Článek
Lotyšsko patří mezi nejpevnější evropské podporovatele Ukrajiny, zčásti kvůli geografické blízkosti s Ruskem, zčásti kvůli své historii s ním. Ani tam ale není kladný přístup k napadené zemi samozřejmostí.
V sobotních parlamentních volbách sice podle průzkumů pravděpodobně zvítězí strana Jednotná listina, která chce pokračovat v dosavadní politice země. Přesto může výrazně uspět i strana, která kritizuje vojenskou pomoc Kyjevu i rostoucí výdaje na obranu. Suverénní moc (Suverena vara, SV) má v průzkumech kolem devíti procent a může bojovat o druhé místo.
Její političtí konkurenti ji považují za proruskou, strana sama ale svou kampaň staví především na domácích problémech. Zdůrazňuje ekonomické potíže Lotyšska a tvrdí, že země za svou podporu Ukrajiny platí příliš vysokou cenu.
Právě podobné společenské a politické rozpory se Rusko snaží v Evropě využívat. Lotyšská bezpečnostní služba před volbami varovala před možným zesílením ruských dezinformačních kampaní. Zároveň uvedla, že zatím nezaznamenala významné systematické snahy Moskvy ovlivnit výsledek ve prospěch konkrétní strany či kandidáta.
Lotyšsko ale není jedinou zemí, kde Moskva podle tamních úřadů a expertů využívá společenských rozporů a snaží se zasahovat do politického dění.
Ruské sabotáže v Evropě
Ruských provokací v Evropě přibývá a v příštích měsících přibývat bude, obávají se experti. Kreml zvyšováním tlaku podle nich zkouší, zda oslabí evropskou podporu Ukrajině. Evropě zatím chybí jednotná reakce.
V posledních letech se podobné snahy objevily ve velkém zejména v dalších postsovětských zemích - Gruzii nebo Moldavsku. Právě tam se Rusko pokoušelo ovlivnit nejen předvolební debatu, ale i samotný průběh hlasování. Moskva přitom dlouhodobě odmítá, že by se vměšovala do vnitřních záležitostí dalších států.
V případě Moldavska patřilo mezi údajné ruské taktiky při prezidentských i parlamentních volbách kupování hlasů, intenzivní informační válka na sociálních sítích nebo kybernetické útoky.
Prezidentka Maia Sanduová veřejně prohlásila, že Moskva do těchto snah investovala stovky milionů eur. V zemi s pouhými 2,4 milionu obyvatel jde o mimořádně vysokou částku.
Každá ze zemí se nakonec vydala jinou cestou. Zatímco Moldavsko směřuje do EU, Gruzie plány na vstup odložila. Metody, které Rusko využívá, ale mají řadu společných rysů. A jeho pozornost se podle expertů stále častěji obrací také k západoevropským demokraciím.
Proto například Moldavsko předává některé své poznatky z boje proti zásahům do voleb do Unie.
„Moldavsko je pro Rusko testovacím prostorem pro tyto nástroje. Nejde jen o naši zemi. Rusko nás využívá také jako testovací prostor pro metody, které podle mě už otevřeně používá i ve vašich demokraciích,“ podotkla už dříve pro Seznam Zprávy moldavská místopředsedkyně vlády pro evropskou integraci Cristina Gherasimov.
Snaha podkopat podporu Ukrajině
V Ruskem podporovaných kampaních přitom nejde nutně o to, aby v každé zemi zvítězila strana otevřeně podporující Moskvu. Pro Kreml může být stejně důležité oslabit důvěru ve vládu a demokratické instituce, prohloubit už existující společenské rozpory nebo zpochybnit podporu Ukrajiny.
Volební kampaně jsou pro podobné snahy vhodnou příležitostí, protože v té době se vyostřují politické spory a voliči jsou vystaveni velkému množství informací z nejrůznějších zdrojů.
