Vybíjená v Brně. Mezi stranami je přetlak, hrozí velké propadnutí hlasů

Za Lužánky, Brnoklidem, Brno Naplno, Nové Brno, Zelené Brno či Restart pro Brno. Za názvy šestnácti kandidujících uskupení se skrývá i jeden velký volební otazník. Kolik z menších značek skutečně dokáže voliče oslovit a proniknout do 55členného „velkého“ brněnského zastupitelstva?

Politická generační obměna i stranické sváry roztříštily volební kandidátní listiny. Hlavně menší hráči se mohou vzájemně „požrat“ a zůstat mimo zastupitelstvo. Někteří volební lídři se obávají situace z roku 2018, kdy propadlo 28 procent hlasů stranám, které kvůli pětiprocentní kvótě neproměnily volební zisk v zastupitelská křesla.

Letos volič mezi kandidujícími v nadsázce najde dvě party Pirátů či dvě uskupení dřívějších kolegů z hnutí ANO, ale také předvolební koalice, v nichž mají některé malé strany jen pár jednotlivců. Lídři často nedokázali doladit vzájemnou spolupráci, v Brně kandiduje o dvě uskupení víc než před čtyřmi lety.

O daleko širší liberální kandidátku původně usilovali Piráti. Nakonec pod hlavičkou TU kandidují společně s uskupením Fakt Brno, několika Idealisty a jediným zástupcem uskupení Gen. „Už před více než rokem jsem vyjednával se všemi liberálními uskupeními. Že se někteří rozhodli jít vlastní cestou, považuju za chybu, ale je to jejich rozhodnutí. Mám v tom svědomí čisté,“ říká jejich brněnský lídr Adam Zemek.

V úvahu dříve připadalo spojení se Zelenými, jenže pro ty bylo neakceptovatelné spojení Pirátů s Fakt Brno. „Kandidujeme s dalšími subjekty jako Zelené Brno a naše značka má svoji tradici a výsledky. Nyní máme na městě tři zastupitele, rádi bychom klub rozšířili na pět,“ avizuje dlouholetá starostka Nového Lískovce a dvojka kandidátky Jana Drápalová. Zelení mají tři starostky v městských částech a podílejí se na vedení dalších radnic.

Piráti mají podle Zemka změřené, že si liberální uskupení v Brně může sáhnout až na 20 procent. „Samostatně jsme před čtyřmi lety získali 7 procent, naši současní koaliční partneři tehdy dalších pár procent. Pokud se nám povede kampaň, chceme výsledek mezi 12 až 15 procenty,“ prohlašuje Zemek.

Několik bývalých Pirátů, včetně bývalého radního pro kulturu Marka Fišera, ovšem figuruje na kandidátce volebního nováčka - hnutí Za Lužánky. Původně vzniklo za obnovu zchátralého fotbalového stadionu, nicméně sází i na další komunální témata. „V hnutí Za Lužánky se spojila energie fanoušků, kteří upozorňují na 25 let nesplněných slibů ohledně fotbalového stadionu. Mám radost, že se teď Zbrojovce daří, ale nelíbí se nám, že město klubu s výstavbou znovu hodilo klacky pod nohy,“ upozorňuje člen hnutí na opakování koncesního řízení, což oddálí prodej městských pozemků pro nový stadion.

Fišer zároveň zdůrazňuje, že hnutí vzniklo teprve na přelomu roku, kdy už bylo o liberálních koalicích víceméně rozhodnuto. „Máme tým odborníků na bydlení, sociální oblast, zdravotnictví, klimatickou změnu či dopravu,“ dodává. Podle něj bude pro nové hnutí úspěch, když překročí pětiprocentní hranici, ale doufá v ještě lepší výsledek okolo 12 procent.

Na liberální voliče mimo jiné cílí také Nové Brno v čele s architektem Michalem Sedláčkem, který už deset let v různých veřejných funkcích urbanisticky chystá Jižní čtvrť kolem plánovaného vlakového nádraží.

Podle Karla Komínka z Institutu politického marketingu mají nováčci nebo některá poměrně neznámá hnutí bez originální kampaně těžkou pozici. „V největších městech je politická soutěž do velké míry kopií celostátní arény. Ale naopak na úrovni městské části se již soutěž začíná podobat klasické situaci z mnoha měst a obcí, kde právě komunální politici jsou ze všech politiků nejblíže lidem a zároveň díky tomu požívají největší důvěru,“ říká. Podle něj tak mají šanci uspět známé osobnosti z tamní kulturní scény, které takříkajíc „žijí s městem“.

