Pískání na Klempíře a kritika StB ve vládě. Češi zahájili veletrh ve Frankfurtu

Zostra začala spisovatelka Radka Denemarková v němčině svůj projev na úterním slavnostním zahájení 78. ročníku knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem. „Ráda bych se s vámi podělila o jednu myšlenku. Ministři kultury, kteří ničí kulturu, přicházejí a odcházejí, ale literatura zůstává,“ řekla publiku, v němž nechyběl český ministr kultury Oto Klempíř ze strany Motoristé sobě. O něco později zmínila, že „v české vládě sedí dva bývalí spolupracovníci komunistické Státní bezpečnosti“.

Klempíř, který před lety přiznal styky s tajnou policií StB, také vystoupil. Jeho projev podle agentury ČTK několikrát z publika přerušily výkřiky „fuj“ nebo „hanba“ a pískot.

Na zahájení největší literární akce světa Češi dostali prostor, neboť je zde Česko letos v pozici čestného hosta. O slavnostní řeč, jíž vyvrcholil ceremoniál, pořadatelé požádali autorku románů Peníze od Hitlera nebo Hodiny z olova Denemarkovou. V německojazyčném prostoru dlouhodobě nejznámější žijící česká spisovatelka hovořila zhruba dvacet minut.

„Mám už toho plné zuby, jak poslední dobou poslouchám stále dokola: je třeba oddělovat politiku a literaturu. Všechno je politika. Otázka dneška je jednoduchá: otevřená demokracie, nebo uzavřená společnost. Literatura zná odpověď, proto je tak nebezpečná,“ konstatovala Denemarková. Připomněla, že Ukrajina se brání ruské agresi a že Tchaj-wanu hrozí nebezpečí ze strany Číny. Kritizovala oslabování demokracie kvůli ekonomickému pragmatismu, varovala před populisty, dezinformacemi i zneužíváním jazyka. Zmínila vyřazování děl v některých amerických knihovnách.

„Já politiku a literaturu prostě oddělovat nemůžu. Morální člověk se přece dnes nemůže stáhnout do role pozorovatele,“ pokračovala Denemarková, která je známá svými nekompromisními postoji. Na veletrhu ji čeká několik debat, autorských čtení nebo premiéra filmu Za slovo ručím životem, který o ní natočila Slobodanka Radun.

„Síla literatury spočívá také v tom, že se nebojí pojmenovat to, co ostatní vidět nechtějí. Kdo čte, není tak snadno zmanipulovatelný,“ řekla na úterním zahájení Denemarková, podle níž je v dnešním světě boj o moc slova zároveň bojem o globální moc. „I když celý svět mlčí nebo dnes křičí a huláká, může mít i jediný hlas opravdové literatury psané lidmi velkou moc a sílu. Literatura nás může udržet nad vodou. Proto je literatura tak důležitá,“ uzavřela Radka Denemarková, jež si vysloužila potlesk vestoje.

Na úterním zahájení před ní vystoupily hudebnice Iva Bittová nebo básnířka Marie Iljašenko, která přečetla báseň o moři. „V tom je moc literatury. Umožňuje zažít, co jsme nezažili,“ řekla. Kyjevská rodačka pak sklidila potlesk, když vyzvala k podpoře Ukrajiny. „Protože ruské útoky jen během léta zničily v Ukrajině 13 milionů knih a knižnímu průmyslu způsobily škody ve výši 25 milionů eur. Rusko chce zničit Ukrajinu. A to my nesmíme dovolit,“ apelovala Marie Iljašenko.

Proslov měl i ministr kultury Klempíř, který připomněl vlivného literárního kritika Marcela Reich-Ranického. Vyzdvihl, jak se za komunismu němečtí spisovatelé Heinrich Böll či Günter Grass zastávali svých českých kolegů, a zmínil exilovou činnost autorů, jako byli Milan Kundera či Josef Škvorecký.

„Česko-německá kulturní spolupráce má význam, který daleko přesahuje oblast kultury. Je příspěvkem k evropské soudržnosti a obraně svobody myšlení, ke schopnosti naslouchat druhým a zároveň zachovat svůj vlastní hlas,“ řekl Klempíř, který německé a české literatuře popřál, aby pokračovaly v dialogu. „Dnes je potřebnější než kdykoli předtím,“ pronesl.

