Článek
Ministři obrany zemí EU budou debatovat zejména o situaci na Ukrajině a na Blízkém východě. Budou se však rovněž zabývat zprávou o obranné připravenosti, kterou vypracovala Evropská obranná agentura (EDA).
Z ní podle agentury Reuters vyplývá, že EU nezbrojí dostatečně rychle ani efektivně.
„Musíme být ostražití, protože ze zpravodajských informací víme, že Rusko plánuje další sabotáže a útoky proti naší demokracii – s cílem rozdělit naši společnost a zastrašit ji tak, aby upustila od pomoci Ukrajině,“ řekla Kallasová novinářům.
EDA ve své první výroční zprávě o obranné připravenosti uvedla, že současné plány členských zemí „zřejmě nebudou stačit“ k naplnění cílů, jimiž je odstranění nedostatků v oblastech, jako jsou protivzdušná a protiraketová obrana, pozemní bojové síly, námořní síly, zásoby munice a drony, citovala z neveřejné zprávy agentura Reuters.
Podle Kallasové zpráva ukazuje, že toho Evropská unie udělala už hodně a investice do obrany se zvýšily. „Zároveň máme velké mezery v obranných schopnostech a nyní bychom se měli zaměřit na to, jak tyto mezery zaplnit,“ dodala.
Reakce ministrů
„Z estonského pohledu je v tuto chvíli nejdůležitější podpora Ukrajiny. A to jak ze strany EU, tak bilaterálně, a také prostřednictvím využití zmrazených ruských aktiv,“ řekl novinářům estonský ministr obrany Martin Herem.
Estonsko bude podle něj Kyjev podporovat i navzdory tomu, že „nám ruský ministr zahraničí vyhrožoval, že nás za to potrestá, a že ruské speciální jednotky provádějí sabotážní akce,“ dodal. Estonsko bude podle ministra obrany Ukrajinu i nadále podporovat částkou odpovídající 0,25 procenta HDP.
Podle litevského ministra se pondělní jednání zaměří rovněž na bezpečnost evropských hranic. „Nedávné narušení vzdušného prostoru drony v Litvě, pobaltských státech a Polsku ukazuje, že protivzdušná obrana a bezpečnost hranic ve východní Evropě musí být naší hlavní prioritou,“ uvedl Robertas Kaunas. Evropské země podle něj musí posílit vojenskou výrobu a vyrábět rychleji. „Nejde jen o to investovat peníze, ale také přeměnit tyto peníze ve skutečné vojenské kapacity,“ dodal.
„Záměrem Ruska je nás rozdělit a zastrašit tak, abychom přestali podporovat Ukrajinu. Rusko s tím ale neuspěje,“ řekl novinářům švédský ministr obrany Pal Jonson. „Když proti nám Rusko provádí hybridní operace, naše odhodlání a jednota musí být pevné a musíme vůči Rusku přijmout další restriktivní opatření,“ dodal. Zmínil například další omezení vydávání víz ruským občanům, což však nemá podporu u všech členských států, například Itálie či Malty.
