„Výsměch Ukrajině,“ hodnotí politolog závěrečné prohlášení summitu NATO

/Od naší zvláštní zpravodajky v Haagu/

Summit NATO v Haagu ani symbolicky v závěrečné deklaraci nepřislíbil Ukrajině budoucí členství. Od roku 2008, kdy organizace uznala ambice této země a také Gruzie k organizaci přistoupit, byla přitom alespoň vágní formulace v tomto duchu takřka pravidlem.

Tentokrát prezidenti a premiéři členských států mluví pouze o shodě na „trvalých suverénních závazcích poskytovat Ukrajině podporu“. Uznali, že její bezpečnost přispívá také k bezpečnosti zemí NATO. A také označili Rusko, které už přes tři roky vede válku proti Ukrajině, za „dlouhodobou hrozbu“ pro euroatlantickou bezpečnost.

„Toto je naprostý výsměch summitu,“ komentoval v rozhovoru pro Seznam Zprávy rozhodnutí nezařadit zmínku o ukrajinském členství ukrajinský politolog Taras Kuzio.

„To znamená, že NATO Ukrajině 17 let lhalo o budoucím členství, protože nikdy ve skutečnosti nemělo v úmyslu ji přijmout. To je jediné logické vysvětlení,“ domnívá se Kuzia.

Podle Kuzia se už v roce 2008, kdy Ukrajině bylo symbolicky přislíbeno členství bez časového rámce, dalo tušit, že reálná vůle k rychlému přijetí nemusí být úplně pevná.

„Rusko tak dostalo právo veta nad členstvím Ukrajiny – možná už tehdy, a rozhodně dnes, s Trumpem. Ale nejde jen o Trumpa – i Joe Biden a Barack Obama byli proti přijetí Ukrajiny do NATO. Posledním americkým prezidentem, který podporoval vstup Ukrajiny do NATO, byl George Bush,“ vysvětluje Kuzio.

Příslib budoucího členství později zazněl alespoň od generálního tajemníka aliance Marka Rutteho. „Stojíme za Ukrajinou v jejím boji za mír a budeme nadále podporovat Ukrajinu na její nezvratné cestě ke členství v NATO,“ řekl.

Téma Ukrajiny letos celkově na summitu vzhledem k válce mezi Izraelem a Íránem a tématu zvýšení obranných výdajů NATO ustoupilo mírně do pozadí.

Už krátce před summitem organizátoři oznámili, že se v jeho rámci neuskuteční zasedání Rady NATO–Ukrajina, přestože o něj některé členské státy usilovaly. Podle dostupných informací Spojené státy takové jednání nepodpořily.

Ukrajinští novináři, kteří na summit přicestovali, se tak hned na několika tiskových konferencích domáhali odpovědi od generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho, zda důraz na kolektivní obranu členských států nezastíní naléhavost další podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu.

Rutte poukázal na to, že ani další partneři se tentokrát nedočkali separátního velkého jednání s celým NATO. „V minulosti jste měli setkání s EU, s indopacifickou čtyřkou, s Ukrajinou. Tady jsme se rozhodli mít jedno koncentrované zasedání s 32 (členy). A vedle toho řadu menších zasedání,“ vysvětlil generální tajemník.

Co se týče podpory Ukrajiny, Rutte zdůraznil, že summit počítá s podporou její obrany nejméně do roku 2035. Poukázal také na rostoucí výdaje na Ukrajinu v letošním roce - zatímco loni členské státy přislíbily zemi za celý rok pomoc v hodnotě 50 miliard dolarů, letos je to za půl roku už 35 miliard.

„A myslím si, že je to velmi pozitivní a potřebné, protože potřebujeme tento boj na Ukrajině, tento strašný ruský nápor, dovést ke stabilnímu a trvalému míru,“ prohlásil Rutte.

Podle zpravodajky magazínu Politico Eli Stokolsové, s níž redakce Seznam Zpráv hovořila přímo na místě, chce Trump od Evropy jen jednu věc – a tu také dostane.

„Prakticky celý summit se točil kolem jeho požadavku výrazně navýšit evropské výdaje na obranu, což se mu v jeho očích povedlo,“ uvedla. Přesto podle ní neexistují žádné záruky, že Trumpa společný evropský závazek nakonec skutečně uspokojí.

„Spojenci zmeškali příležitost ukázat Ukrajině, že za ní stojí bez výhrad – a že se nebojí ani Putina, ani Trumpa, pokud jde o jeho výhružky, které jsou často založené na dezinformacích,“ dodala novinářka.

Prezident Petr Pavel, který na summitu zastupoval Česko, na úterní slavnostní večeři seděl u stolu s nizozemským králem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Už před svým odletem do Haagu jasně uvedl, že jedním z hlavních cílů schůzky je posílit mezinárodní shodu ohledně další podpory Ukrajiny.

Na tiskové konferenci po skončení jednání však konstatoval, že se všech 32 spojenců shodlo na tom, že Ukrajinu budou i nadále podporovat – konkrétní posun směrem k jejímu členství v NATO nenastal.

Ačkoli se od začátku neočekával žádný průlomový posun směrem k oficiálnímu pozvání Ukrajiny do NATO, jak už připomněl Kuzio, země bývala v minulosti alespoň symbolicky zmiňována ve finálních prohlášeních jako budoucí člen.

Tentokrát je ale situace jiná – nová administrativa Donalda Trumpa se proti přistoupení Kyjeva otevřeně staví a sám americký prezident v minulosti opakoval ruské narativy, podle nichž snaha Ukrajiny vstoupit do NATO přispěla k začátku ruské invaze.

Vynechání možnosti budoucího členství Ukrajiny v NATO ze závěrečné deklarace bylo podle diplomatických zdrojů vědomým rozhodnutím, jak se vyhnout zbytečné konfrontaci s Donaldem Trumpem.

Před summitem přitom kolovaly spekulace, že Ukrajina nebude vůbec pozvána; pozvánka sice dorazila, ale symbolický signál o její euroatlantické budoucnosti tentokrát chyběl.

Kuzio se domnívá, že přijetí Ukrajiny by dnes nebylo jen strategickým rozhodnutím, ale i vojenským přínosem pro NATO. „Ukrajina má jeden z nejvyšších vojenských rozpočtů v Evropě, jedinou armádu se skutečnými bojovými zkušenostmi a jeden z nejinovativnějších obranných sektorů na světě. A přesto ji hlavní členové NATO – zejména USA – nechtějí pustit dovnitř,“ dodává.

V podobném duchu se ostatně v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy vyjádřil také bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. „Když někdo říká, že našim vojákům pošle instruktory, tak se upřímně nemůžu přestat smát. Ukrajinci jsou ti, kdo budou učit ostatní,“ poukázal na to, že Ukrajina má jako jedna z mála zemí zkušenosti s reálnou válkou a poučila se z ní.

Vzhledem nejistotě ohledně budoucnosti v NATO začíná i na Ukrajině sílit diskuze o alternativních scénářích. Prezident Zelenskyj nedávno řekl, že Ukrajina má jen dvě možnosti: vstoupit do NATO, nebo obnovit svůj jaderný program.

V rozhovoru pro britský Guardian mimo jiné poznamenal: „Pokud NATO zůstane bez Ukrajiny, bude Evropa okupována,“ řekl s odkazem na informace svých zpravodajských služeb o tom, že Rusko připravuje vojenské operace v dalších státech Evropy.