Článek
Spojené státy plánují dodat izraelské armádě velkou dodávku zbraní a munice v hodnotě 2,8 miliardy dolarů (necelých 59 miliard korun).
Podle informací deníku Washington Post má být součástí balíků dvacet tisíc bomb typu MK-84, které váží přes 900 kilogramů, jsou schopné prorazit kov a silnou vrstvu betonu. Smrtící zónou je po dopadu této bomby území v okruhu zhruba 400 metrů, takže zanechává velký počet obětí v hustě zastavěných místech, jako je například Gaza.
Spojené státy bomby použily ve válkách v Afghánistánu a Iráku, kromě Izraele je nasadila také Saúdská Arábie proti Húthíům v Jemenu. Izraelci zabili bombou MK-84 šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha v bunkru 27. září 2024.
Další položkou dodávky jsou hlavice I-2000 Penetrator. Ty jsou navržené tak, že prorazí více než dvoumetrovou vrstvu betonu a explodují až poté, co proniknou do cílového objektu. Tyto hlavice jsou určené ke zničení podzemních bunkrů a chodeb.
Celkem má Izrael dostat 60 tisíc kusů bomb v rámci programu zahraničního vojenského financování. Což znamená, že na nákup může použít fond, do kterého Spojené státy posílají finance pro své spojence.
"Polling shows overwhelming opposition to this among Democrats, and a trend in that direction among the general population - do you support the arms 'SALE'?"@chrislhayes asks @CoryBooker about Trump's plan to force 🇺🇸taxpayers to buy $2.8 BILLION more giant bombs for Israel. pic.twitter.com/j5c64C8Sz6
— The Tennessee Holler (@TheTNHoller) September 16, 2026
Izrael žádal od Spojených států bomby MK-84 už před dvěma lety, Trumpův předchůdce Joe Biden je ale dodat odmítl. Zpráva o nové dodávce přichází před listopadovými volbami do Kongresu USA, při kterých je vojenská pomoc Izraeli jedním z důležitých témat. Velká část Demokratické strany kritizuje izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy a objevily se také neshody mezi Trumpem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem kvůli válce proti Íránu.
Letošní průzkumy ukazují, že podpora Izraele ve Spojených státech klesá. Podle červencové sondáže agentury AP a společnosti NORC 58 procent voličů Demokratické strany považuje americkou podporu Izraele za příliš velkou. Republikáni jsou více proizraelští. Podle stejného průzkumu má však jen dvacet procent Američanů pozitivní názor na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua - proti 38 procentům těch, kteří jej vidí negativně.
Pew Research Center v červenci uvedl ve svém průzkumu, že 62 procent oslovených Američanů má na izraelskou vládu negativní názor, jen 32 procent pozitivní. Na vládu Hamásu v Pásmu Gazy má přitom negativní názor 84 procent Američanů.
S válkou proti Íránu, kterou začaly Spojené státy a Izrael společně letos 28.února, většina Američanů nesouhlasí. Konflikt zdražil v USA pohonné hmoty a podněcuje inflaci. Trump kritizoval Netanjahua za to, že ho přesvědčoval o možnosti rychlé války a svržení íránského režimu. To se však nedostavilo.
Netanjahu zase kritizoval americko-íránské červnové memorandum o porozumění. V textu dohody se uvádělo, že Írán zastaví jaderný program a USA zruší protiíránské ekonomické sankce. „Je to jednoznačně případ rozchodu zájmů USA a Izraele. Netanjahu přitom nemůže tu dohodu úplně otevřeně a tvrdě kritizovat, protože by se dostal do ještě větších sporů s Trumpem,“ citovala stejná agentura bývalého amerického velvyslance v Izraeli Dana Shapira.
Izrael čekají parlamentní volby 27. října a je možné, že vláda premiéra Benjamina Netanjahua skončí. Na americkou dodávku zbraní to ale nebude mít vliv.
