Článek
„Nepořádek, špína, potyčky. To je tady denně,“ hlásí v krátkém videu na sociálních sítích brněnský lídr SPD Jiří Kment směrem ke stranické kolegyni a poslankyni Lucii Šafránkové. Dvojice se prochází po brněnském hlavním nádraží.
V centru města v předešlých letech přibylo skupin lidí, kteří tam bivakují, popíjejí alkohol či vyvolávají potyčky. Incidenty a stížnosti na hlavním nádraží vygradovaly na startu letoška. Vedení města tam ve spolupráci se strážníky od dubna posílilo hlídky i návštěvy terénních sociálních pracovníků. „Situace se od té doby výrazně zklidnila, kdy jsme už tak velmi časté kontroly hlídkami proměnili v jejich nepřetržitou přítomnost u přestupního uzlu ve dne i v noci,“ říká mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem.
Přesto jeho kolegové denně řeší problematické situace. „Přibližně za prvního čtvrt roku stálé přítomnosti odhalili dva tisíce přestupků bez započtení těch dopravních,“ dodává mluvčí. Strážníci nejčastěji postihovali pití alkoholu na veřejnosti, které připadá na bezmála polovinu případů. U mnoha z nich strážníci přistiženým lidem rovnou odebrali i láhev či krabici s alkoholem.
Ve stejném období se hlídky zabývaly více než čtyřmi desítkami případů spojenými s vyvoláváním konfliktů, včetně hádek a strkanic. Potrestaly i 128 lidí, kteří na prostranstvích nechali nepořádek. U vážnějších incidentů zasahují i republikoví policisté.
Okamura: Garantujeme konec bezdomovectví
Zástupci SPD spojují problémy v centru s lidmi bez domova, kterých je podle hnutí ve městě na dva tisíce. Magistrátní čísla hovoří jinak. „Dle Analýzy osob v bytové nouzi na území města Brna z roku 2025 v kategorii bez střechy a bez bytu je v Brně 474 až 638 osob,“ uvedla mluvčí magistrátu Zdeňka Obalilová.
V Brně zahájil kampaň SPD jeho šéf Tomio Okamura. „Chceme bezpečné a čisté Brno. Garantujeme konec bezdomovectví v Brně,“ zdůrazňuje.
Pro lidi bez střechy nad hlavou chce vládní hnutí poblíž centra zřídit denní i noční stacionář. Inspiraci vidí ve svitavském zařízení Šance, kde mimo centrum města vznikl oplocený areál. Sociálně vyloučení lidé tam žijí v obytných mobilních buňkách a s pomocí sociálních programů a pracovníků se snaží získat práci a vrátit se do běžného života. „Jde o postupnou socializaci bezdomovců zpátky k normálnímu životu. Nejdřív se zapojí do práce, začnou se slušně chovat‚ vzdají se alkoholu, dostanou ubytování ve stacionáři, až pak mohou do městského bytu. Dřív ne,“ zdůrazňuje brněnský kandidát SPD na primátora Jiří Kment.
Město letos v dubnu u vlakového nádraží zavedlo nepřetržité hlídky strážníků.
Podle něj ubytování v unimobuňkách nebude žádný „megalomanský“ projekt a vyjde asi na 20 až 40 milionů korun. Vytipované lokality pro stavbu ani kapacitu stacionáře však nekonkretizuje. „Když dneska vezmete bezdomovce a dáte ho do obecního bytu, je to naprostý nesmysl. Začne si vodit kamarády, rozmlátí vybavení a město jen platí ztráty,“ tvrdí Kment. Hnutí chce také zřídit akční úklidové čety, které od nepořádku vyčistí město.
Hesla SPD kritizují lidovci, kteří v Brně kandidují společně s hnutím STAN. „Pokud někdo používá rétoriku ‚stejně k lidem jako ke smetí‘, tak zapomíná, že jsou lidé bez domova taky lidi,“ namítá lidovecký lídr Jakub Hruška.