Frankfurtský veletrh, který je co do významu srovnatelný například s filmovým festivalem ve francouzském Cannes, vloni navštívilo 238 tisíc lidí. Tuto středu se jeho brány otevřou pro odbornou veřejnost, kdy zde například literární agenti prodávají práva na knihy. Od pátku pak program cílí na běžné návštěvníky. Akce potrvá do nedělního večera.

Na Česko je coby čestného hosta upřena mimořádná pozornost. Cílem národní delegace je zviditelnit českou literaturu ve světě a obecně posílit obraz Česka jako sebevědomé, tvůrčí země.

Na přípravu projektu v letech 2023 až 2027 vyhradila předešlá vláda premiéra Petra Fialy z ODS celkem 197 milionů korun. Dalších zhruba 40 milionů pořadatelé sehnali ze soukromého sektoru, například od Nadace PPF.

Českou účast organizuje Moravská zemská knihovna v Brně pod sloganem „Česko: země na pobřeží“. Metaforický obraz země na břehu oceánu světové literatury vychází ze známého literárního omylu, kdy William Shakespeare ve hře Zimní pohádka situoval vnitrozemské Čechy na mořské pobřeží.

S motivem pracuje český pavilon umístěný v jedné hale frankfurtského výstaviště. Podle agentury ČTK návštěvníky uvnitř čeká zasněná krajina se vzdušnými objekty, oranžovými bójkami a majákem promítajícím úryvky z literárních děl. U stropu se vznáší obří koule připomínající západ slunce.

Stánek vytvořilo studio Jinjan podle návrhu architekta Jiřího Maška. Návštěvníky by měl přenést do světa fantazie. Oblé, měkké nafukovací objekty v bílé barvě s tečkovaným vzorem podle Maška nemají připomínat nic konkrétního. „Někdo v nich vidí oblázky na pláži, jiný pískovcové skály typické pro českou krajinu,“ uvedl architekt.

Instalace na ploše přes 2400 metrů čtverečních zahrnuje výstavu českých knih, dvě debatní scény, prostor pro obchodní schůzky, kavárnu nebo plátno, na které budou následujících šest dnů vedle robota malovat čeští komiksoví tvůrci Štěpánka Jislová či Lucie Lomová.

Český program čítá přes stovku akcí a zdaleka se neomezuje jen na areál frankfurtského výstaviště. „Od roku 2017 jsme iniciovali desetiletou strategii pro německy mluvící země. Teď se nacházíme v devátém roce. A vyvrcholením této snahy je právě pozice čestného hosta Frankfurtského knižního veletrhu,“ vysvětluje ředitel Českého literárního centra Martin Krafl.

Podle něj cestu do Frankfurtu otevřel český úspěch na rovněž prestižním jarním veletrhu v Lipsku, kde bylo Česko hlavní hostující zemí v roce 2019. „Do té doby se s námi o hostování nikdo ani nechtěl bavit. V tom je velký rozdíl. Lipsko byla přímá nabídka, zatímco o Frankfurt jsme se museli ucházet,“ zdůrazňuje.

Během tříletých příprav na Frankfurt pořadatelé domluvili nejen prezentaci českých spisovatelů a nakladatelů, ale také filmů, architektury či výtvarného umění. Akce se konají v knihovnách, divadlech, knihkupectvích, muzeích i koncertních sálech po celém Hesensku.

Německé muzeum architektury například hostí přehlídku More is Now! s podtitulem Nová česká architektura. Připravila ji Helena Huber-Doudová z pražské Národní galerie a přibližuje přestavbu Gočárových Automatických mlýnů v Pardubicích nebo lávku na pražský ostrov Štvanice.

Ve frankfurtském Muzeu komunikace se zase koná výstava o samizdatu, která má mladší generaci západních Němců připomenout, jak komunistické Československo náležící do stejného sovětského bloku jako východní Německo potlačovalo svobodu projevu.

Další výstava ukazuje tvorbu současné sochařky Anny Hulačové. „Cílem bylo, aby se zejména Hesensko v průběhu celého roku seznamovalo s českou kulturou a abychom to propojili s literárními akcemi. To se bude dít i po skončení veletrhu, až do konce roku, kdy plánujeme různá echa hostování s dalšími autory,“ pokračuje Martin Krafl.

