zároveň varoval, že může přijít například kupec z Číny nebo Ruska s nejvyšší nabídkou. Podle ministryně by však stát zohlednil bezpečnostní hlediska a ponechal by si ve firmě takzvanou zlatou akcii.