„Jsou to jen proklamace pro jejich voliče, kteří touží slyšet drsné slovo. Z historie 20. století známe, kam to vedlo, když chtěli politici něco od něčeho čistit. Stacionář není mezi nápady, které odborníci navrhují,“ připomíná letošní odbornou konferenci k nádraží nezávislá jednička kandidátky ODS a TOP 09 Kamila Zlatušková.
Město přitom pod vedením ODS utlumilo programy na ukončování bezdomovectví Housing First či Rapid Rehousing, které ve městě před lety prosadili radní za Žít Brno a obdobné koncepty v některých evropských zemích sbíraly úspěchy. Hlavní myšlenka tkví v tom, že se sociálně slabší člověk snáz vrátí do společnosti až s jistotou střechy nad hlavou.
„Budu ráda, když budeme vlajkovou lodí začleňování. Ale pokud to budeme dělat jako jediné město v republice, všude jinde řeknou: Tak běžte do Brna,“ vysvětluje Zlatušková, proč chce téma přenést i do celostátní politiky.
Podle mluvčí Obalilové město v poslední dekádě pilotními programy pomohlo k systémovému ukotvení sociálního bydlení v zákoně. „Při jeho tvorbě ministerstva totiž vycházela právě ze zkušeností obcí, které od roku 2016 sociální bydlení koncepčně budovaly,“ říká.
Město má nyní 200 sociálních bytů. „Všem domácnostem v nich zabydleným poskytují sociální pracovníci a pracovnice komplexní sociální podporu,“ upřesňuje Obalilová.
Do uvolněných bytů míří žadatelé z pořadníku, kteří mají podle kritérií přidělený počet bodů zohledňující největší bytovou nouzi a aktuální zranitelnost
„Podporu zajišťují zkušení pracovníci, školení v metodě Housing First, v trauma respektujícím přístupu a mnoha dalších metodách, které umožňují pracovat i na zotavení členů zabydlených domácností,“ vysvětluje mluvčí. Podpora od sociálních pracovníků trvá minimálně rok, což odpovídá době trvání nájemní smlouvy. Úředníci a sociální pracovníci pak vyhodnocují, jestli domácnost dál zvládne bydlet bez podpory, nebo ne. Někdy ji domácnost využívá i několik let.
Podle lídra ANO a doktora veterinární medicíny Václava Trojana je rétorika SPD příliš vyhrocená. „Ale postavit stacionář, kde se o lidi bez domova postaráme a poskytneme pomoc, považuji za rozumné,“ říká. Jako úřadující místostarosta brněnských Židenic odkazuje na tamní Dům charity v Táborské ulici. „Ubytování pro tuto komunitu v zařízení funguje,“ říká.
Také lidovecký lídr Hruška přidává zkušenost z brněnských Kohoutovic, kde je šest let starostou. Některé obecní bytové jednotky jsou vyčleněné pro Armádu spásy. „Organizace ručí za svoje klienty. Na rozdíl od některých klientů, které nám poslala sociálka z města, s těmito lidmi nikdy žádný problém nebyl. Praxe může být dobrá, pokud se s těmi lidmi intenzivně pracuje,“ míní Hruška.
SPD volá po vyšším počtu strážníků v centru města. „Aby se někdo procházel po periferii, to nemá příliš význam. Potřebujeme více strážníků. Centrum Brna nesmí být místem, kde mají lidé strach projít, kde je běžnou součástí zápach, nepořádek, agresivní chování některých jedinců, někdy i letitá špína,“ říká Kment.
Městská policie Brno nyní zaměstnává 468 strážníků, dalších 13 absolvuje čekatelský kurz. „Dokázali bychom přijmout ještě sedm desítek strážníků. V letošním a loňském roce sledujeme narůstající zájem. Přičítáme to finanční stabilitě, rozšiřujícím se benefitům a rostoucímu zájmu o bezpečnostní problematiku,“ popisuje mluvčí Ghanem.
Po složení zkoušky se nástupní měsíční plat blíží 32 tisícům korun, průměrný se pohybuje kolem 55 tisíc. „Nabízíme náborový příspěvek 85 tisíc korun,“ dodává Ghanem.
