Článek
Je to první střet v klání, které se očekávalo prakticky od sestavení vlády. Motoristé a SPD šli do voleb s plánem zrušit inkluzi ve školství, hnutí ANO ale jako nejsilnější vládní strana prosadilo do programu mírnější variantu – „zásadní revizi inkluze“.
Teď ale ministři Motoristů a SPD na vládě pozastavili jednání o novele školského zákona týkající se asistentů pedagoga, protože podle nich revize není tak „zásadní“, jak by si představovali.
„Chceme, aby návrh byl ambicióznější a nedošlo pouze k zakonzervování současného stavu, ale k restrukturalizaci a redukci inkluzivního systému,“ vysvětluje ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé), že by do budoucna mělo asistentů pedagoga ve školách prostě ubývat.
„Uvědomujeme si, že není možná nějaká revoluce, tedy zrušit inkluzi ze dne na den. Na druhou stranu je potřeba systém zásadně evolučně reformovat,“ dodává Šťastný.
Když se Seznam Zprávy ptaly na konkrétní číslo nebo počet úvazků asistentů pedagoga, které by se měly rušit, nic takového Motoristé na papíře nemají. Současná podoba jim ale přijde málo.
„Předložený návrh je o změně systému, konkrétní čísla neřeší. Proto moc nechápu, a Motoristé mi na to nebyli schopni odpovědět, co konkrétně jim na navrženém systému vadí, protože počty asistentů pedagoga teď nestanovujeme,“ reaguje na výtky ministr školství Robert Plaga (za ANO), který vysvětluje, že konkrétní parametry nastaví teprve nařízení vlády.
Krok správným směrem, říká analytik
Když se dnes řekne inkluze, znamená to prostě možnost pro všechny děti, aby se vzdělávaly v běžných školách. Ne pro každého je taková cesta vhodná, ale to je v pořádku, protože v Česku k tomu existuje síť speciálních škol. Tenhle systém žádná z vládních stran momentálně narušit nechce.
Novela, se kterou přichází ministr školství Plaga, má každé škole podle počtu žáků a jejich potřeb stanovit, na kolik asistentů pedagoga mají nárok. A zároveň celý systém profesionalizovat. Čili zrušit současnou nepředvídatelnost, kdy z roku na rok ředitelé neví, s kolika asistenty mohou počítat, protože o jejich přidělení rozhodují školské poradny.
Asistenti pedagoga jsou zdaleka nejnákladnější položkou celé inkluze, v letošním roce vychází jejich 18,5 tisíce úvazků zhruba na 10 miliard korun. Po novele a zpracování konkrétního vládního nařízení by jich mělo ubýt o skoro tři tisíce, celá reforma by měla přinést úsporu asi 800 milionů korun, protože část peněz se investuje naopak do kvalitnější práce ve školách.
„Jedná se o poměrně výrazné skokové snížení podpory žákům. Je také třeba zmínit, že země s podobně fungujícími systémy podpůrných opatření mají větší počet asistentů pedagoga,“ komentuje analytik PAQ Research Štěpán Paulík jeden z problémů novely, kterou ale jako celek považuje za krok správným směrem.
Čili před tlakem na další škrtání odborníci varují, naopak doporučují, aby byl systém o něco štědřejší. A tak zůstal například plošný nárok na asistenta pedagoga ve třídách prvních ročníků s alespoň 15 žáky. Tahle možnost by se měla rušit.
Stejně tak Paulík upozorňuje, že by úvazky navíc nedostaly školy za žáky se střední mírou znevýhodnění, pokud nedosáhnou právě průměrné hranice 15 žáků na třídu. Ministerstvo školství tím chce ale na druhou stranu motivovat nenaplněné školy ke slučování a svazkování.
Pnutí v hnutí ANO
Na konci týdne jsou tady volby, a tak i tohle téma do nich vstupuje, protože jak pro Motoristy, tak pro SPD je inkluze zásadním politickým tématem.
„Z hlediska našeho působení ve vládě naši voliči očekávají zásadní reformu inkluze a my jim tuhle změnu chceme doručit,“ vysvětluje Šťastný.
Předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura pak už dříve při vyjednávání o státním rozpočtu zmiňoval, že by se na inkluzi daly ušetřit až tři miliardy korun.
„I z úst premiéra na vládě zaznělo, že vnímá skutečně nutnost a požadavek ze strany škol, aby ředitelé měli daleko větší pravomoci,“ připomíná ještě Šťastný.
Podle informací Seznam Zpráv z pondělního jednání totiž i ministři hnutí ANO měli k novele výhrady, konkrétně ministryně financí Alena Schillerová, jejíž resort byl už v připomínkovém řízení k novele ministerstva školství dost kritický, a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová.
„Na vládě paní ministryně Mrázová, bývalá starostka Bíliny, k tomu vyjádřila velice dobrý názor, který já podporuji, že hlavní slovo by měl mít ředitel školy,“ potvrdil po zasedání vlády premiér Andrej Babiš (ANO), že živě diskutovali i jeho ministři.
Rozšiřování pravomocí ředitelů v rámci inkluze je ale poměrně citlivým tématem. Pokud by se systém zcela popustil, ředitelé by mohli sami rozhodovat klidně i o přeřazení dítěte do speciální školy, čímž by byl zásadně narušen základní princip společného vzdělávání. Na druhou stranu už dnes ministerstvo školství například jedná o možnosti dočasného vyloučení žáka ze školy, pokud se dopustí závažného agresivního chování, jak Seznam Zprávy před nedávnem informovaly.
„Jsem přesvědčena, že by finální slovo v těchto otázkách měli mít ředitelé škol, samozřejmě v návaznosti na odborná doporučení pedagogicko-psychologických poraden. V praxi se totiž bohužel opakovaně setkáváme s případy, kdy rozhodnutí rodičů neodpovídá doporučením odborníků a není v nejlepším zájmu samotného dítěte,“ říká ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
Ale dodává k tomu, že předložení konkrétního legislativního návrhu je v gesci ministra školství. Ministryně pro místní rozvoj je nicméně ráda, že se tahle diskuze na vládě mohla otevřít.
Původně také vláda ohledně novely týkající se asistentů pedagoga řešila možnost, že by se úprava posunula do Sněmovny a jednotlivé koaliční strany by přišly posléze s pozměňovacími návrhy. Nakonec ale převážila varianta odložení jednání o novele až na pondělí po volbách a zapracování připomínek rovnou.
Do pátku mají za úkol SPD a Motoristé zaslat své konkrétní legislativní připomínky k novele a v pondělí o nich bude jednat koaliční rada. Za Motoristy na nich mají pracovat poslanci Miroslav Krejčí a Matěj Gregor.
Navzdory všem výtkám nakonec i Motoristé zmiňují, že novela ministerstva školství jde dobrou cestou, jen je potřeba doladit některé detaily. Zároveň ale žádají, aby v Česku začaly přibývat speciální třídy i celé školy.
Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové.
