Čína staví mateřskou loď pro bezpilotní ponorky, naznačují satelitní snímky

Peking v posledních desetiletích masivně investuje do námořních i jiných kapacit. A jeho námořnictvo opět upoutalo pozornost.

Respektovaný vojenský analytik H. I. Sutton, který se specializuje na námořní tematiku, na odborném serveru Naval News napsal, že Čína v šanghajské loděnici Chu-tung-Čung-chua staví nové plavidlo.

„Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že jde o speciální mateřskou loď pro autonomní ponorky bez posádky,“ uvedl s tím, že by zřejmě šlo o první plavidlo svého druhu na světě.

Britský deník The Telegraph pak zveřejnil satelitní snímky společnosti Vantor, na nichž je stavba zachycena.

List napsal, že na základě velikosti by nová mateřská loď pravděpodobně mohla pojmout nejméně čtyři mimořádně velká bezpilotní podmořská plavidla, známá také pod zkratkou XXLUUV. „Stejně jako ponorky mohou tato bezposádková plavidla nést zbraně na vzdálenost tisíců mil,“ přiblížil.

Čína dlouhodobě buduje námořnictvo vysokým tempem a už nyní je největší na světě co do počtu lodí.

Země disponuje pokročilými torpédoborci, moderními ponorkami či hypersonickými zbraněmi a roste i počet letadlových lodí. Investuje navíc i do asymetrických prostředků, jako jsou protilodní balistické rakety, elektronický boj či využití umělé inteligence.

Do konce letošního roku má vzniknout více než 70 velkých plavidel, která mohou být potenciálně nasazena při vojenské operaci proti Tchaj-wanu, uvedl americký think-tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Peking v této souvislosti testuje vyloďovací plavidla.

Odborníci odhadují, že čínská kapacita stavby lodí je nejméně 200krát větší než americká. Námořnictvo má podle odhadů 405 válečných lodí oproti 295 americkým.

Autonomní ponorky byly poprvé odhaleny loni v lednu, Čína je následně testovala v Jihočínském moři u pobřeží ostrova Chaj-nan.

Nová loď, která má v přední části prostor, jenž by mohl sloužit jako hangár pro vrtulník, může zároveň vysílat jasný vzkaz, že Čína dál posouvá své obranné schopnosti na nejvyšší technologickou úroveň.

Jedním z hlavních důvodů rozmachu námořnictva je skutečnost, že hlavní čínské obranné cíle a hrozby se podle Pekingu nacházejí na moři, upozorňuje The Telegraph.

Svou přítomnost rychle rozšiřuje například v Jihočínském moři. V oblasti, která je považována za jednu z nejkritičtějších na světě, si komunistický režim nárokuje svrchovanost nad více než 80 procenty strategických vodních cest.

Přes území, na něž si dělají nárok i Brunej, Malajsie, Filipíny, Tchaj-wan a Vietnam, putuje až třetina globálního námořního obchodu.

V úterý začalo každoroční Siangšanské fórum, kterého se účastní téměř 100 zemí. Čínský ministr obrany Tung Ťün měl jasné poselství. „Musíme mít na paměti historická ponaučení a zůstat vysoce ostražití vůči všem skrytým projevům hegemonie, militarismu a historického revizionismu,“ uvedl ve svém projevu.

Mnozí odborníci to vnímali jako zastřenou kritiku Japonska, které je od loňska zataženo do diplomatického sporu s Čínou a zároveň usiluje o rozšíření svých obranných schopností.