Článek
Vláda chce příští rok hospodařit s deficitem 386 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce v příštím roce v rozpočtu ušetřit 20 a více miliard korun díky kombinaci vyšších příjmů a nižších výdajů.
Proto se podle ní vláda nevyhne zvýšení některých daní. Finance chce získat z dividend, úsporami na provozu, ale i zdaněním například investičních bytů, návykových látek či díky sektorové dani pro rafinerie.
Zhruba polovinu z požadovaných 20 miliard korun by podle Schillerové mohlo způsobit navýšení příjmů, tedy daní.
Schillerová už má zpracovaná některá opatření, kterými by úspor dosáhla. Jednou z položek je také zdanění nemovitostí.
„Vyšlo by se z nějakého objemu peněz, spočítal by se nějaký průměr, který odpovídá něčemu na této dani. Pracuji s několika scénáři a nebudu teď házet s čísly. Nad tu částku, co by objemově odpovídalo většímu počtu investičních bytů, tak bychom zvedli daň. Pracujeme s tím, že by se určila nějaká hranice a od té by se to zvedlo,“ uvedla Schillerová v nedělní debatě České televize.
Tuto daň by zřejmě platil jen omezený počet lidí. „Aby to bylo významné pro státní rozpočet, muselo by to přinést desítky miliard. Daň by se zvýšila mnohonásobně,“ uvedl exministr financí Zbyněk Stanjura.
Stanjura však připustil, že v současné situaci je změna daňového mixu na místě. Prozatím navrhovaná opatření by podle něj do rozpočtu přinesla pouze malé částky.
Případné zdanění investičních nemovitostí by však nezvedalo příjmy obcím, ale šlo by do státního rozpočtu.
Schillerová se však dívá také na spotřební daň nebo na zdanění sektorů, kterým nebývale vzrostl zisk. Naopak zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) je podle ministryně problematické. Zejména jde o rychlé a jednoduché řešení, jeden procentní bod základní sazby představuje pro stát příjem 24 miliard korun.
„Neumím si představit, že ten problém v rozsahu, který dnes je, se dá vyléčit bez nějakého navýšení daní. Musíme začít u toho, že snížíme tlak na zvyšování výdajů, jinak si nepomůžeme,“ říká Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí.
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů však v programovém prohlášení uvedla, že nechce zvyšovat daně. Naopak chce šetřit na provozu. Zároveň vláda slíbila, že schodek rozpočtu bude pod třemi procenty HDP, návrh rozpočtu na rok 2027 však počítá se schodkem ve výši 3,5 procenta HDP.
Vláda navíc uvažuje o dalších výdajích, například na pomoc spotřebitelům s rostoucími cenami energií, které sice letos zdražují, ale stále nejsou na takových hodnotách jako v době energetické krize v letech 2022 a 2023.
„Ministr průmyslu na denní bázi sleduje ceny a nemůže vyloučit, že by k nějakému způsobu řešení došlo,“ uvedla Schillerová s tím, že variant je více a zastropování je jedna z nich. O opatření se rozhodne podle vývoje na trhu cen elektřiny a plynu.
„K žádnému zlevnění energií nedojde zásahem české vlády. Maximálně se některé poplatky přesunou do státního rozpočtu. Cenu to skutečně nesníží, jen to přenese náklady. Neříkám, že nemáme pomoci, zejména v sociálních případech, ale k tomu je sociální politika,“ řekl Stanjura.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 počítá s příjmy 2199 miliard korun, výdaji 2585 miliard korun a schodkem 386 miliard korun.
