Článek
Většinu kariéry strávil plukovník Luděk Hána v polních nemocnicích a jakožto vojenský chirurg vyjel pětkrát na misi do Afghánistánu. „Poskytovali jsme péči koaličním vojákům, včetně českých, i afghánským civilistům,“ přiblížil Hána v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Poté, co se spojenci vedení USA ze země v roce 2021 definitivně stáhli, pokračoval Hána u speciálních sil, elitní složky české armády. Pomáhal s budováním předsunutých chirurgických týmů.
„Skládají se ze tří lékařů a jednoho záchranáře a v batozích vezou celý operační sál a materiál na ošetření dvou těžce zraněných pacientů,“ přibližuje novou dovednost české armády.
Od letošního července je jednačtyřicetiletý vojenský lékař novým ředitelem Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN). Veřejný obraz tohoto špičkového zdravotnického zařízení ale v posledních měsících pošramotily policejní zásahy spojené s údajným falšováním zdravotních posudků a zadáváním veřejných zakázek, ke kterým mělo docházet ještě před Hánovým příchodem.
„Je to selhání jednotlivců,“ říká s tím, že on sám se chce soustředit na udržení současného standardu a rozsahu péče, který nemocnice nabízí, a zároveň připravit zařízení a jeho personál na hrozící krizi. „O velké části těchto úkolů nemůžu mluvit, ale připravujeme se na ně,“ ujišťuje Hána.
Jako vojenský chirurg jste byl pětkrát na misi v Afghánistánu. Co jste tam měl na starost?
Byl jsem součástí českého polního chirurgického týmu, který pracoval v mnohonárodnostní nemocnici na letišti v Kábulu. Ta měla personál přes sto lidí, každý den se operovalo na třech až čtyřech sálech. Poskytovali jsme péči koaličním vojákům, včetně českých, i afghánským civilistům. Naposledy jsem tam byl v roce 2021, v předposlední rotaci. Kolegové po mně to uzavírali.
Po návratu z Afghánistánu jste nastoupil ke speciálním silám české armády, kde jste dostal za úkol vybudovat předsunuté chirurgické týmy. Jak si to mám představit?
Je to vysoce specializovaná schopnost, zkušenosti jsme čerpali zejména od kolegů z americké a francouzské armády, kde už předsunuté chirurgické týmy fungovaly.
Když to popíšu jednoduše: Speciální síly jsou speciální tím, že plní speciální úkoly. Například záchranu rukojmích. To znamená, že se malý tým speciálních sil vypraví do zahraničí, kde osvobodí zajaté Čechy a přiveze je zpátky. Taková akce je nebezpečná, pohybuje se v nepřátelském prostředí, mimo území Česka, daleko od nasmlouvaných nemocnic.
Proto s výkonnou jednotkou cestuje i malá chirurgická jednotka, která je schopna kdekoliv – v lese, v budově, na palubě letadla – udělat základní život zachraňující chirurgii, třeba zastavit vnitřní krvácení. Skládá se ze tří lékařů a jednoho záchranáře a v batozích vezou celý operační sál a materiál na ošetření dvou těžce zraněných pacientů. Tuhle schopnost jsme v armádě zavedli v roce 2022.
Lékaři musí operovat, aby byli připraveni
Letos v červnu jste vyhrál výběrové řízení na ředitele ÚVN, do funkce vás jmenoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na začátku letních prázdnin. S jakými prioritami přicházíte?
Moje vize je jasná: Musíme mít nemocnici, která ekonomicky funguje, je personálně stabilní a je procesně řízená. Zároveň ÚVN musí plnit úkoly, které nám dává resort obrany v případě krize i mimo ni. O velké části těchto úkolů nemůžu mluvit, ale připravujeme se na ně.
Jsou to tedy nějaké krizové scénáře pro případ, že by na území Česka nebo NATO došlo k ozbrojenému útoku a vy byste se museli vypořádat s velkým počtem raněných?
Podle plánovačů NATO se musíme připravovat na situaci, kdy krize přijde ještě v době míru. Pokud by hypoteticky došlo k napadení například Pobaltí a byl by aktivován článek 5 Washingtonské smlouvy, tak to s největší pravděpodobností nebude znamenat vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu na území Česka, ale zároveň budeme muset plnit naše závazky a úkoly ve prospěch NATO a Armády ČR, kdy prioritou bude příjem vážně zraněných pacientů.
Důležitá bude hlavně traumatologická péče, to znamená zlomeniny kostí, poranění orgánů dutiny břišní, mozku nebo krku. Na to se potřebujeme připravit v míru, a to tak, že v ÚVN udržíme traumacentrum prvního typu.
