Zaskočený Kyjev, mlčící Moskva. Co a proč přináší Trumpovo příměří?

„Počínaje dnešním dnem vstupuje v platnost energetické příměří ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou. Obě strany se na něm dohodly. Neporušujte ho!“ napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social.

Jenže Kyjev o takovém kroku podle svých prohlášení nevěděl a Moskva k němu raději mlčí.

Přestože by pozastavení útoků na kritickou infrastrukturu mohlo být prvním krokem k širším jednáním, z Trumpových prohlášení není jasné, jakou povahu by taková dohoda měla mít.

Seznam Zprávy v přehledu shrnují, co vše se o možná dohodnutém, možná nedohodnutém příměří ví.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli prohlásil, že o dohodě slyší poprvé. „Pokud se prezident Trump na tom dohodl s Putinem, dejte nám prosím vědět, kdy příměří vstoupí v platnost,“ uvedl.

Příměří by ale podle svých slov podpořil. „Ukrajina je připravena neudeřit na ruské energetické společnosti a spoléháme na podobnou připravenost Ruska a na souhlas prezidenta Spojených států amerických v této věci.“

Podle něj ukrajinské ozbrojené síly již obdržely všechny příslušné rozkazy. Zelenskyj označil energetické příměří za dobrou zprávu a vyjádřil naději, že dohoda bude realizována.

V pondělním videoprojevu na bezpečnostní konferenci ve Varšavě nicméně řekl, že Moskva Trumpem ohlášené příměří porušila. A Kyjev je ale podle něj připraven na ruské útoky odpovědět.

Co se Kremlu týče, zdroje z Bílého domu serveru Axios sdělily, že ruské vedení zatím s energetickým příměřím nesouhlasilo. „Rusové to zvažují. Brzy zjistíme, zda jsou připraveni,“ řekl jeden z nich.

Podle zmíněných zdrojů z Bílého domu má příměří v této fázi zahrnovat pouze zastavení vzájemných útoků na ropné rafinerie.

Ty ruské se v posledních měsících staly hlavním cílem ukrajinských útoků. Ukrajinský generální štáb v září odhadl, že odstaveno bylo 45 procent ruské rafinérské kapacity.

Právě takové příměří by pro Kyjev znamenalo odstavení jeho hlavní taktické výhody a ve výsledku by bylo podle některých expertů výhodnější pro Rusko.

(Text pokračuje pod grafikou.)

„Návrh ‚rafinerie za rafinerii‘, jak jej nazval tento úředník, je nevyvážený. Jeden ukrajinský úředník mi sdělil, že země má pouze jednu ropnou rafinerii, na kterou Rusové již několikrát zaútočili a která není plně funkční. Rusko má naproti tomu rozsáhlou síť rafinerií,“ napsal na platformě X zpravodaj Axiosu Barak Ravid.

Na druhou stranu by částečné příměří mohlo být prvním krokem z patové situace. Pokud útoky na rafinerie ustanou, dohoda by se později mohla rozšířit i na elektrárny a rozvodnou síť.

Chce, aby Rusko mohlo naplnit o víkendu uzavřenou dohodu o dodávkách 300 tisíc tun nafty na americký a globální trh.

Dohoda, která dočasně ruší sankce na ruský dovoz, se ovšem setkává s kritikou. Zelenskyj ji označil za dar ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Evropští představitelé i někteří američtí politici, včetně těch z Republikánské strany, uvedli, že dohodu nepodporují. Výdělky totiž Moskva používá k financování války proti Ukrajině, což je i důvod, proč ukrajinské údery na rafinerie Kreml tolik bolí.

Podle médií je dohoda mezi Moskvou a Washingtonem nejnovějším Trumpovým pokusem snížit ceny pohonných hmot na domácím trhu. Drahá nafta, kdy cena za galon přesáhla šest dolarů, historicky nejvíce, je před listopadovými volbami do Kongresu pro prezidenta i jeho republikány jedním z problémů.

Prezident tvrdí, že za vysoké ceny mohou právě ukrajinské útoky, nikoliv izraelsko-americká válka proti Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu, klíčového místa pro světový obchod s ropou.

Více než 60 procent Američanů si nicméně myslí, že za zdražení paliv může Trumpova politika.

Není to poprvé, co Donald Trump oznámil energetické příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Naposledy tak učinil v září, ani jedna strana ale dohodu nepotvrdila a vzájemné útoky na energetickou infrastrukturu pokračovaly.

Podobný scénář nastal i nyní. Zelenskyj uvedl, že Ukrajina již navrhla různé kroky k deeskalaci konfliktu, ale Putin je podle něj pokaždé odmítl. „Opravdu doufáme, že konečně řekne Americe, Ukrajině a celému světu něco jiného. Že ukáže něco jiného než vraždy a podvody. Něco, co povede ke skutečnému a důstojnému míru. Ukrajina chce mír. Otázkou je, zda ho chce Rusko,“ uzavřel ukrajinský prezident.

Spolu s tím navrhl i reakci na Trumpovu víkendovou výzvu k jeho výměně na postu prezidenta. Šéf Bílého domu se nechal slyšet, že Zelenskyj mohl válku ukončit už mnohokrát, ale neudělal to, proto země potřebuje nového prezidenta.

Nutno zmínit, že Kyjev opakovaně nabízel ústupky, Moskva ale nadále trvá na svých maximalistických požadavcích, mezi něž patří například to, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu.

Zelenskyj řekl, že aby Ukrajina mohla uspořádat volby, je nezbytný ruský souhlas se 60denním příměřím.