Článek
Natáčet ho začal v dobách, kdy byla válka mezi Ruskem a Ukrajinou nepředstavitelná. Ruský režisér Ilja Chržanovskij však svůj nový film nazvaný Dau uvedl na benátském festivalu teprve tento týden. Projekt, na němž pracoval dvacet let, vyvolává v době války nadšení i kontroverze.
Ukrajinská vláda protestovala proti tomu, aby byl na jednom z nejprestižnějších světových festivalů uveden snímek z Ruska, jež od roku 2022 válčí na Ukrajině.
Chržanovskij se však předloni vzdal ruského občanství. Říká, že proti invazi se od začátku vymezuje a přeje si vítězství Kyjeva. „Tenhle film jsem začal točit v době, kdy byla válka mezi Ruskem a Ukrajinou naprosto nepředstavitelná,“ uvedl v Benátkách. Zastal se ho i šéf festivalu Alberto Barbera, podle nějž „režisér od začátku kritický vůči Kremlu natočil film o ruském disidentovi, jenž se stal nepřítelem státu“, a tudíž není důvod proti snímku vznášet námitky.
Téměř tříhodinový film Dau vznikal za účasti tisíců herců, vědců, umělců i intelektuálů. Přibližuje osud sovětského fyzika židovského původu Lva Davidoviče Landaua, přezdívaného Dau, který žil v letech 1908 až 1968 a za svou práci v oboru takzvané supratekutosti obdržel Nobelovu cenu za fyziku.
Landau strávil rok ve vězení, neboť sepsal pamflet proti sovětskému vůdci Josifu Vissarionoviči Stalinovi, později se ale jako oceňovaný režimní vědec podílel na sovětském atomovém projektu a kromě toho vedl divoký osobní život.
Ilja Chržanovskij film o něm začal vymýšlet v roce 2006 jako klasický životopis problémového génia. Postupně mu ale pod rukama přerostl v obří antropologický experiment, z něhož vzešlo několik celovečerních snímků, knih i výstav. V jednu chvíli se projektu účastnilo 400 herců a deset tisíc komparzistů, popisuje britský deník Guardian, který projekt označuje za „sovětský Love Island“ nebo „stalinistickou Truman Show“.
Po dvaceti letech příprav režisér Ilja Chržanovskij představil svůj film Dau tento týden na benátském festivalu.
Chržanovskij nechal v ukrajinském Charkově postavit rozsáhlé kulisy sovětského výzkumného ústavu, kde vědec pracoval, a mezi roky 2008 až 2011 tu natočil stovky hodin materiálu.
Podle agentury AFP režisér několik let platil tisícům komparzistů za to, aby v těchto kulisách autenticky žili jako za dob Sovětského svazu. Nosili tehdejší oblečení, jedli nápodoby dobových potravin, kouřili sovětské cigarety, nesměli používat počítače, mobilní telefony či jakékoliv moderní vynálezy.
Celou dobu u toho vykonávali skutečná zaměstnání, například na place vydávali noviny nebo provozovali rozhlas. V průběhu natáčení se komparzistům mimo jiné narodilo několik dětí.
Zároveň se objevila sporná svědectví účastníků. Podle Guardianu například herci ztvárňující agenty KGB měli povolení „trestat“ komparzisty a do rolí neonacistů režisér obsadil skutečné neonacisty, včetně skinheada Maxima Marcinkeviče, jenž byl později uvězněn a za nejasných okolností zemřel v ruském vězení.
Časopis GQ roku 2011 napsal v reportáži z natáčení, že Chržanovskij je „šílený“ a zkouší v Charkově vytvořit funkční nápodobu sovětské totalitní společnosti, jakýsi ministát odříznutý od vnějšího světa, v němž lidé nosí dobové oblečení i účesy a dostávají výplatu v tehdejších rublech.
Pak ale režisér od projektu na více než dekádu upustil. „Začal jsem na tom filmu dělat před dvaceti lety. Následně jsem do něj přizval dalšího účastníka, toho nejdůležitějšího, a tím je čas,“ řekl tento týden Chržanovskij v Benátkách.
