Hlavní obsah

Odboráři Volkswagenu se nevzdávají. S manažery chtějí znovu jednat o úsporách

Foto: Volkswagen

Odboráři chtějí zachránit čtveřici ohrožených továren. Jedna z nich je ve Cvikově, kde se vyrábí i model ID.3 Neo.

Boj o pracovní místa v německých závodech Volkswagenu nekončí. Zástupci odborů sice nedávno schválili plán, jak má koncern šetřit, management teď ale opět zvou k jednacímu stolu. Vedení jejich žádost ani nemůže odmítnout.

Článek

Německé odbory chtějí zachránit budoucnost čtyř závodů, nad kterými visí otazník. Továrny ve Cvikově, Emdenu, Hannoveru a Neckarsulmu musí do roka splnit ambiciózní úsporné cíle, jinak jim hrozí zánik. Podle odborářů to porušuje dohody z roku 2024, tím pádem se to musí znovu projednat.

Vedení Volkswagenu proto s odboráři zahájí nové kolo rozhovorů. Nutí ho k tomu právě tarifní smlouva z předloňska, díky které si mohou odboráři předvolat manažery, pokud mají obavy, že se některé ze závazků nesplní.

„Nepřijímáme politiku odkládání, relativizování či rozmělňování závazných slibů. Kdo po zaměstnancích požaduje ústupky, musí sám spolehlivě dostát svým závazkům,“ vzkázal Thorsten Gröger, šéf odborové centrály IG Metall v Dolním Sasku, kde VW sídlí a kde jsou hned dva ze čtyř ohrožených závodů.

Podle Grögera museli zaměstnanci už předloni udělat bolestivé ústupky a výsledná dohoda z roku 2024 by se měla respektovat. VW se tehdy s odbory dohodl, že v Německu postupně zruší na 50 tisíc pracovních míst. Nově chce ale škrtnout dalších 50 tisíc pozic – z toho zhruba polovina z nich opět připadne na Německo.

„Svět, na jehož základě jsme v uplynulých letech přijímali mnohá rozhodnutí, už v této podobě neexistuje,“ vzkázal už několikrát šéf Volkswagenu Oliver Blume. Centrála podle něj ještě v roce 2024 nemohla předvídat, jak zásadně se celá branže promění.

Na Volkswagen tvrdě dopadla americká celní politika Donalda Trumpa, kvůli které má problémy se ziskovostí v USA. Ještě horší je situace na čínském trhu, který ovládli domácí výrobci a VW tam ztratil svou dříve dominantní pozici. Číňané navíc expandují do Evropy, a Volkswagen tak čelí nové konkurenci i na domácím hřišti.

„Představenstvo a dozorčí rada se shodují, že opatření dohodnutá na konci roku 2024 nebudou stačit k dosažení pevně stanovené marže ve výši devíti procent,“ vzkazuje vedení Volkswagenu, které ale pozvánku k dalšímu vyjednávání přijalo.

Centrálu VW nicméně přístup odborů zaskočil. Potvrzují to zákulisní informace agentury DPA či oborového magazínu Automobilwoche. Odbory jsou pevnou součástí dozorčí rady, kde drží přesně polovinu křesel, a právě toto grémium začátkem září celý úsporný plán posvětilo. I s jednohlasnou podporou odborářů.

Volkswagen na základě toho zahájí největší transformaci ve svých dějinách. V nejbližších letech dohromady škrtne na 100 tisíc pozic, zruší asi polovinu nabízených modelů a připouští uzavření čtyř továren, pro které teď nemá žádné využití do budoucna.

Dotčené závody se mohou zachránit jedině tím, že zavedou masivní úspory. V červnu 2027 se má pokrok každého z nich vyhodnotit a centrála rozhodne, jestli má smysl si ho udržet.

Dva tisíce korun za hodinu práce

Problémem jsou efektivita i výrobní náklady, ve kterých německé továrny VW výrazně zaostávají za koncernovými závody ve zbytku Evropy. Už jen mzdy dělníků se v domácích továrnách pohybují na úplně jiných úrovních než jinde v EU.

Deník Bild se před časem dostal k interním materiálům, které srovnávají průměrné hodinové náklady na pracovníky ze tří různých závodů VW. Zatímco v čínském Thien-ťinu stojí hodina práce něco kolem 290 korun na osobu a v portugalské Palmele zhruba 900 korun, v německém Emdenu je to přes 1900 korun.

Enormní rozdíly jsou i v průměrných mzdových nákladech podle regionů, ve kterých Německo s převahou vládne nad ostatními. Zatímco i v Severní Americe vydá VW na každého zaměstnance v přepočtu asi dva a čtvrt milionu korun, v Německu je průměr skoro na čtyřech milionech korun.

Částečně je to velkou koncentrací manažerů v domovské zemi – jen ve Wolfsburgu má Volkswagen zhruba 60 tisíc zaměstnanců, přičemž ve výrobě tam pracuje zhruba jen každý pátý z nich.

Úsporný program koncernu má podle Blumeho cílit zejména na rušení manažerských pozic, ani zásahu do počtu dělníků se ale úplně nevyhne. Volkswagen zároveň ujišťuje, že nebude propouštět a snižování počtu zaměstnanců bude řešit čistě jen dobrovolnými odchody do důchodu nebo s vysokým odstupným.

Odbory připouští, že automobilka musí s ohledem na ekonomickou situaci výrazně šetřit, a s transformací souhlasí. I nadále ale chtějí bránit tomu, aby to vedlo k zavírání celých závodů.

Tomuto řešení chce nicméně předejít i samotné představenstvo VW. Náklady na rušení továren by totiž byly astronomické.

Podle informací magazínu Spiegel by uzavření čtveřice ohrožených závodů mohlo kvůli kompenzacím vyjít v přepočtu asi na 145 miliard korun. Centrála si i proto dává skoro rok času, aby pro továrny našla nějaké jiné využití.

Doporučované