Samotný frankfurtský veletrh je tak jen nejviditelnější částí rozsáhlého projektu, v jehož rámci bylo mezi roky 2024 až 2026 především přeloženo do němčiny více než 190 českých titulů. Také v Německu dosud česká literatura zůstává silně spjatá s autory z 20. století jako Bohumilem Hrabalem, Milanem Kunderou, Václavem Havlem nebo německy píšícím pražským rodákem Franzem Kafkou.

„Roku 2019 jsme v Lipsku představovali už zralé osobnosti československé či české literatury a většinou jejich bestsellery. Protože to byl úspěch, německá, švýcarská i rakouská nakladatelství nás při oznámení účasti ve Frankfurtu sama kontaktovala. A nám se podařilo vygenerovat zájem o novou generaci českých autorů píšících od 90. let,“ pochvaluje si Martin Krafl.

Letos tak Česko zastupuje 75 spisovatelů v rozmezí od beletrie a poezie přes literaturu faktu, komiks až po dětskou literaturu. Aktuální překlady svých děl do němčiny představí populární autoři Alena Mornštajnová, Jaroslav Rudiš, Petra Klabouchová či Kateřina Tučková, dále dorazí prozaici Jáchym Topol, Bianca Bellová, Petra Hůlová či Jiří Hájíček, básníci Petr Borkovec a Zofia Bałdyga, filozofka Tereza Matějčková nebo ilustrátoři Jindřich Janíček a Jaromír 99.

„Doba, kdy se spisovatel mohl vyjádřit jen knihou, je pryč. Nakladatelé dnes shánějí komplexní osobnosti, které umí psát, ale zároveň jsou ochotné jezdit na čtení, fotit se na sociální sítě a účastnit se zábavních pořadů,“ poznamenává Martin Krafl k výběru, v němž přesto někteří chybí.

Součástí delegace nejsou například renomovaný spisovatel Jan Němec, který je coby šéfredaktor časopisu Host zároveň významnou osobností českého literárního provozu, dále nedávná držitelka Magnesie Litery Alena Machoninová nebo Marek Šindelka, jehož aktuální román Systémy něhy někteří kritici považují za událost roku a zřejmě bude patřit k favoritům na příští Literu.

„I mně ve výběru spousta jmen chybí. Ale nerozhodoval jsem to já, nýbrž třiadvacetičlenná dramaturgická rada, která neměla lehkou pozici. Zato měla jasně daná kritéria a to úplně základní byl aktuální překlad do německého jazyka,“ odpovídá Martin Krafl na dotaz, zda Šindelka či Němec v delegaci neměli být.

Druhému jmenovanému Krafl nabídl alespoň účast v profesním programu. „Po rozhodnutí dramaturgické rady ale Jan Němec moji nabídku účasti odmítl, což mě dodnes mrzí,“ dodává šéf literárního centra.

Světová veřejnost se samozřejmě ve Frankfurtu nebude zajímat primárně o české autory. K hlavním hvězdám veletrhu patří dvojnásobný držitel Pulitzerovy ceny Colson Whitehead nebo Gisèle Pelicot, jež napsala knihu o tom, jak ji manžel téměř deset let bez jejího vědomí omamoval a nabízel ke znásilnění desítkám mužů. V závěru akce Mírovou cenu německých knihkupců převezme právník a spisovatel Philippe Sands.

Martin Krafl doufá, že v ten okamžik pro českou delegaci nic nekončí. „Věříme, že Frankfurt je brána do světa. Potvrzují nám to i země, které už v pozici čestných hostů byly. A právě proto bude naší novou prioritou od roku 2027 anglicky mluvící část světa,“ naznačuje, že by se Česko příště mohlo ucházet o přízeň například mezinárodního knižního veletrhu v Londýně.

Úspěch ve Frankfurtu se ostatně neomezuje jen na německojazyčnou oblast, jak ukazuje i příklad české hvězdy úterního zahájení. „Radka Denemarková je absolutní star překladové literatury na německy mluvícím trhu, ale dosud třeba nemá žádný překlad do francouzštiny. U příležitosti prezentace související s Frankfurtem se jí už podařilo jednoho nakladatele zaujmout,“ uzavírá Martin Krafl.