Velké volební tříštění Brno zažilo před osmi lety. Tehdy se do zastupitelstva nedostali samostatně kandidující Zelení, Starostové a nezávislí, Žít Brno ani KSČM. Propadlo tak přes 28 procent hlasů, více než čtvrtina.

Jak moc to může zamíchat zisky mandátů, ukazuje srovnání z předešlých dvou komunálních klání v Brně. Před osmi lety při velkém propadnutí hlasů získalo vítězné hnutí ANO za 23 procent hlasů 18 mandátů v 55členném zastupitelstvu, před čtyřmi lety vítězná ODS s TOP 09 brala za 25 procent jen 16 mandátů a o pár týdnů později magistrát ovládla široká koalice ODS, TOP 09, ANO, STAN, lidovců a sociální demokracie.

Uspět letos v Brně chtějí také „vyhnanci“ z ANO. Část z deseti vyhozených politiků a zastupitelů vytvořilo hnutí Brnoklidem. Končící náměstkyně primátorky Karin Podivinská v praxi předvádí, jakými způsoby se politici snaží zaujmout voliče. Na Mendlově náměstí postavili volební stánek jako veřejné WC a do některých městských částí postavili fiktivní psí kandidátky.

Lídryně Podivinská a končící náměstkyně primátorky podle svých slov chtěla s kolegy ukázat, že se politika dá dělat i s humorem. „Politická kampaň musí být v první řadě srozumitelná, protože vstupuje do života tisíců lidí, kteří řeší hypotéky, děti, nemoci a politiku často vnímají jen zkratkovitě, po cestě do práce z billboardů nebo sociálních sítí. Právě v tomto ohledu Brnoklidem z mého pohledu nemá dobře nastavenou strategii, protože už samotný název není jednoduché interpretovat,“ míní odborník Karel Komínek.

Podle něj zástupci hnutí vypadají jako standardní politici s provokativním sloganem „Brno není pro každého“. „Je to problém, protože zrovna v Brně, které je slavně označované jako ‚jediný vtip, ve kterém se dá bydlet‘, mají díky hnutí Žít Brno politické kampaně bohatou historii kreativních a parodických nápadů, které hltali lidé z celé republiky. Pokud jít do nestandardní kampaně v Brně, tak na plný plyn,“ doplňuje Komínek.

V Brně už navíc dávno neplatí, že protestní hlasy sbírá jen SPD. Pod hlavičkou Brno Naplno kandiduje koalice Svobodní, Trikolora, PRO s lídryní Klárou Liptákovou. Na kandidátce Restartu pro Brno v čele s komunistou Martinem Říhou jsou také zástupci Stačilo! i ČSSD. O hlasy se uchází rovněž Sociální demokracie bez dřívějších známých brněnských politických figur, Přísaha s exprimátorem Petrem Vokřálem i Motoristé sobě v čele s bystrckým starostou Tomášem Kratochvílem.

„Máme zkušenosti z opozice, v níž jsme na magistrátu už osm let. A máme připravená funkční řešení, kterými jsme se inspirovali jinde,“ vysvětluje brněnský lídr SPD Jiří Kment a naráží třeba na šarvátky a bivakující lidi v okolí brněnského nádraží. Vládní hnutí bude v Brně považovat za úspěch, pokud překročí deset procent, ale přiznává, že to v konkurenci patnácti kandidujících uskupení bude složité.

Někteří menší političtí hráči se navíc vzájemně napadají na sociálních sítích. Brněnští Piráti tak čelili kritice, proč na kandidátku umístili hudebníka Petra Jestřába, který dříve vystupoval na akcích hnutí Stačilo!, včetně antisudetských protestů. Piráti jej proto vyškrtli, nicméně až po tisku volebních lístků.

Strana Přísaha exprimátora Petra Vokřála pak podle Deníku N řeší nedoplacenou částku za kampaň u marketingové agentury. Zástupci Hnutí Za Lužánky zase například odrážejí výpady, v nichž jsou spojováni s fotbalovými chuligány a pravicovými extremisty, přestože - jak už zaznělo - mají čelní představitelé spíše pirátskou minulost.

Komínek upozorňuje, že za tím stojí i změny na sociálních sítích. Kvůli komplexním pravidlům Evropské unie není možné na platformách společnosti Meta zakoupit reklamu pro společenská a politická témata. „Politici si jinými slovy musí vystačit s organickým dosahem, který zabezpečují sociální sítě jen díky tomu, jak fungují jejich algoritmy. Rozdmýchávání diskuzí je tam jednou ze strategií, která může sdělení politika k voličům skutečně dostat. Politik ale musí najít nějaké zajímavé téma, které musí být schopen atraktivně komunikovat,“ dodává odborník.