ANO volby přežilo, s Motoristy a SPD je to horší

Vítězů mají komunální volby vždycky hodně. Třeba nejsilnější vládní strana si víkendové výsledky asi nebude vystavovat na nejčestnějším místě své nástěnky, ale také se jí nepřihodila žádná nepřekonatelná újma. Někde hnutí ANO posílilo, někde oslabilo, v případě Senátu asi nebyly naplněny ambice, ale i tak se strana Andreje Babiše může těšit na posílení svého senátního klubu.

Dosáhnout v komunálních volbách v kombinaci s bojem o Senát výsledků, které by nedávaly vůbec žádný důvod k radosti, je vlastně svého druhu kumšt. Letos se to povedlo dvěma menším koaličním stranám, tedy hnutí SPD a Motoristům sobě.

Oba ty příběhy mají hodně společného a v mnohém se liší. V případě Motoristů výsledek především dalece zaostal za sebevědomě formulovanými ambicemi začínající strany. SPD naproti tomu poztrácela pozice, které si dokázala vybudovat před čtyřmi lety na protestu proti tehdejší vládě Petra Fialy. Výsledek je podobný - smutek nad volebním debaklem.

Motoristé se netajili tím, že nemají kapacity vletět do letošních voleb na plný plyn. Naopak se rozhodli taktizovat. Na Senát se necítili vůbec a nenasadili jediného kandidáta. Což bylo zjevně správné rozhodnutí a způsob, jímž se vyhnuli alespoň jedné porážce. V komunálních volbách si vybrali jen několik velkých měst, v nichž měli samostatné kandidátky, v menších sídlech vsadili na koaliční spolupráci s SPD, Svobodnými nebo hnutím PRO.

Šéf strany Petr Macinka mluvil o tom, že strana chce v komunálním klání zapustit regionální kořeny. Nakonec jsou z toho spíš kořínky, a to ještě hodně křehké. Motoristé přišli všeho všudy ke 14 komunálním mandátům. Ani tam, kde do zastupitelstva pronikly příslušné koalice (třeba v Jindřichově Hradci nebo v Kutné Hoře), obvykle nezbylo na Motoristy zastupitelské křeslo.

Nebýt solidního výsledku v Ostravě, kde Motoristé uhráli osm procent hlasů a pět mandátů v zastupitelstvu, byl by to čistokrevný výprask. Jeden mandát v Ostrově, dva v Loučné nad Desnou nebo symbolický úspěch člena Motoristů v prezidentském Černoučku mohou být stěží náplastí na skutečnost, že v Praze, Brně, Plzni, Hradci Králové nebo Karlových Varech si Motoristé neškrtli.

Především pražská porážka musí bolet. Byla sice očekávaná, ale výsledek pod tři procenta hlasů je pro stranu, která se v Praze narodila, obzvlášť bídný. Nepomohla oplzlá předvolební videa Filipa Turka s pražskou lídryní a krkonošskou podnikatelkou Klárou Sovovou, nepomohla varování před progresivisty, nepomohly stížnosti na dopravní situaci v metropoli, nepomohly ani volební klipy s vyhazováním politických soupeřů z oken.

Motoristé před volbami na komunální úrovni neexistovali – a nebýt ostravského lídra a poslance Matěje Gregora, neexistovali by ani po nich. Nabízí se úvaha, zda by Gregor, který se postaral o třetinu všech motoristických obecních mandátů, neměl vystřídat Turka na pozici mladého volebního taháku Motoristů. Komunální volby a účast pozastaveného vládního klimatického zmocněnce na kampani se staly další ukázkou toho, že Turek už je pro svou stranu jen hranatou koulí na noze bez měřitelného přínosu.

Hnutí SPD počítá volební ztráty ještě bolestněji, protože na rozdíl od Motoristů může srovnávat i s něčím jiným než s velkohubými ambicemi - totiž s výsledky minulých voleb.

V Senátu je to pořád stejná mizérie. Z 22 kandidátů, které SPD buď přímo postavila, nebo podpořila, se do druhého kola nedostal ani jeden. Zvláště symbolická je těžká prohra Radka Kotena, poslance a jedné z nemnoha celostátně známých tváří strany. Ten na Žďársku skončil až na čtvrtém místě, ačkoli hnutí ANO tu nenasadilo kandidáta a nechalo Kotenovi za vládní koalici volné pole.

Na komunální úrovni přišlo hnutí SPD o dvě třetiny svých mandátů - zatímco po volbách před čtyřmi lety získalo skoro 500 zastupitelů, po letošních volbách jich zbylo jen 166. Strana Tomia Okamury vypadla ze zastupitelstev v Praze, Brně, Ostravě či Liberci. Krutý sešup komunálního významu hnutí dokonce přiměl vedení SPD svolat celostátní konferenci, na níž si vrcholní představitelé hodlají sypat popel na hlavu.

Příčiny volebního pádu dvou menších koaličních stran mohou být různé. V případě SPD, ale konec konců i Motoristů, mohla účast ve vládě Andreje Babiše oslabit protestní étos hnutí ze sněmovních voleb. Když se radikální strana stane pevnou součástí establishmentu, může o část protestních hlasů přijít.

Zároveň víme, že vstoupit do koalice s hnutím ANO vždy znamená čelit frontálnímu a obvykle úspěšnému útoku na vlastní voliče. V odsávání přízně koaličním partnerům hnutí ANO exceluje.

Jakkoli platí, že proběhlé volby nebyly referendem o vládě, protože na věcné účtování s kabinetem je zatím brzy, v případě menších vládních stran už voliči mohli vyhodnotit jejich povolební přístup k vyjednávání a účasti ve vládě, případně míru promítnutí volebních slibů do vládního programu.

Jak velkou roli hrály ve volebním debaklu SPD a Motoristů tyto faktory, případně zda do voličské rozvahy vstoupily další úvahy, možná ještě uvidíme. Jisté je, že hnutí ANO přežilo komunální a senátní volby bez zářného úspěchu, ale také bez větší úhony. Jeho koaliční partneři naproti tomu dostali ránu, z níž se budou nějakou dobu vzpamatovávat.