Když hvězdy trucují. NHL má problém, elitní hráči zahánějí kluby do úzkých

Co předvedl na olympijské scéně v Miláně, byl bez nadsázky jeden z nejpovedenějších brankářských výkonů v hokejové historii. Connor Hellebuyck chladnokrevně usadil nadupaný kanadský výběr, v klíčových chvílích odolal bez jediného zaváhání. Spojené státy ho v únoru oslavovaly jako hrdinu. Ve Winnipegu má ale k podobnému obrázku dost daleko.

Přes léto přibylo hráčů s agenty, kteří na kluby NHL vyvíjejí ohromný tlak. A to v situaci, kdy se mohou opřít o smlouvu s takzvanou klauzulí o nevyměnitelnosti. O dodatek, co v zásadě říká, že tým nemůže hokejistu svévolně nikam odeslat. Musí mít jeho souhlas.

Nástroj, jenž primárně sloužil k ochraně před nečekaným stěhováním, teď čím dál víc umně využívá původně „slabší strana“. Když totiž o přesun žádá hráč, může si ještě nadiktovat cílovou destinaci, vytipovat užší výběr. Jinak obchod jednoduše zarazí.

Hellebuyck chce domů, do Ameriky. Přestože v mrazivém Winnipegu strávil jedenáct sezon a běží mu zde sedmiletý kontrakt na 8,5 milionu dolarů (v přepočtu 185 milionů korun) ročně, který vyprší až v létě 2031. Při podpisu říkal, že je připravený být součástí Jets do konce kariéry a přivést sem, do u hokejistů nepříliš populárního města, Stanley Cup.

Na vyjednané dohody a velká slova se ale stoický šampion neohlížel. S Kanadou přeneseně zametl podruhé, za což okamžitě následovala suspendace, včetně odstavení od platu.

Do Hellebuyckova rozhodnutí patrně promluvila i napjatá politická situace. Americký prezident Donald Trump se severním sousedem rozpoutal celní válku, loni dokonce Kanadu vyzýval, ať se coby 51. stát přidá k USA.

Gólman své přání odejít vyjádřil mimo jiné po epizodě, kdy po vyhrané olympiádě a oslavné návštěvě u Trumpa v Bílém domě čelil i s rodinou výhrůžkám na sociálních sítích, načež dokonce vyfasoval domácí ochranku.

Nejprve se ozval klubovému vedení, následně koncem srpna požadavek zveřejnil: „Snažil jsem se situaci vyřešit v tichosti, s respektem, abych dal týmu čas. Můj postoj se nezměnil a jsem si jistý, že nejlepší cestou pro mě i moji rodinu je zamířit jinam.“

S klubem už se dál nepáral, se sobě vlastním flegmatismem nechal situaci vyhnat do extrému. Nedorazil na zářijový tréninkový kemp a Jets rázem aktuální ročník NHL načali s tím, že si na klíčovém postu musí vystačit s náhradníky. Zatím se jim daří, z pěti zápasů mají sedm bodů. I bez nejlepšího hráče, u nějž vyčkávají na ideální protinávrh.

Connor Hellebuyck po podpisu nové smlouvy s Winnipegem v roce 2023:

Jeho krajana Dylana Larkina, rovněž člena zlaté americké party, pro změnu vypískali v Detroitu. Americký útočník z pozice kapitána po uplynulé sezoně, která v případě Red Wings skončila už podesáté v řadě bez play off, požádal o trejd. Ten se ale i vzhledem k volné pozici generálního manažera po konci legendy Steva Yzermana nedaří dotáhnout. Nepomohl ani strohý seznam původně tří týmů, které si Larkin pro jednání vyžádal.

Sestavou olympijských šampionů lze směle pokračovat dál.

Provokatér Brady Tkachuk, lídr Ottawy, si vystačil dokonce s jedinou variantou a vynutil si výměnu na Floridu. Také on se sice nechal slyšet, že „se nezastaví, dokud se Senators nezíská Stanley Cup“, nedlouho poté ale naznačil, že neprodlouží vyprchávající smlouvu. Sluncem zalitý ráj byl jeho jasnou prioritou. I kvůli sourozenci Matthewovi, který za Panthers rovněž hraje.

Zčásti možná i jeho ovlivnilo politické dění. Tkachuk si jako silný patriot vícekrát vyslechl pískot proti americké hymně, zároveň se nedobrovolně zhostil jedné z hlavních rolí ve videu z Bílého domu upraveného umělou inteligencí. Ještě mu tak přibyly starosti, aby vyvracel výrok, který vůbec neřekl: „Vypískali naši hymnu, takže jsem musel dát těm šmejdům, co pojídají javorový sirup, za vyučenou.“

V Columbusu, odkud už si historicky odchod vynutila velká jména jako brankář Sergej Bobrovskij, obránce Seth Jones nebo útočníci Rick Nash s Artěmijem Panarinem, se tentokrát kritickou chvíli nejspíš zažehnat povedlo.

Přišli tu sice o střelce Kirilla Marčenka, nejlepší obránce poslední sezony Zach Werenski si ale původní žádost o trejd - s preferencí setrvat ve Východní konferenci - rozmyslel. Otázkou zůstává, zdali ještě neobrátí, kontrakt mu platí až do konce příštího ročníku 2027/28.

Proč by názor měnit mohl? Třeba pokud se jeho klubu, stejně jako v předešlých šesti sezonách, opět nepovede projít do vyřazovacích bojů.