Zároveň aby se lékaři připravovali na poskytování péče nejzávažněji poraněným, tak musí běžně operovat nejtěžší, tedy onkochirurgické případy, aby si udrželi schopnosti. To znamená, aby se lékaři v uvozovkách připravovali běžnou péčí na tu krizovou s velkým počtem raněných.
ÚVN tedy nebude omezovat žádnou péči, protože by to vedlo k tomu, že by se naši lékaři nemohli připravovat na nejtěžší stavy, na které se připravovat potřebujeme.
Mezi svými prioritami jste to nezmínil, ale myslím, že se od vás očekává také zlepšení veřejného obrazu ÚVN. Nemocnice poskytuje špičkovou péči, ale v posledních měsících v ní proběhlo také několik zásahů policie, na jaře to bylo kvůli údajnému falšování lékařských posudků psychiatrem ÚVN Vlastimilem Tichým. Přijal jste nějaké opatření, aby se to neopakovalo?
Tady je důležité říct, že to bylo dezinterpretováno, zadrženo bylo v tomto případu 11 lidí, ale z ÚVN byl jen jeden z nich, a to bývalý primář psychiatrie Vlastimil Tichý.
Nechci se vymlouvat, ale stalo se to v době, kdy jsem ještě nebyl ředitelem. Pan Tichý byl zbaven vedoucí pozice, dále nevykonává posudky ve znaleckého ústavu ÚVN a to je asi tak vše, co pro to člověk může udělat.
Falšování posudků na zakázku mělo podle policie fungovat delší dobu…
Je to selhání jednotlivců a já nemůžu udělat nic jiného, než že budu vyvozovat důsledky ke konkrétním skutkům konkrétního člověka. Je to o profesní cti a morální integritě a to jako ředitel asi těžko můžu někomu nařídit.
Nová nemocnice v Praze
ÚVN hraje zásadní roli v procesu náboru do armády, vyšetříte tady více než polovinu všech rekrutů. V uplynulých letech od politiků i vojáků zaznívalo, že právě ÚVN je úzkým hrdlem náboru. Tehdejší šéf armády Karel Řehka varoval, že pokud se nezvýší kapacity v ÚVN, hrozí zpomalení náboru. Jaká je aktuální situace?
Souhlasím s panem generálem. Z přezkumné komise, která rekrutům vydává posudky o tom, zda jsou schopni vojenské služby, loni na konci roku odešli dva ze čtyř lékařů, našli jsme za ně náhradu a troufám si tvrdit, že to takto zvládneme i v případě dalšího navýšení náboru. Potřeby armády pokryjeme. Nyní zvládneme vyšetřit 48 zájemců o službu v ozbrojených silách denně, máme rezervu, pokud by to bylo potřeba, můžeme vyšetřit až 70 lidí za den.
Premiér Andrej Babiš (ANO) mluví o výstavbě další vojenské nemocnice v Praze. Řešili jste spolu nebo třeba s ministrem obrany Zůnou, co by to znamenalo pro ÚVN, jestli máme dostatek vojenských lékařů pro dvě vojenské nemocnice v jednom městě?
Nejsem kompetentní se vyjadřovat k této problematice, protože to je věc, která se mě de facto netýká. Je to výhradně v kompetenci pana premiéra. A jestli bude zajištěn personál, je myslím teď ještě hudba budoucnosti. Žádné konkrétní jednání jsem k tomu neměl, abych se jakkoliv mohl vyjadřovat, tak bych musel mít nějaká data, a ta já nemám.
A dává vůbec smysl stavět v Praze další vojenskou nemocnici?
Můj osobní názor je, že Praha potřebuje další nemocnici.
Takže zachovat všechny nemocnice, které v Praze jsou, a k tomu postavit další?
Neříkám zachovat všechny. Některé sídlí v budovách, které jsou ve špatném technickém stavu. To znamená mít nové moderní zdravotnické zařízení, které splňuje všechny architektonické standardy, je podle mě nutnost.
To znamená: Stavba moderní nemocnice v Praze je podle vás potřeba, nehledě na to, zda by byla civilní, nebo vojenská, ale pokud by měla kryty, jak to zamýšlel premiér, tak jedině dobře?
Ano, vzhledem k současné geopolitické situaci musíme myslet na krizovou připravenost. Pokud se staví nějaký nový objekt, ať už nemocnice, nebo knihovna, mělo by se myslet i na tento rozměr.
