Američané chtějí na Rusko zkusit metodu, která se jim osvědčila s Běloruskem

Nedlouho po svém zatčení v březnu 2023 si americký novinář Evan Gershkovich uvědomil, že jeho pobyt v ruském vězení bude jiný. Letos na konci září vydal dlouho očekávanou knihu pamětí o tom, co během více než roku v ruském vězení zažil.

„Dvě stě sedmdesátý šestý,“ řekl jsem, protože jsem si vzpomněl na číslo z doby, kdy mi FSB, ruská bezpečnostní služba, předložila obvinění. Můj spoluvězeň vypadal, jako by se snažil vzpomenout si, co toto číslo paragrafu znamená, a tak jsem dodal: „Špionáž.“

Zakašlal a oči se mu rozšířily. „Jsi špion?“

„Ne,“ řekl jsem. „Jsem novinář. Americký novinář.“

Vypadal skepticky. „Jen si ze mě dělají špiona,“ vysvětlil jsem. „Vzali si mě na výměnu.“

K tomuto závěru novinář došel z několika jednoduchých důvodů. Nikdo ho nevyslýchal ani nemučil, což podle něj bývají běžné postupy, které ruské bezpečnostní služby používají vůči špionům.

Gershkovich v knize popisuje, že ho kvůli tomu zaplavila zvláštní úleva. Během soudních líčení se pak snažil usmívat do fotoaparátů, aby své rodině poslal vzkaz, že je v pořádku.

Ve svém úsudku se nemýlil. Gershkovich se později skutečně stal součástí největší výměny vězňů mezi Spojenými státy a Ruskem od konce studené války. Spolu s ním se na svobodu dostali například dlouho vězněný Američan Paul Whelan nebo ruští opoziční politici Vladimir Kara-Murza a Ilja Jašin.

Jednou z propuštěných byla také ruská novinářka žijící v Česku Alsu Kurmaševová, která v rozhovoru pro Seznam Zprávy vyjádřila naději v propuštění dalších.

„První, co jsme si řekli navzájem, bylo, že budeme navždy vděční za tu svobodu. A za to, co pro nás svět udělal, že jsme se na ni dostali. Ale také že tam zůstala ještě spousta lidí a že teď budeme dělat všechno pro to, aby se dostali také ven. Já se teď právě soustředím na kontakt s rodinami, které mají blízké stále ve vězení,“ popsala.

Teď se znovu mluví o možnosti podobné dohody mezi USA a Ruskem. V posledních týdnech se objevily informace o plánu, který má pomoci obnovit vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Na konci září ho představil americký vyslanec pro východní Evropu John Coale a podle zdrojů časopisu The Atlantic mu dal americký prezident Donald Trump zelenou.

Plán počítá mimo jiné s postupným opětovným zapojením Ruska do světové ekonomiky a s obnovením obchodních vztahů.

Trumpova jednání s Kremlem by se podle něj měla posunout i za rámec války na Ukrajině a otevřít cestu k obchodním dohodám týkajícím se ruské ropy, vzácných zemin a dalších komodit. Právě ekonomické vztahy jsou ostatně jedním z témat, o kterých ruští a američtí vyjednavači během několika kol jednání mluvili.

Jedním z prvních kroků by podle tohoto plánu mohlo být propuštění politických vězňů zadržovaných v Rusku výměnou za zmírnění sankcí.

Podobný postup už Washington využívá v případě Běloruska. Minsk výměnou za zmírnění některých sankcí část politických vězňů skutečně propustil.

Moskva se k možnosti, že by se o propuštění politických vězňů jednalo, staví odmítavě. „V této souvislosti se o tomto tématu nediskutovalo a ani nemohlo diskutovat, protože kategoricky popíráme existenci jakýchkoli politických vězňů a formulaci otázky považujeme za zcela nevhodnou,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Už dříve deník The New York Times informoval, že Bílý dům zvažuje podepsání několika obchodních dohod s Ruskem ještě před koncem války, aby podle zdrojů „dokázal své dobré úmysly“.

Spojené státy navíc Rusko pozvaly na prosincové zasedání skupiny ekonomicky nejsilnějších zemí G20 v Miami. Případná účast Moskvy by znamenala další krok k prolomení diplomatické izolace ze strany Západu, ve které se Rusko ocitlo po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Trumpův přístup ale kritizují evropské země i Ukrajina.

Pokud by se nová dohoda skutečně začala připravovat, jednou z prvních otázek bude, koho by se mohla týkat. V ruských věznicích zůstávají Američané, Ukrajinci i Rusové, jejichž případy mají pro Moskvu politický význam.