Právě nenaplněné ambice představují jeden z hlavních důvodů, proč si nakonec hokejisté vyvzdorují odchod bez ohledu na výši ztráty jejich zaměstnavatelů. Soustředí se na sebe. Nepřekvapivě míří za co nejlepšími podmínkami. A to na ledě i mimo něj.

„Musíte být sami sobě nejlepším obhájcem a zůstat kapitánem vlastní lodi, vždyť kariéru máte jen jednu,“ poznamenal pro The Athletic hvězdný útočník Jack Eichel. Sám si před pěti lety za stoupajícího napětí vynutil odchod z Buffala, s nímž se nedohodl na postupu při operaci vyhřezlé ploténky. Tehdy ale ještě neměl v zádech onu klauzuli o  nevyměnitelnosti.

Právě ta významně odlišuje historické situace od aktuálního trendu. A působí dojmem, jako by liga nevědomky darovala hokejistům a jejich agentům do rukou novou zbraň.

Klauzule v praxi funguje od roku 2005. A její převratnost vyvrací například případ Danyho Heatleyho, jenž doložky využil, aby odmítl nabídku Edmontonu, ačkoli tehdy svou Ottawu opustit chtěl. Senators museli vzít nevýhodný protinávrh od San Jose.

Jenže teď se podobné situace nakupily a strhávají pozornost. Zvlášť při Hellebuyckově jednání, na němž se ukazuje, o kolik slabší pozici mají kanadské celky. V Kanadě se snoubí pro atraktivitu smrtící kombinace vysokých daní, velkého mediálního tlaku, dlouhotrvající zimy - a vesměs taky nevýrazných výkonů. Však na Stanley Cup v hokejové kolébce čekají od vousatého letopočtu 1993.

Gólmanův nekompromisní přístup znovu oživuje vzpomínky na případ legendárního Erika Lindrose. Statný Kanaďan si coby jednička na draftu ani neoblékl dres a vzpíral se podpisu s dnes už neexistujícím Quebekem, který považoval za slabý. Nakonec radši obětoval celý rok kariéry a počkal na výměnu, než aby ustoupil.

Podobně Vancouver nehnul s Pavlem Burem, jenž po sedmi společných sezonách, ale i vzájemných sporech trucoval zhruba půlrok doma v Rusku, než se dočkal přesunu na Floridu.

Další Rus Alexej Jašin zase stávkoval v ročníku na přelomu tisíciletí kvůli nespokojenosti s platem. A zase u toho byla Ottawa. Tenhle bizarní příběh ještě po Jašinově návratu podtrhla následná arbitráž, která mu uložila vynechanou sezonu dohrát o rok později. Negativní odezva fanoušků ale donutila klub k výměně.

Ani jeden z nich tehdy neměl k dispozici klauzuli, která by manažery při obchodování svazovala.

Teď se tedy vedle příznivců, postižených klubů a – nutno dodat legálně – tlačících hráčů hněvá i nejvyšší představitel ligy Gary Bettman: „Pro žádnou ze stran to nedělá dobrotu, ani pro fanoušky a jejich vztah k hokeji. Přístup, kdy si můžete vybrat, kam chcete a  zároveň požadovat výměnu, nikdy nebyl naším původním záměrem. Jedna letní pauza ještě problém neznamená. Ale pokud by z toho problém vznikl, už půjde o něco, co musíme projednat s hráčskou asociací.“

Gary Bettman vyjadřuje nespokojenost nad využitím klauzulí o nevyměnitelnosti:

Vskutku paradoxní na celé situaci je, že i tento výrok má drobný háček. Spočívající, jak jinak, ve smlouvách. Od poloviny září se totiž mezi soutěží a hráčskou asociací (NHLPA) rozběhla nová kolektivní dohoda. A ta potrvá až do září 2030.

„Ani si nedovedu představit situaci, kdy by klauzule o nevyměnitelnosti nepředstavovaly problém při vyjednávání o další kolektivní smlouvě,“ tuší velký spor renomovaný novinář Elliotte Friedman. Uvažuje se například nad zrušením klauzule při žádosti o výměnu.

Jiné řešení se nabízí už teď. Zmiňovanými dodatky, respektive jejich modifikacemi, v nejslavnější lize světa disponují přes tři stovky hráčů. Takřka třetina soutěže, velký nepoměr oproti jiným slavným zámořským ligám typu NBA či NFL, kde se podobná výsada dopřává jen jednotkám vyvolených.

Kluby v NHL by tak potřebovaly výrazně ubrat.

„Nikdo je ani nenutí, aby tyto klauzule do smluv vkládaly, jsou jen další součástí vyjednávání. Jde o asi největší pseudoproblém v NHL,“ označuje rychle viníka jeden z nejvýraznějších hráčských agentů Allan Walsh.

Kluby si současný stav zavinily samy. Na druhou stranu se už hůře vrátí ke stavu věcí minulých. Zvlášť v době, kdy raketově rostou platové stropy, padají rekordní mzdy a dominantní postavení si užívají hráči, kteří si snáze diktují i délky kontraktů a finanční bonusy.

I kdyby Hellebuyck dal Winnipegu širší seznam týmů, do kterých by šel, jak předesílá insider Chris Johnston, svým trucováním snižuje hodnotu, jakou za něj bude muset potenciální zájemce obětovat. Také tím zahání Jets do úzkých.

„Myslím, že si hráči uvědomili, jak jejich postavení sílí,“ všímá si i ředitel odborové NHLPA Marty Walsh a vzkazuje hokejistům: „Nestyďte se, tahle liga je vaše!“