Článek
Přehlídka nazvaná … a žiadna iná! zahrnuje díla stovky slovenských umělců a umělkyň. Vidět ji lze do 14. února 2027 ve dvou budovách, a sice Domě umění na Malinovského náměstí a v Domě pánů z Kunštátu v Dominikánské ulici.
Impulzy k prezentaci slovenských umělců se v kurátorském týmu Domu umění podle ředitelky Terezie Petiškové objevily už několikrát. „Teprve když jsme začínali velmi rozechvěle vnímat situaci na slovenské kulturní scéně, přistoupili jsme k činu,“ řekla Petišková na vernisáži.
Kurátorkami projektu jsou Júlia Bútorová a Marika Svobodová. „První část názvu výstavy odkazuje k výroku, který celkem rázně zasáhl slovenskou kulturní scénu a který se snaží určit podobu toho, jak má kulturní scéna na Slovensku vypadat,“ říká Bútorová.
Slova, že „kultúra slovenského ľudu má byť slovenská a žiadna iná“, pronesla tamní ministryně kultury Martina Šimkovičová v roce 2024. Podtitul pražské výstavy Auditorium slovenské scény pak poukazuje na snahu vytvořit prostor pro naslouchání různým perspektivám.
Podle tvůrců se slovenská kulturní scéna v posledních letech ocitla pod rostoucím politickým tlakem a čelí zásahům do své institucionální autonomie.
Přehlídka rozdělená na deset částí zahrnuje nejen díla etablovaných autorů a autorek, ale také zástupců nejmladší generace. Zahrnuje například příspěvek s názvem Identita - Slovenskost. Autoři v něm pracují s lidovými motivy, se slovenskou hymnou či dalšími národními symboly. „Je to část, která testuje hranice pojmu identity slovenského umělce a umělkyně,“ popisuje Bútorová.
Další část s názvem Archiv spolupráce se zaměřuje na výstavní dramaturgii Domu umění, který od 50. let minulého století zařazoval do programu slovenské umění. Jiné instalace představují například odolnost umění nebo ukazují fragmenty děl, jež měla vzniknout, ale nebyla podpořena.
Výstava podle tvůrců nepředstavuje komentář ke konkrétní politické situaci. Spíše se ptá na roli umění a kultury ve společnosti, na význam identity, svobody a odpovědnosti kulturních institucí. Slovenská zkušenost po posledních parlamentních volbách je podle pořadatelů východiskem, ale témata a otázky, jež výstava otevírá, se týkají kulturního prostředí v celé Evropě.
„Není tím myšleno to, že je výstava apolitická, ale spíše to, že se snaží nebýt útočnou, personalizovanou a nepřispívat k další polarizaci,“ dodává kurátorka Bútorová.
Pořadatelé vybrali etablované autory a autorky, od již nežijících Márie Bartuszové či Stana Filka přes uznávané tvůrce jako Annu Daučíkovou až po zástupce nejmladší generace. Organizátoři dále připravili rezidenční program, přednášky, workshopy a tematické prohlídky.
