Článek
Někdejší venezuelský diktátor Nicolás Maduro je už přes tři čtvrtě roku v brooklynském vězení.
Delcy Rodríguezová, jeho politická chráněnka a nejbližší spolupracovnice, se nyní objeví na východní straně Manhattanu, jen nějakých 15 kilometrů daleko.
Madura ale navštívit nepůjde. Do New Yorku přijela, aby se na půdě OSN poprvé tváří v tvář potkala s člověkem, který ho do vězení dostal - s Donaldem Trumpem.
Má se jednat jen o tzv. pull aside schůzku, tedy o neformální rozhovor stranou kamer a bez velkých delegací. Přesto mají oba lídři hodně co vysvětlovat.
„Nutné zlo“
Trump svou kampaň před nadcházejícími volbami do Kongresu postavil mimo jiné na strašení před „komunistickými“ demokraty.
V New Yorku se ale sejde s komunistkou Rodríguezovou, kterou si od dopadení Madura nemůže vynachválit. Uzavírá s ní obrovské obchodní dohody a nadále ji drží u moci, a to navzdory žádostem ze strany opoziční demokratické vůdkyně, aby Trump nechal ve Venezuele vypsat svobodné, férové volby.
Delcy Rodríguezová na schodech prezidentského paláce Miraflores v centru Caracasu. V čele Venezuely oficiálně stojí od 5. ledna tohoto roku.
María Corina Machadová, toho času v zahraničí, zatím nemá od Trumpovy administrativy ani povolení vrátit se do Venezuely. Hlavní je prý udržení stability. A tu má Rodríguezová, vzhledem ke svým vazbám na armádu a tajné služby, podle mínění CIA zajišťovat daleko lépe než Machadová.
Demokraté sice Trumpovu strategii směrem k Venezuele vehementně kritizují, republikáni ale prezidenta spíše podporují. Například republikánská poslankyně za Floridu María Elvira Salazarová, která varuje před radikální levicí v USA, prezidentovu sázku na Rodríguezovou popsala jako „nutné zlo“ v rámci procesu přechodu od diktatury k demokracii ve Venezuele.
Většina obyvatel jihoamerické země ale k šéfovi Bílého domu takto tolerantní není. Sondáže naznačují, že americký prezident v zemi, kterou zbavil nenáviděného diktátora, dramaticky ztrácí popularitu a především důvěru.
Agentura veřejného mínění Meganalisis zjistila, že zatímco v lednu, kdy americké komando Madura dopadlo, vyjadřovalo Trumpovi vděk přes 92 procent Venezuelanů, v dubnu to bylo 47 procent. A v srpnu na dotaz, zda chce americký prezident pro venezuelský lid to nejlepší, odpovědělo kladně necelých deset procent respondentů.
Proč takový strmý pád? Odpověď je nasnadě: Venezuelanům se nelíbí fakt, že nechal u moci celou mocenskou kliku Madura na čele právě s Delcy. Občas navíc pronáší věty typu: „Venezuelané jsou šťastní a tancují v ulicích.“
Trump tato slova řekl v době červnového zemětřesení, které podle oficiálních vládních údajů ve Venezuele zabilo nejméně 6500 lidí.
Na konci srpna pak oznámil, že s Rodríguezovou podepsal smlouvu o exportu 65 miliard barelů venezuelské ropy do USA. „Dostali jsme to jak?“ zeptal se Trump svých příznivců na nedávném politickém mítinku v Severní Karolíně. A hned si lakonicky odpověděl: „Zaútočili jsme.“
I letos se očekává, že Donald Trump před Valným shromážděním OSN přednese vyhraněný, útočný projev.
Ruben Chirinos, ředitel Meganalisis, nedávno pro list The Miami Herald poukázal na kořeny současné nespokojenosti Venezuelanů s osobou Donalda Trumpa. Podle něj pramení z pocitu, že ekonomické zájmy, zejména v ropném sektoru, mají přednost před blahobytem obyčejných občanů.
„Země se nachází na křižovatce nejistoty. Jediný, kdo se zdá být si jistý, je Donald Trump, když říká, že je s Delcy Rodríguezovou velmi spokojený. Venezuelané však s Delcy Rodríguezovou spokojeni nejsou,“ řekl Chirinos.
Trump tak ztratil popularitu v zemi, která ho jako jedna z mála ve světě měla v oblibě. Americký prezident je hrubě nepopulární v mnoha státech světa, jako například v Kanadě, Dánsku, Itálii, Německu či ve Velké Británii.
Už dlouhé měsíce ho odmítají lidé i ve Spojených státech, kde jeho popularita klesla hluboko pod 40 procent, podle některých sondáží až třeba na 33 procent. Společnost American Research Group dokonce úplně poprvé ve svém průzkumu přisoudila Trumpovi pouze 29 procentní podporu mezi Američany.
Popularita Delcy Rodríguezové je podle většiny tuzemských průzkumů také mizivá, drží se dokonce pod deseti procenty. A zdá se, že se od ní odklonili i někteří revoluci oddaní Venezuelané, známí jako chavistas.
„Není divu, že Delcy nemá žádnou masivní podporu ani u svých. Vždyť v jejich očích zradila základní ideály a principy revoluce. Zcela odhodila stranou odkaz (zakladatele revoluce) Huga Cháveze,“ řekl Seznam Zprávám venezuelský politický analytik, který si přál zůstat v anonymitě.
Upozorňuje na proklamovaný slogan revoluce o tom, že chavistas nikdy USA nevydají venezuelské přírodní bohatství, jako ropu či zlato. Podle nich to měla být opozice, kdo chtěl Američanům nerostné zdroje země „předat“ výměnou za politickou podporu.
Rodríguezová se zcela zřekla svých ideálů. Na veřejnosti se například začala objevovat v modré barvě namísto revoluční červené.
„Paní Násilí“
Delcy Rodríguezová, ještě v roli Madurovy viceprezidentky, z takových „prospěchářských“ motivů v únoru 2024 osočila Maríu Corinu Machadovou.
„Paní Násilí (Machadová) chce se svou typickou arogancí předat svým šéfům (Američanům) naše národní bohatství. A ne proto, že si to přeje lid, ale proto, že jí to její páni přikazují,“ prohlásila s tím, že s přírodními zdroji prý chtěli Machadová a spol. předat Washingtonu i venezuelskou důstojnost a suverenitu. Machadová to označila za klasickou propagandu socialistů ve snaze ji očernit.
O dva roky později je to sama Rodríguezová, kdo podepíše smlouvu, která USA umožní těžbu a vývoz závratných 65 miliard barelů venezuelské ropy.
Jen pro představu: podle dat Mezinárodní atomové agentury celý svět denně spotřebovává na 103 milionů barelů ropy.
