Článek
Prahu stejně jako zbytek republiky letos v létě sužovala až čtyřicetistupňová vedra. Pracovníci Institutu plánování a rozvoje (IPR) nyní přišli s programem, který by do budoucna mohl pomoci lépe plánovat opatření, která teploty ve městě snižují.
Nový model PALM umožní zaměřit se až na úroveň jednotlivých ulic. Lidé tak mohou sledovat, jaký vliv má místní prostředí na lokální klima.
Horka v Praze ještě umocňují takzvané tepelné ostrovy, tedy oblasti, které jsou výrazně teplejší než okolí. Vznikají v hustě obydlených čtvrtích, třeba v historickém centru, Holešovicích nebo Libni. „Zastavění, pokud není dobře promyšlené, zabraňuje proudění vzduchu. Horko tak nemá kudy zmizet a teplota vzduchu bývá v první polovině tropické noci třeba na Starém Městě nebo v Holešovicích i o sedm stupňů vyšší než na okraji Prahy, například v Ruzyni,“ popisuje ředitel IPR Ondřej Boháč.
Starší zastavěné oblasti a povrchy jako beton nebo asfalt v centru města uvolňují zachycené teplo pomaleji. Třeba nad kolejemi Masarykova nádraží se i při ochlazení v noci teplý vzduch udržuje déle než v okolí. I pro tato místa by mohl model PALM ukázat dopad zvažovaných opatření, jako je výsadba stromů nebo změna povrchů. „V modelu můžeme zkoušet různé varianty těchto úprav a sledovat, zda a do jaké míry se projeví na sledovaných mikroklimatických veličinách,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy mluvčí IPR Anna Klímová.
V budoucnu by mohl model, který kombinuje meteorologická data, 3D mapu města i informace o typech povrchů nebo vysazené zeleni, pomoct i při plánování nových čtvrtí.
„Pokud se například změní rozmístění nebo výška budov, množství a umístění vegetace, charakter povrchů a podobně, je možné porovnat, jak se tyto varianty projeví v mikroklimatických podmínkách daného místa,“ říká Klímová. „Hlavním cílem je minimalizovat nepříznivé dopady už při prvotním návrhu urbanistického řešení, protože to je nejefektivnější,“ dodává. Zjednodušeně tak model vyhodnotí, jak by navržený projekt ovlivnil teplotu v místě.
Do modelu odborníci zahrnou opatření, která by mohla tepelné ostrovy zmenšit. „Možných řešení je několik a nejúčinnější je jejich vzájemná kombinace. Zásadní roli hraje zelená infrastruktura, zejména stromy a další vegetace, která poskytuje stín a ochlazuje své okolí,“ popisuje mluvčí institutu Anna Klímová. Podle ní je důležité i zadržování dešťové vody pro zeleň, samotné uspořádání budov nebo používání vhodných povrchů, které nezachytávají tolik tepla.
S vyššími teplotami souvisejí i zdravotní rizika. Horka jsou zátěží zejména pro organismy malých dětí a seniorů, které se nezvládnou tak dobře přizpůsobit.
Praha má dlouhodobý plán
V novém Metropolitním plánu, který začal platit na začátku září a určuje podobu výstavby v hlavním městě, se ale model neprojeví, má menší měřítko než plán. „Se zjištěními je třeba pracovat při přípravě zastavovacích plánů ve větším detailu a snažit se je propsat do plánovacích smluv s jednotlivými developery,“ říká Klímová. Jednotlivé projekty se podle ní snaží samy pro rezidenty vytvořit příjemné prostředí. „Pro některá opatření má město oporu v existujících dokumentech, například v Pražských stavebních předpisech,“ upozorňuje navíc Klímová s odkazem například na povinnost výsadby zeleně v nových ulicích.
Kromě modelu spustil IPR, který spolupracuje i na projektu Urban heat island navrhujícím řešení tepelných ostrovů ve městech střední Evropy, i novou stránku. Upozorňuje na popsaná rizika spojená s vysokými teplotami, možná řešení, zmíněný model nebo vývoj teplot ve městě v průběhu dne.
Hlavní město se na dopady změn klimatu připravuje dlouhodobě. Od roku 2015 pravidelně připravuje Strategii adaptace, ve které popisuje zmíněná opatření. Zkouší i výsadbu odolnějších stromů, které měnící se podmínky zvládnou. V létě pak Praha spustila Mapu oáz chladu, kde uživatelé najdou místa s pítky, mlžítky či koupališti.