Zároveň přiznal, že na nákladný projekt kdysi dostal zhruba 25 milionů eur od ruského miliardáře Sergeje Adoněva, později sankcionovaného kvůli ruské válce na Ukrajině. Že by ale kvůli tehdejšímu sponzorovi byl sám jakkoliv napojený na ruský stát, Chržanovskij odmítá.
Film Dau zatím nemá českého distributora.
V době mezi natáčením a střižnou prý režisér zcela přehodnotil to, jak příběhu sovětského vědce rozumí. „Čas změnil i mé vnímání toho, jak o tom mohu vyprávět a jak to mám sestříhat,“ říká.
Z příběhu odehrávajícího se mezi roky 1938 až 1968 se prý snažil „pochopit, co je ta sovětskost v našem DNA, proč jsme takoví, jací jsme, co se nám přihodilo“, popisuje.
Podle serveru The Hollywood Reporter se v rámci natáčení Dau uskutečnilo 392 tisíc konkurzů, bylo ušito 40 tisíc kostýmů, natočilo se 700 hodin materiálu na 35mm film a 8 tisíc hodin dialogů, přičemž vzniklo 500 tisíc fotografií z natáčení.
Z Chržanovského projektu Dau už vznikly vedlejší experimentální filmy, z nichž některé režisér v minulých letech přivezl na festival Berlinale. Jeden získal cenu Stříbrný medvěd, avšak zároveň si vysloužil kritiku kvůli naturalistické scéně, v níž agenti KGB při výslechu znásilní ženu.
Novinka Dau, nyní uvedená v Benátkách, je oproti menším projektům ze stejného světa rozsáhlý historický epos vyprávějící příběh jednoho vědce na pozadí krutých dějin Sovětského svazu.
Hlavní roli ztvárnil řecký dirigent Teodor Currentzis, jenž přijal ruské občanství a po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 odmítl odsoudit ruskou válku nebo se distancovat od prezidenta Vladimira Putina. Currentzis v zemi dodnes částečně pracuje. Mnohé evropské sály mu kvůli tomu zrušily koncerty.
Dirigenta, který do Benátek osobně nedorazil, režisér částečně hájí. „Byla to jeho volba, i když se mi nemusí líbit. Všichni neseme důsledky svých rozhodnutí,“ okomentoval to neurčitě filmař, jenž nyní žije v německém exilu.
V situaci svého herce vidí částečnou paralelu k příběhu vědce Landaua. „I naše postava musí dělat obtížná rozhodnutí a platí za ně,“ poznamenává Chržanovskij.
Režisér Ilja Chržanovskij na červeném koberci v Benátkách.
Okolnosti, za nichž projekt vznikal, a režisérovy nekonvenční postupy trochu zastiňují film jako takový. Sám Chržanovskij výsledný snímek přirovnává k budově navržené tak, aby obstála ve zkoušce času. „Umění nedokáže změnit svět. Ale snad může lidem občas dodat některé pocity, emoce a energii na to, aby duchovně i emocionálně přečkali jak dobré, tak zlé časy,“ říká Ilja Chržanovskij.
Dau je jedním z 21 titulů, které na benátském festivalu soutěží o hlavní cenu Zlatý lev. Vítěz bude znám v sobotu.
Britský deník Guardian filmu udělil pět z pěti hvězdiček. „Představte si, kdyby Christopher Nolan při natáčení Oppenheimera trochu ujel, pokračoval dvacet let a utratil miliony dolarů za to, že kulisu laboratoře v Los Alamos vypiluje do nejmenších detailů a udělá z ní dějiště obřího multimediálního projektu, v jehož kulisách začnou vznikat výpravné i sexuálně laděné vedlejší snímky. A teprve poté by přišel s tím hlavním filmem se Cillianem Murphym v roli otce atomové bomby,“ přirovnává Guardian, podle nějž je Dau „šílený, ohromující i znepokojivý“ snímek. Zcela popírá všechny představy o tom, jak vznikají běžné filmy. „Je to úplná záhada, ale o to větší dobrodružství to pozorovat,“ napsal britský kritik.
