Zelenského apel Ankara nevyslyšela

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý zahájil svou reprezentaci na summitu NATO v Ankaře jasným vzkazem spojencům. Přestože je vstup Ukrajiny do Aliance kvůli probíhající válce nadále nereálný, vyzval členské státy, aby z něj nepřestaly dělat dlouhodobý cíl.

„Opravdu si myslíte, že je správné nechat mimo NATO zemi a národ s takovou úrovní obranných schopností?“ prohlásil Zelenskyj na obranném průmyslovém fóru s tím, že členství v Alianci je pro Kyjev nejdůležitější dlouhodobou bezpečnostní zárukou.

Neuspěl. Ve středu se ukázalo, že už druhý rok za sebou se v závěrečném komuniké summitu neobjeví žádná zmínka o budoucím členství Ukrajiny v Alianci. Předtím to přitom bylo pravidlem.

Podle analytika ukrajinského deníku The Kyiv Independent Adama Sybery to potvrzuje trend, který se v posledních letech stále více prohlubuje. „Ukrajina se stále více stává součástí evropské bezpečnostní architektury, ale bez toho hlavního, tedy bez členství v Alianci,“ řekl pro Seznam Zprávy.

„Ukrajinská“ část dokumentu z Ankary pouze uvádí: „Ukrajina přispívá k transatlantické bezpečnosti a spojenci zůstávají jednotní ve své neochvějné podpoře Ukrajiny při obraně její svobody, suverenity a územní celistvosti.“

Analytik think tanku Atlantic Council Peter Dickinson pro Seznam Zprávy nicméně upozorňuje, že největší zprávou summitu není samotná deklarace, ale oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o možné licenci na výrobu střel do systémů Patriot přímo na Ukrajině.

„Dáme vám licenci na výrobu patriotů. Takhle si pak nebudete moct stěžovat, že vám jich nedáváme dost,“ prohlásil Trump po jednání spojenců s tím, že Spojené státy jsou připraveny udělit Ukrajině licenci na výrobu a že zároveň zváží, jak urychlit jejich produkci.

Zároveň zdůraznil, že patrioty považuje za obrannou zbraň, jejichž dodávky podporuje více než dodávky útočných systémů.

Kyjev přijel na letošní summit NATO s jedinou jasnou prioritou – zajistit další dodávky systémů Patriot a především střel do nich.

Právě protivzdušná obrana byla jedním z hlavních témat schůzky mezi Zelenským a Trumpem, protože během posledního masivního útoku na Kyjev se ukrajinské obraně nepodařilo sestřelit ani jednu z 29 balistických střel.

„Pro Ukrajinu je to naprostou prioritou,“ potvrdil pro Seznam Zprávy ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč.

Přestože Trumpův příslib představuje dlouhodobě významný krok, jeho praktický dopad nebude bezprostřední, jak upozorňuje bezpečnostní analytik Jakub Jajcay z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

„Případná americká licence na výrobu systémů Patriot na Ukrajině je sice realistická, její zavedení by ale trvalo roky. Vybudování výroby takto složité technologie nelze očekávat ze dne na den. Z krátkodobého hlediska by proto Ukrajině více pomohly dodávky již existujících systémů Patriot nebo především střel do nich, které Kyjevu stále chybějí,“ říká pro Seznam Zprávy Jajcay.

Ve stejném duchu argumentuje bezpečnostní analytik Michael Kofman z think tanku Carnegie Endowment. Podotýká, že Trumpovo oznámení ponechává řadu nezodpovězených otázek.

„Bude to včas pro tuto válku, nebo je to myšleno pro poválečné uspořádání?“ ptá se v rozhovoru pro list Financial Times a pokračuje: „Otázkou je, jak dlouho bude trvat zavést výrobu, jak by Ukrajina dokázala takové zařízení během války bránit, budou americké společnosti, které se k tomu teď staví zdrženlivě, následovat s transferem technologií, rozšíří se dodavatelský řetězec tak, aby umožnil zvýšení produkce?“

Sybera přiznává, že pokud by se projekt podařilo dotáhnout, Ukrajina by se tak postupně mohla stát součástí evropské obranné průmyslové základny, a to nejen jako příjemce západních zbraní, ale také jako země, která bude schopná část moderní výzbroje sama vyrábět. I on upozorňuje, že od Trumpova oznámení k reálné výrobě vede dlouhá cesta.

