Jasná porážka ruských pokusů. Jak v Moldavsku zvítězila prozápadní vláda

Jasná volba pro západní směřování země. Moldavsko, které sdílí hranici s válčící Ukrajinou, se vymezilo proti Rusku.

V nedělních parlamentních volbách s přehledem zvítězila proevropská Strana akce a solidarity (PAS). Udržela si tak většinu a hodlá pokračovat v přístupových jednáních s Evropskou unií a v odklonu od Moskvy.

„Naše dveře jsou otevřené. A my vás budeme podporovat na každém kroku,“ reagovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na síti X s odkazem na kandidaturu země na členství v Evropské unii.

Výsledek hlasování je velkým překvapením, jelikož mnoho průzkumů ukazovalo, že šance obou hlavních frakcí jsou vyrovnané.

Kreml podle úřadů vynaložil značné úsilí, aby se výsledky pokusil zvrátit ve svůj prospěch. Stejně tak ale prezidentka Maia Sanduová a její strana ostře postupovaly vůči jakýmkoliv snahám o ruské zásahy do voleb.

V posledních týdnech úřady na základě obvinění provedly po celé zemi policejní razie, jejichž cílem bylo potlačit „přípravu masových nepokojů a destabilizace, koordinovaných z Ruské federace prostřednictvím zločinů“.

Dvě proruské strany – Srdce Moldavska a Moldova Mare (Velké Moldavsko) – pak úřady vyloučily z voleb kvůli obviněním z podplácení voličů, nelegálního financování a praní špinavých peněz.

Oficiální rozhodnutí o zákazu účasti Velkého Moldavska ale padlo jen pár desítek hodin před otevřením volebních místností. Hlasy, které mířily oběma stranám přítomným na volebních lístcích, tak propadly.

Vláda předem varovala, že Rusko letos investovalo stovky milionů eur do kampaně na ovlivnění hlasování. Mělo jít o podobné schéma, které loni přispělo k velmi těsnému výsledku během referenda o ústavním zakotvení snah země o vstup do EU.

Organizované kupování hlasů mělo ovlivnit i prezidentské volby, v nichž nakonec jen těsně uspěla Sanduová.

Jasné vítězství nyní může ukazovat, že se straně podařilo vůči zásahům účinně ubránit. Stejně tak ale vzbudilo řadu otázek, zda i ze strany PAS nedošlo k až moc striktnímu utlačování jiných formací.

Ostatně Vlastenecký blok, který vede bývalý prezident Igor Dodon, obvinil vládu z podvodů a neférové soutěže. V souvislosti s tím svolal na pondělní večer demonstraci v Kišiněvě.

Napadá mimo jiné rozhodnutí vlády znemožnit hlasování v Rusku nebo komplikování podmínek obyvatelům Podněstří. Objevily se totiž zprávy, že pro voliče z dlouhodobě proruského separatistického regionu bylo obtížné se k volebním urnám vůbec dostat.

Kritici rovněž upozorňují, že PAS zvítězila už vesměs ve čtvrtých volbách po sobě. Nyní začne druhé funkční období, kdy bude mít většinu v parlamentu, takže nebude muset brát ohled na opozici.

Například novinář Leonid Ragozin, který pracoval mimo jiné pro britskou stanici BBC, obvinil vládnoucí stranu z aplikace taktik Kremlu. Podle něj sice partaj mluví o demokracii, ale zároveň využívá administrativní zdroje k manipulaci s náladami voličů – ať už šlo o soudní zákazy účasti stran, nebo zákaz některých volebních stanic.

„V Rusku existoval termín ‚řízená demokracie‘ – režim hybridní a stále více imitující demokracii, který existoval mezi lety 1993 nebo 1996 až 2012, kdy Putin demokracii úplně zrušil. Tohle se děje v Moldavsku,“ popsal pro agenturu bne IntelliNews.

