Hlavní obsah

Pavel po summitu: Trump nás všechny ušetřil kritiky, byl nestandardně přívětivý

Foto: Tomáš Fungus (KPR), Seznam Zprávy

Petr Pavel na summitu NATO jednal se svým finským protějškem.

Donald Trump spojence na vrcholném jednání NATO v Anakře nekritizoval, v soukromých hovorech ale podle prezidenta Petra Pavla někteří politici vyjadřovali pochyby nad českým přístupem k obraně.

Článek

/Od zvláštní zpravodajky v Ankaře/

Letošní summit NATO skončil a všichni zúčastnění si můžou oddychnout. Obavy mnohých státníků se nenaplnily: americký prezident Donald Trump se držel zpátky. Jednání Severoatlantické rady se tak obešlo bez nepříjemných momentů.

„Samotnému mi přišlo až nestandardní, jak byl dnes přívětivý. Nevyjadřoval se ke sporným bodům, všechny nás ušetřil kritiky,“ zhodnotil vrcholné setkání 32 lídrů zemí NATO český prezident Petr Pavel.

„Jednání proběhlo jako za starých časů, to znamená v tak trochu rodinné atmosféře,“ dodal Pavel, který byl jakožto člen národní delegace setkání přítomen.

Za dnešním Trumpovým mírným chováním je podle něj nejspíš poznání, že dřívější kritika spojenců „začala přinášet ovoce“. Loni totiž téměř všechny členské státy Aliance  – až na Albánii, Slovinsko a Česko, vydaly na obranu minimálně dvě procenta HDP. O dva roky dříve bylo „hříšníků“ 20 z tehdejších 31 členů.

„Žádný kartáč nebyl, prezident Trump byl velice příjemný jako obvykle a byl taky velice spokojen s vystoupením všech a taky to dal najevo,“ potvrdil premiér Babiš, který českou delegaci oficiálně vedl, před odletem z dějiště summitu, turecké Ankary, zpět do Prahy.

Sám pár dní před událostí zmiňoval ve svém videu na sociálních sítích, že Česko „údajně dostane sodu a kartáč“ kvůli svým nízkým výdajům na obranu.

Trump po skončení summitu na tiskové konferenci k obranným výdajům pouze prohlásil: „Dosáhli jsme mimořádné snahy navýšit výdaje na obranu, což je standard, který jsme zvedli z 2,5 % na 5 % HDP, což si všichni mysleli, že je nemožné, a teď mi děkují. A většina zemí to odsouhlasila, máme tu pár, které to neudělaly, ale mám pocit, že to udělají, a to docela rychle.“

Obavy v soukromých hovorech

Oficiální kritika Česka sice nezazněla, prezident ale připustil, že v soukromých rozhovorech ostatní politici vyjadřovali ohledně českého přístupu k financování obrany pochyby.

„Zároveň zazněla určitá naděje, že se podaří novou vládu přesvědčit k tomu, že je důležité být solidárním spojencem a plnit svoje závazky,“ řekl Pavel.

Za první pozitivní kroky v tomto směru prezident označil oznámení Babišova kabinetu, že chce dát příští rok na obranu o 36 miliard korun víc a taky že se rozhodl přispět penězi na nákup zbraní pro Ukrajinu skrze systém PURL.

„Příští rok navýšíme rozpočet obrany o 36 miliard korun, a měli bychom tedy poprvé dosáhnout dvě procenta,“ řekl Babiš v úterý těsně před odletem na summit.

Pavel a Babiš byli součástí stejné národní české delegace, přesto do Ankary cestovali každý vlastním armádním speciálem a po městě se pohybovali odděleně, koordinace programu mezi jejich týmy podle informací redakce neprobíhala. Přestože spolu bydleli v jednom hotelu, poprvé spolu mluvili až v úterý večer na slavnostní recepci, kterou pořádal turecký prezidentský pár.

Společně se pak - ještě v doprovodu šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé), Jaromíra Zůny (za SPD) a velvyslance při NATO Davida Koneckého - účastnili zmiňovaného jednání Severoatlantické rady. U stolu s ostatními státníky seděl premiér, zatímco prezident byl za jeho zády a dělal si poznámky.

Pavel už avizoval, že se bude chtít s vládou po návratu domů sejít, aby probrali závěry summitu. Ptát se chce třeba na rychlost růstu obranných výdajů. Babiš za Česko na summitu znovu potvrdil závazek navýšit do roku 2035 výdaje na obranu na pět procent, podle Pavla ale není premiérem plánované tempo dostatečné.

„Z dokumentu, který vláda odeslala do NATO před tímto summitem, vyplývá, že růst do 2030 je velice mírný a strmý růst nastává až po roce 2030, tedy za horizontem této vlády, což naznačuje, že v takovém případě závazky nebudou plněny,“ myslí si Pavel, který v minulosti v Alianci působil na postu předsedy Vojenského výboru NATO.

Závazky neboli požadavky, které Česko dostalo od NATO za úkol nachystat ke společné obraně, se po loňském summitu v Haagu navíc zvýšily.

Už nejde jen o těžkou brigádu, ale Česká republika má připravit dvě moderní brigády, protivzdušnou obranu a taky zajistit servis pro spojence projíždějící přes naše území. Ochranu českého nebe před raketami a drony označuje jako jednu ze svých priorit v oblasti také vláda.

Doporučované