V květnu slavil europoslanec Dostál v Moskvě, teď ho nepustili do Moldavska

Ani diplomatický pas nepomohl českému europoslanci Ondřeji Dostálovi k nerušené cestě na konzervativní akci v trumpovském stylu do Moldavska. Tamní úřady jeho nevpuštění zdůvodnily národní bezpečností. V podcastu 5:59 nabízíme souvislosti vysvětlující, čím Dostálova návštěva i samotná konference MEGA mohly v zemi bojující s ruským vměšováním vadit.

Podezření, že je ohrožením národní bezpečnosti. Takové zdůvodnění poskytlo Moldavsko české diplomacii poté, co v neděli odepřelo vstup do země europoslanci Ondřeji Dostálovi. Záhy po svém příletu do Kišiněva si tak kupoval další letenku, tentokrát pryč ze země. V případě členů Evropského parlamentu je přitom podobné nevpuštění jen málo vídaným krokem.

Místopředseda hnutí Stačilo!, které se profiluje levicově a figurují v něm komunisté, mířil do Moldavska na konzervativní konferenci Make Europe Great Again (MEGA). Nakonec k jejím účastníkům promluvil jen na dálku, ze sousedního Rumunska. V rozhovoru pro Seznam Zprávy Dostál zároveň označil postup úřadů za „vysoce nestandardní“ a uvedl, že si „nedokáže představit“, v čem by mohl pro Moldavsko znamenat bezpečnostní riziko.

„Můžeme se domnívat, že moldavské úřady vnímají Dostála jako součást hybridní války Ruska proti Moldavsku,“ říká nicméně politická reportérka Seznam Zpráv Iveta Křížová, která europoslancovy trable popsala. V podcastu 5:59 teď dodává, že nastíněnému vnímání mohou nahrávat některé Dostálovy výroky a činy. Například jeho letošní „tour“ zahrnující vedle návštěvy Číny a Běloruska i oslavy konce druhé světové války v Moskvě, kterých se v době trvajícího ruského útoku proti Ukrajině zúčastnil jako jeden z mála západních politiků.

Šestačtyřicetiletý právník, o kterém se podle Křížové mluví jako o „jakési šedé eminenci“ hnutí Stačilo!, v němž si postupně vybudoval nezanedbatelný vliv, je známý i svou kritikou západních sankcí přijatých vůči Rusku. A vystupuje také proti poskytování pomoci napadené Ukrajině. On sám nicméně pro Seznam Zprávy uvedl, že si nemyslí, že by důvodem jeho odmítnutí v Kišiněvě byla třeba právě účast na oslavách v Moskvě.

Za pravděpodobnější označil to, že prý „probruselské Moldávii“ vadí jeho podpora nedávnému návrhu na odvolání šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Nebo snad prý také jeho kritika volebního procesu v Moldavsku, kde loni obhájila svůj mandát prozápadní prezidentka Maia Sanduová a kde zároveň Moldavané těsnou většinou v referendu rozhodli o ústavním zakotvení budoucnosti země v EU.

Pozornost však budí také zmíněná konzervativní konference, na kterou Dostál mířil. Na její nejasné pozadí poukázala ostatně i moldavská rozvědka, když v pondělí veřejně potvrdila, že zamezila vstupu několika osob do země. „Tito lidé se měli zúčastnit akce se zastřenými organizátory, bez transparentního financování a s pochybnými vazbami na zločineckou skupinu Šor,“ napsala Bezpečnostní a zpravodajská služba Moldavska (SIS).

Prohlášení rozvědky odkazuje na kriminální aktivity, které moldavské úřady připisují proruskému podnikateli Ilanu Šorovi. V Moldavsku jde o známou postavu, která se hluboce zapsala do jeho moderních dějin.

„Šor byl jedním ze strůjců tzv. velké krádeže, během níž byly v letech 2012-2014 ukradeny miliardy dolarů ze tří soukromých moldavských bank,“ připomíná zahraniční redaktorka Seznam Zpráv Anna Hrdinová, která dění v Moldavsku dlouhodobě sleduje a zemi letos na jaře navštívila. V podcastu 5:59 vysvětluje, že Šor během let figuroval i v dalších kauzách. A také že uprchl před moldavskou justicí, která ho poslala na 15 let do vězení - nejdříve zamířil do svého rodného Izraele, jeho současným útočištěm je pravděpodobně Moskva.

Moldavské úřady také oligarchu obviňují z toho, že stál nebo ještě stále stojí v čele snah Ruska o zasahování do moldavské politiky, přestože jeho politická strana ŠORA byla postavena mimo zákon. „Úřady před (loňskými) volbami odhalily, že z ruské strany mířilo téměř 200 milionů eur na podplácení voličů a získávání jejich hlasů na podporu protikandidátů Maiy Sanduové,“ uvádí Hrdinová.

A právě v tomto kontextu je podle novinářky možné vnímat i současné počínání moldavských úřadů a institucí: „Vláda se snaží, aby se to stejné, co se dělo při minulých volbách, už nyní neopakovalo. Konference MEGA je jednou z těch událostí, které nechtějí tolerovat a které chtějí co možná nejvíce potlačit.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o tom, jak se Kišiněv snaží ochránit před zasahováním Ruska do moldavského politického procesu, nebo jak Ondřej Dostál zvolený za nominálně levicovou formaci Stačilo! vysvětluje, proč měl namířeno zrovna na konferenci přitahující především konzervativce. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.