Jurij Dmitrijev

Jurij Dmitrijev je ruský historik a badatel, který se dlouhodobě věnoval sovětským represím a hledání jejich obětí. V 80. letech se podílel na vykopávkách v ruské Karélii, kde byly nalezeny masové hroby s ostatky lidí popravených během stalinských represí.

Dmitrijev se následně podílel na identifikaci obětí a dokumentování sovětských represí. Za svou práci získal mezinárodní pozornost, v Rusku se ale stal terčem úřadů.

Policie ho zatkla v roce 2016 kvůli obvinění z údajného sexuálního násilí. Jeho zastánci tvrdí, že soudní proces byl vykonstruovaný s cílem zdiskreditovat Dmitrijevovu práci. Historik si nyní odpykává trest 13 let vězení.

„Jurij nenacházel jen masové hroby, ale snažil se zjistit i konkrétní jména obětí. Mnoho pozůstalých nemá ani po více než 80 letech z oficiálních míst informaci, jak jejich milovaní zemřeli. Nevědí ani, kde jsou pochováni. A s tím se pojí otázka, kdo za jejich smrt může: Je to režim? Tohle je pro Kreml velmi nepohodlné, protože stále zůstává řada otázek, na které schválně nedává odpověď,“ řekla dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy dokumentaristka Jessica Gorterová, která o Dmitrijevovi natočila snímek.

Stephen Hubbard

Hubbardovi bylo ve čtvrtek 73 let. Je nejstarším občanem USA drženým v ruské věznici a americké ministerstvo zahraničí ho oficiálně označuje za „neoprávněně zadržovaného“.

Hubbard, učitel angličtiny v důchodu, byl Ruskem zajat ve východoukrajinském městě Izjum na začátku ruské plnohodnotné invaze v roce 2022. Podle The New York Times před uzavřeným procesem v Moskvě loni na podzim prošel nejméně pěti různými detenčními centry.

Moskevský městský soud Hubbarda odsoudil k šesti letům a deseti měsícům vězení za údajné boje na straně Ukrajiny.

Osvobozený ukrajinský válečný zajatec Ihor Šyško, který byl dva roky držen v ruské vazbě po boku Hubbarda, v několika rozhovorech s médii popsal, jak staršího muže ruská policie mučila.

Gordon Black

Americký voják Gordon Black byl zatčen v květnu loňského roku ve Vladivostoku, kde navštívil Rusku, se kterou se seznámil během své služby v Jižní Koreji.

Blackova přítelkyně, kterou ruská média identifikovala jako Alexandru Vašukovou, ho ale později obvinila z krádeže přibližně deseti tisíc rublů (asi 2500 korun) a uvedla, že ji fyzicky napadl. Ruský soud Blacka později uznal vinným z krádeže a vyhrožování zabitím a odsoudil ho ke třem letům a devíti měsícům vězení.

Na podzim roku 2024 odvysílala ruská státní televize Rossija rozhovor s Blackem, v němž voják řekl, že „chce jít domů“ do USA, „ale rozhodnutí je na mé vládě“. Podle médií nebylo jasné, zda muž mluvil pod nátlakem.

Eugene Spector

Spector, občan USA ruského původu, byl v prosinci 2024 odsouzen za špionáž k 15 letům vězení. Dříve působil jako manažer ruské společnosti zabývající se zdravotnickými zařízeními. Už dříve, konkrétně v září 2022, ho ruský soud poslal na tři a půl roku do vězení za zprostředkování úplatku ruskému vládnímu úředníkovi.

Alexandr Gabyšev

V březnu 2019 se Alexandr Gabyšev vydal na osm tisíc kilometrů dlouhou pěší cestu ze Sibiře do Moskvy. Jeho cílem byl Kreml. Plánoval použít tradiční šamanské rituály k vyhnání „démona“, jak označoval ruského prezidenta Vladimira Putina.

Šamanův protestní pochod však rychle upoutal pozornost. Navzdory několika zatčením Gabyšev pokračoval v protestech, až nakonec v lednu 2021 úřady vtrhly do jeho domu a odvezly ho do psychiatrické léčebny.

Expert ho klasifikoval jako duševně nemocného, ​​ale lidskoprávní organizace Amnesty International ho označuje za politického vězně. Právníci bojují za jeho propuštění – zatím bez úspěchu.

Umisťování disidentů do psychiatrických léčeben bylo v dobách Sovětského svazu praxí známou jako trestná psychiatrie. Až do konce 80. let mohli být kritikové s oficiální diagnózou „schizofrenie“ nebo určité formy paranoie zavíráni do ústavů, jak podotýká exilový server The Moscow Times.