„Pokud se skutečně bavíme o střelách PAC-2, jejich licenční výroba je výrazně reálnější než u modernějších PAC-3 MSE. Ani v tomto případě ale nepůjde o proces na měsíce. Bude vyžadovat předání výrobní dokumentace, certifikaci výrobních linek, vytvoření dodavatelského řetězce i zapojení amerických výrobců,“ říká Sybera.

Trump se během setkání se Zelenským vyjádřil také k ukrajinským útokům na ruskou energetickou infrastrukturu, které označil za eskalaci konfliktu, zároveň ale připustil, že by mohly přispět k jeho ukončení. Po schůzce se Zelenským plánoval telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zopakoval, že mír chtějí obě strany.

„Trump nadále žije ve světě iluzí, když tvrdí, že Zelenskyj a Putin chtějí mír. Rusko stále doufá v dohodu ve stylu Jalty, v níž by Spojené státy předaly Ukrajinu zpět pod ruský vliv. To se nestalo loni, přestože Trump tehdy tvrdil, že Ukrajina ‚nemá žádné karty v ruce‘. Letos se to podle něj nestane už vůbec, protože Ukrajina válku vyhrává,“ podotkl pro Seznam Zprávy na okraj summitu v Ankaře britský politolog Taras Kuzio z Kyjevské národní univerzity.

Spojenci v závěrečné deklaraci znovu označili Rusko za hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost a zároveň se zavázali k dlouhodobé podpoře Ukrajiny.

Evropské státy NATO a Kanada mají Kyjevu v letech 2026 a 2027 poskytovat vojenskou techniku, výcvik a další pomoc v hodnotě 70 miliard eur (téměř 1,7 bilionu korun) ročně. Nejde ale o zcela nový balík peněz – část této částky tvoří již dříve oznámená bilaterální pomoc jednotlivých států i obranná složka úvěrového financování Evropské unie.

„Neznamená to tedy, že spojenci nově vyčlenili 140 miliard eur, ale spíše stanovili minimální úroveň podpory a mechanismus, který má dlouhodobě koordinovat a garantovat vojenskou pomoc Ukrajině,“ vysvětluje Sybera.

Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na financování podílet nebude.

Vedle finančních závazků a plánů na rozšíření obranné výroby ale summit podle expertů nepřinesl zásadní průlom.

„Ukrajina dál podepisovala dohody o společné výrobě obranných technologií, zejména dronů. To už ale probíhá delší dobu. Kromě všech těchto slibů proto nevidím, že by se pro Ukrajinu odehrálo něco zásadně nového,“ říká Kuzio.

Největší zklamání pro Kyjev ale zůstává stejné jako loni. Vyhlídky na vstup Ukrajiny do NATO podle analytika Jajcaye zůstávají v nejbližších letech velmi malé. „Jedním z důvodů je, že odmítnutí ukrajinského členství v Alianci může být jedním z možných diplomatických ústupků při případném jednání o ukončení války – jde totiž o jeden z dlouhodobých požadavků Ruska,“ vysvětluje analytik.

Zároveň upozorňuje, že NATO nechce převzít přímou odpovědnost za konflikt s Ruskem. „I po případném urovnání války by mezi Moskvou a Kyjevem podle něj zůstávalo napětí, které by se vstupem Ukrajiny do Aliance učinilo z konfliktu problém celé Aliance. Další překážkou je samotný proces přistoupení, který vyžaduje splnění řady podmínek a je dlouhodobou záležitostí,“ dodává Jajcay.

Absence příslibu členství ale podle Dickinsona neznamená, že summit nepřinesl pro Kyjev důležitý signál. Podle něj je třeba oddělit otázku budoucího vstupu do NATO od praktické podpory, kterou spojenci Ukrajině slibují. „Deklarace je koneckonců povzbudivá. Nepřináší sice žádný zásadní odklon od dosavadní pozice NATO, ale vysílá silný signál dlouhodobého závazku, který je naprosto klíčový,“ říká.

Právě tento závazek je podle Dickinsona důležitý i proto, že Rusko podle něj sází na opačnou strategii – že časem oslabí jednotu Západu a jeho ochotu Ukrajinu podporovat. „Putin doufá, že pokud bude čekat dostatečně dlouho, podaří se mu Západ přečkat a Ukrajinu izolovat. Vzkaz ze summitu NATO proto zní jasně: Jsme odhodláni Ukrajinu podporovat dlouhodobě,“ uvedl.