Článek
Český premiér Andrej Babiš (ANO) se v půlce října vydává do Bruselu na setkání s ostatními premiéry a prezidenty členských zemí EU neboli Evropskou radu. Ústředním tématem současné diskuze, kolem nějž panují největší spory mezi přítomnými hlavami Unie, je víceletý rozpočet Unie (VFR). V něm rozděluje Evropa mezi členské státy necelé dva biliony eur a každá země chce pro sebe co největší kus peněz.
Nyní do celého balíku proměnných, kdy někdo chce šetřit a jiný naopak zvyšovat výdaje, zatímco každá z 27 zemí se snaží získat co nejvíce pro sebe, přibyla další proměnná – každoroční auditní zpráva Evropského účetního dvora. Ta na víceletý rozpočet přímo odkazuje. Říká také, že v roce 2025 byla podle odhadů nesprávně vynaložena necelá čtyři procenta rozpočtu EU, tedy asi 5 miliard eur.
„Ambiciózní rozpočty vyžadují stejně ambiciózní záruky. Pokud EU přejde na nový rozpočtový model, v němž financování již není spojeno s náklady, musíme se poučit z předchozích zkušeností a vyřešit to, co v předchozím modelu nefungovalo, aby finanční prostředky EU přinášely občanům zamýšlené výsledky,“ uvedl předseda Evropského účetního dvora Tony Murphy.
Půjčky Evropy navázané například na splácení covidových dluhů razantně porostou. Podle reportu v roce 2027 mohou dosáhnout jednoho bilionu eur. Tytéž covidové dluhy také spolknou podle návrhu víceletého rozpočtu, o němž se premiéři a prezidenti budou zanedlouho dohadovat, stovky miliard eur ze společného evropského koláče.
„Vzhledem k tomu, že dopad výpůjček v důsledku nástroje NGEU (dočasný mimořádný nástroj Evropské unie pro oživení hospodářství, pozn. red.) na budoucí rozpočty je postupně jasnější, je důležité poznamenat, že návrhy VFR umožňují další značné výpůjčky na podporu Ukrajiny, pro národní plány členských států a možné využití mechanismu pro případ vážné krize. Je možné, že v souvislosti s těmito plánovanými výpůjčkami budou členské státy muset zvýšit vnitrostátní příspěvky na obsluhu dluhu v situaci, kdy jsou rozpočty již tak napjaté,“ uvádí předseda účetního dvora v auditní zprávě.
Chyby a dluhy
Speciální pozornost věnuje auditní zpráva Evropského účetního dvora takzvanému Nástroji pro oživení a odolnost, který Unie vytvořila v reakci na covidovou pandemii a dluhy dosud splácí. Rok 2025 byl totiž předposledním, kdy tento prostředek pro vzpamatování se členských zemí z následků pandemie bude fungovat.
Členské státy sice peníze čerpají, ale nevyužívají plně dostupných možností. Auditoři uvádí, že pouze tři země z 27 využily alespoň 80 procent resuscitačních grantů v roce 2025. To odpovídá částce 237,5 miliardy eur z celkových 360 miliard eur. U devíti grantových plateb také zjistili nesplnění podmínek čerpání.
Další problém, který auditoři odhalili, se týká chybně vynaložených financí Evropy. Nejpalčivější je podle nich kapitola srovnávání rozdílů mezi regiony, kde chybovost mezi lety 2024 až 2025 vzrostla na 6,6 procenta. Tato kapitola úzce souvisí s víceletým rozpočtem, protože právě u ní jsou diskuze nejpalčivější. Ve zkratce se členské země dělí na plátce a příjemce, přičemž první chtějí dávat méně a druzí nechtějí méně brát. Mezi ty druhé patří i Česká republika.
„Vytvořili jsme koalici 16 zemí přátel koheze, s nimiž budeme svůj postup koordinovat. Podpoříme nový fond pro konkurenceschopnost, ale bude klíčové, jak tyto prostředky budou využity. Nechceme akceptovat model, že peníze z fondu budou čerpat jen nejbohatší státy,“ prohlásil před posledním odletem do Bruselu na summit Andrej Babiš. Vzápětí vysvětlil, v čem spočívá pomyslné jádro pudla.
„To je naše věčná diskuze se zeměmi, které platí jako čistí plátci. Oni říkají, že nám dávají peníze, a my jim říkáme: My jsme do EU vstoupili, vy jste si to u nás hezky zprivatizovali a dostáváte přes 280 miliard dividend ročně. Bude to těžká debata,“ připustil. A byla.
Po dvou dnech jednání probíhajícího od rána do noci došli šéfové unijních zemí k tomu, že se domluví příště. Toto příště přichází na řadu v půlce října. A auditní zpráva Evropského účetního dvora přihazuje další proměnnou do diskuze.