Pro některé Moldavany je také problematické, že k PAS neexistuje žádná proevropská alternativa. Pokud chtěli volit prozápadní směřování, museli dát svůj hlas vládnoucí straně.

„Pro mnoho lidí nešlo o volbu PAS, ale spíše o deklaraci vztahu k jejich evropské budoucnosti. Před hlasováním bylo jasné, že jde o jedinou proevropskou sílu s reálnou šancí překročit volební práh a dostat se do parlamentu. Pro mnoho voličů tak byla volba této strany jedinou možností, jak zajistit pokračování přístupových rozhovorů s Evropskou unií a ochránit směřování země k Evropě před rizikem, že by se tento proces zastavil nebo zvrátil,“ vysvětlila pro Seznam Zprávy moldavská novinářka Paula Erizanuová, která přispívá do médií, jako jsou The Guardian, BBC nebo Financial Times.

Experti se shodují, že PAS pomohl apel na ruskou hrozbu, která je v postsovětské zemi – i kvůli válce za hranicemi – velkým tématem.

To zřejmě přispělo k velké volební účasti ve spíše prozápadně orientovaných regionech a mezi diasporou. Naopak v regionech, které se v těchto otázkách dlouhodobě vyznačují spíše kritickými postoji, nepřišlo k urnám tolik lidí.

Žádná ze stran se během letošních voleb netajila jasně otevřenými postoji. A ani Brusel se nesnažil zůstat neutrální.

Evropská unie, která je obvykle ohledně voleb v členských státech a kandidátských zemích spíše nezaujatá, se jen málo snažila skrýt svou loajalitu k PAS. Také mluvčí Evropské komise poznamenal, že Rusko „hluboce zasahuje do volebního procesu“.

V posledních měsících do Moldavska zamířila řada evropských lídrů, kteří vyjadřovali podporu prezidentce. Zatímco mezi západními politiky je Sanduová velmi oblíbenou postavou, doma čelí kritice, že více dbá na mezinárodní obraz než péči o obyvatelstvo.

„Evropská unie se v posledních měsících snažila být v Moldavsku viditelnější a aktivněji podporovat proevropské strany. Nejde jen o boj proti dezinformacím, ale také o poskytování pravdivých informací veřejnosti o situaci v Rusku a jeho vlivu na zemi. EU podporuje strategickou komunikaci, spolupracuje s médii a místními influencery, aby vysvětlila, jak proruská propaganda funguje, a ukázala, proč je evropská integrace důležitá,“ popsal pro Seznam Zprávy moldavský politolog Mihai Mogildea z think-tanku IPRE.

Unie – stejně jako vláda – zasahovala i proti otevřeně proruským politikům, na něž uvalila sankce. V květnu v zemi také podepsala tzv. Růstový plán, který má Moldavsku v příštích třech letech pomoci financovat infrastrukturu a další projekty. Do toho Brusel investoval asi 190 milionů eur (v přepočtu zhruba 47,5 miliardy korun).

Pro zemi je dlouhodobě tématem i korupce a také v této oblasti dala Evropská unie vládě podporující gesto. Krátce před volbami Řecko povolilo vydání oligarchy Vladimira Plahotniuce. Návrat protagonisty dlouhodobé kauzy zmizení zhruba miliardy dolarů z bank v roce 2014 znamenal zásadní výhru pro Sanduovou, která svou kariéru staví na boji proti korupci.

Odpověď, proč nyní Unie zakročila mnohem otevřeněji, lze najít v minulosti. Podobně zásadní volby byly loni v říjnu i v Gruzii, kde nakonec zvítězila strana Gruzínský sen, která během necelého roku rázně zasáhla proti opozici a pozastavila přístupová jednání s Unií.

Ztráta dalšího potenciálního člena ve prospěch Moskvy by byla pro Brusel ranou. Nyní se ale zdá, že by Kišiněv mohl svou cestu do bloku ještě urychlit, pokud splní některé z hlavních požadavků.