Článek
Ruská vláda včera dekretem prezidenta Vladimira Putina s okamžitou účinností převedla ruskou část obchodního řetězce Metro pod dočasnou nucenou správu. Německá firma Metro, v Česku fungující jako Makro, kterou ovládá holding EP Global Commerce Daniela Křetínského a Patrika Tkáče, tak nad ruskou dceřinou společností ztratila provozní kontrolu.
„Ačkoli vlastnictví společnosti Metro Russia formálně zůstává v rukou společnosti Metro AG, tento dekret znamená, že samotná společnost Metro již nemá nad firmou provozní kontrolu,“ uvedla v prohlášení německá centrála firmy. Novým správcem se stala společnost UK Torg RUS, která vznikla tři týdny před vydáním dekretu (8. září) a vlastní ji šéf ruského Metra Johannes Tholey.
Nucená správa je podle ruského práva odlišná od převodu vlastnictví na stát a omezuje správci nakládání s majetkem. Další dopady rozhodnutí podle prohlášení skupina Metro vyhodnocuje. EP Global Commerce se k události nechtěla vyjadřovat.
Ziskové Rusko
Velkoobchodní řetězec Metro patří k firmám, které i po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 zůstaly v Rusku. Dalším příkladem je třeba rakouská Raiffeisen Bank International, pod kterou spadá česká Raiffeisenbank. Naopak z Ruska se stáhly například skupiny PPF či J&T.
Ruské Metro uvedlo, že funguje normálně, obchody zůstávají otevřené a firma plní své závazky vůči zákazníkům. Metro v Rusku podle posledních údajů provozuje 91 velkoobchodních prodejen a zaměstnává zhruba 9 tisíc lidí.
V rámci skupiny Metro je Rusko podle tržeb třetím největším trhem po Francii a Německu. K dalším zemím patří Rumunsko, Itálie či Česko. Podle údajů za fiskální rok 2024/2025 vykázaly obchody v Rusku tržby 2,6 miliardy eur (63 miliard korun) a upravený hrubý provozní zisk EBITDA pak 135 milionů eur (3,3 miliardy korun). Firma v Rusku také v loňském roce investovala 43 milionů eur do provozních operací a IT.
Ruské Metro tak tvoří asi 8 procent skupinových tržeb, které byly 32,4 miliardy eur. Ještě větší podíl však má, co se týče ziskovosti (EBITDA), v jejímž rámci tvoří 11 procent z celkového zisku Metra, který činil 1,2 miliardy eur.
Hodnota ruského byznysu však byla pro mateřskou firmu už před dekretem omezená. Sankce podle firmy komplikují převody peněz a dividend mezi ruskými dceřinými firmami a mateřskou společností. Hodnotu by získala znovu teprve po ukončení válečného konfliktu na Ukrajině.
Ovládnutí Metra
EP Global Commerce (EPGC) vznikla v dubnu 2016 se sídlem v Praze a je společným investičním vehiklem Daniela Křetínského a Patrika Tkáče. V roce 2018 koupili podíly v Metru od společnosti Haniel a od koncernu Ceconomy, čímž se stali strategickými akcionáři německého velkoobchodu.
V červnu 2019 předložili akcionářům dobrovolnou nabídku na převzetí celé společnosti v hodnotě 5,8 miliardy eur. Vedení Metra označilo nabídku za výrazně podhodnocenou a Křetínskému s Tkáčem se nepodařilo vykoupit potřebné množství, aby firmu mohli ovládnout. Na konci října 2019 přesto EPGC zvýšil svůj podíl na 29,99 % a stal se největším akcionářem.
Další roky Křetínský a Tkáč podíl postupně navyšovali. Na začátku roku 2025 drželi 49,99 % akcií a v únoru loňského roku se pak s Metrem dohodli na stažení akcií z burzy a oznámili nabídku na odkup všech zbývajících kmenových i prioritních akcií za 5,33 eur za akcii. Po dokončení nabídky držela EPGC přibližně 68 % Metra a firma přestala být veřejně obchodovanou.
K uvalení dočasné správy na aktiva německé velkoobchodní firmy došlo jen těsně po víkendovém setkání ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova s německým šéfem diplomacie Johannem Wadephulem. Oba ministři se potkali během jednání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Lavrov si stěžoval, že jednání nepřinesla z ruského pohledu žádný významný posun.
Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté poté, co byly v Lipsku objeveny drony naložené výbušninami, podle všeho určené ke zničení ukrajinských nákladních letadel. Německo vinilo Rusy také ze sabotáží na svém území.