Magnus Hjort, šéf švédského úřadu pro psychologickou obranu, v rozhovoru pro server Politico varoval, že Rusko představuje hrozbu pro nadcházející volby v největších evropských demokraciích. Platformy sociálních médií podle něj musí zintenzivnit boj proti sítím moskevských botů.
Hlavním cílem Kremlu je podle Hjorta šíření falešných informací o korupci na Ukrajině a zneužívání evropské pomoci. Moskva se tím snaží přimět voliče, aby pochybovali o tom, zda by jejich politici měli Kyjevu i nadále posílat peníze a zbraně.
Vměšování do voleb tak podle expertů nelze oddělovat od dalších ruských aktivit v Evropě. Dezinformace, kybernetické útoky, sabotáže nebo narušování vzdušného prostoru mohou mít různé bezprostřední cíle. V širším pohledu ale podle nich směřují také ke zvýšení tlaku na evropské vlády a společnosti a ke zpochybnění ceny, kterou jsou ochotné za podporu Ukrajiny platit.
„Snaží se podkopat podporu Ukrajiny v Evropě. Chtějí, aby se Evropané soustředili na vlastní problémy, na ochranu infrastruktury a protivzdušnou obranu. Aby řešili sami sebe a neposkytovali Ukrajině další podporu,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy analytik zaměřený na Ukrajinu a Rusko Max Beznosiuk z think tanku Globsec.
Stejně důležité je podle expertů oslabování evropské jednoty, která v posledních měsících prochází zkouškou kvůli změně přístupu Spojených států.
„Moskva velmi ostražitě sleduje, kde se jednota rozpadá. Ať už jde o problémy uvnitř Evropy, nebo transatlantickou spolupráci. Na těchto rozporech pak posiluje svoje narativy a získává tím cenné spojence,“ popsal analytik působící v think tanku Chatham House Keir Giles.
Podle expertů přitom ruské působení v Evropě není novým fenoménem, který vznikl až po začátku války na Ukrajině. Moskva dlouhodobě využívá existujících politických a společenských sporů a snaží se prostřednictvím informačních kampaní oslabovat důvěru v evropské vlády a instituce.
Ne všude funguje stejná taktika
Rozsah ruských snah se přitom může lišit podle toho, jak velkou šanci má Moskva na ovlivnění politického dění. Podle Hjorta proto nemusí být tak intenzivní v zemích, kde je podpora Ukrajiny napříč politickým spektrem poměrně silná, jako je například Švédsko nebo nyní Lotyšsko.
Větší pozornost naopak může Rusko věnovat velkým evropským zemím, kde je politická scéna rozdělenější a kde sílí strany kritické vůči další podpoře Kyjeva. Právě tam může mít ovlivňování veřejné debaty větší dopad na budoucí evropskou politiku.
Příkladem jsou Německo nebo Francie, kterou čekají příští rok důležité prezidentské volby.
V Německu se podle agentury Reuters, která citovala zdroje z bezpečnostních složek, před volbami stupňovaly dezinformační kampaně podporované Ruskem. Zaměřovaly se mimo jiné na politické rivaly krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD).
Kampaně využívaly sociální sítě k šíření videí, převážně v angličtině, která napodobovala výstupy renomovaných médií, včetně BBC nebo německé veřejnoprávní stanice ARD. Obsahovala falešná obvinění vůči místním politikům, od zpronevěry až po sexuální obtěžování a zneužívání.
Moskva jakékoli zapojení do dezinformačních kampaní v západních zemích dlouhodobě popírá. Ruské velvyslanectví v Berlíně v reakci na obvinění uvedlo, že se před volbami záměrně rozdmýchává „protiruská hysterie“.
Podobné operace se podle dostupných informací objevují také ve Francii, kde se ruské kampaně snaží využívat politických sporů a podporovat kandidáty či politické síly, jejichž postoje mohou přispět k oslabení jednotného evropského postoje vůči Rusku.
