Článek
Návrh vyvolal debatu mezi odborníky i europoslanci. Jednou z výhrad je ochrana osobních údajů při ověřování věku uživatelů. Evropská komise počítá se speciální aplikací, která by sociálním sítím pouze potvrdila, zda uživatel splňuje požadovanou věkovou hranici. Platformy by tak neměly získat přístup k jeho totožnosti ani dalším osobním údajům. O bezpečnosti systému ale panují pochybnosti. V dubnu 2026 totiž bezpečnostní expert během necelých dvou minut obešel zabezpečení testovací verze aplikace.
Jak by měla vypadat nová pravidla podle EU Kids Act?
Do 13 let by měly děti úplný zákaz na sociální sítě, s výjimkou např. YouTube.
Pro děti mezi 13 a 15 lety, by fungovaly takzvané mini účty, které by spravovali jejich rodiče. Na platformách by platila široká omezení. Spravování účtu by měli v rukách především rodiče dítěte. Mohli by nastavit čas strávený na síti i schvalovat kontakty, které by se s účtem jejich dítěte chtěli spojit přes chat. Profily dětí by měly být soukromé a obsah zveřejněný na těchto profilech nebude možné stahovat nebo z nich pořídit snímek obrazovky.
Od patnácti let si mohou uživatelé účty spravovat sami bez omezení. Platformy budou mít ale povinnost na profilech uživatelů do 18 let omezit návykový design. Ten zahrnuje například nekonečné scrollování a automatické přehrávání videí nebo vysoce personalizovaný algoritmus.
Platformy budou muset účty dětí pod věkovou hranicí odstranit. Využít by k tomu měli metodu age estimation - odhad věku. K tomu se nejčastěji využívá sken obličeje, podle nějž algoritmy vyhodnotí přibližný věk uživatele.
Věk by měla ověřovat speciální aplikace Evropské unie. Do aplikace by se nahrál doklad totožnosti a platformám by bylo sdíleno jen potvrzení, že uživatel je dostatečně starý. Veškeré osobní údaje by měly zůstat bezpečně v aplikaci.
Evropská komise letos také svolala odborný panel zaměřený na bezpečnost dětí na internetu. Zúčastnil se ho i Tobiáš Galia, člen Výboru vlády pro digitální vzdělávání, který zastupoval Českou republiku a poradní skupinu mladých lidí při předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Panel vedli německý psychiatr Jörg M. Fegert a francouzská výzkumnice Maria Melchior. V červenci představili závěrečnou zprávu s doporučeními, jak zvýšit bezpečnost dětí v digitálním prostředí.
„Z výsledku panelu mě mrzí, jak se legislativní návrh nakonec odchýlil od obsahu zprávy, kterou sepsali odborníci. Přijde mi, že komise si vybrala spíše politickou linku než tu expertní,“ komentuje návrh Galia.
Některé změny ale oceňuje. „Za co jsem určitě rád, je, že komise zohlednila, aby byl kladen větší důraz na odpovědnost samotných platforem. A přenesla tak hlavní odpovědnost z koncových uživatelů,“ dodává.
Galia zároveň upozorňuje, že návrh klade nároky také na rodiče. Ti by měli spravovat účty mladších dětí a dohlížet na jejich aktivitu. Pro rodiny s nižší digitální gramotností však může být taková kontrola obtížná a představovat další zátěž.
Podle Galii navíc omezené dětské účty vytvářejí iluzi kontroly. „Mladí lidé tyto zábrany snadno obcházejí,“ upozorňuje. Obává se, že zákazy mohou děti přimět k přesunu na méně regulované, a tedy potenciálně rizikovější platformy.
Jako příklad uvádí Austrálii, která v prosinci 2025 zakázala účty na vybraných sociálních sítích dětem mladším 16 let. Podle údajů australského úřadu pro internetovou bezpečnost však sociální sítě tři měsíce po zavedení zákazu nadále používalo více než 81 procent dětí ve věku 10 až 15 let. Zákaz tak jejich používání výrazně neomezil.
Galia zároveň připomíná, že sociální sítě nepředstavují pouze riziko. Mladým lidem umožňují získávat informace, vzdělávat se, navazovat kontakty s vrstevníky ze zahraničí nebo se zapojovat do veřejného dění. Plošný zákaz by je podle něj mohl připravit i o tyto příležitosti.
Za další zásadní nedostatek návrhu považuje malý důraz na digitální vzdělávání. Samotný zákaz podle něj neřeší, jak děti připravit na bezpečné používání internetu. „Myslím si, že zákaz je jenom oddalování problémů,“ říká Galia. Obává se, že mladí lidé po dosažení věkové hranice vstoupí do digitálního prostředí plného nástrah, aniž by získali dovednosti potřebné k jejich zvládání.
Evropská komise zároveň připravuje další legislativu s názvem Digital Fairness Act, která má řešit problematické praktiky digitálních služeb, včetně návykových prvků, a to nejen u nezletilých.
Důvodová zpráva Evropské komise upozorňuje, že pouze polovina evropských dětí ve věku od 9 do 16 let se na internetu cítí bezpečně. Nadměrné používání digitálních služeb může podle ní negativně ovlivňovat psychické i fyzické zdraví dětí. Mezi další rizika řadí kyberšikanu, navazování manipulativních kontaktů s dětmi za účelem jejich zneužití, takzvaný grooming, nebo sexuální obtěžování.
Redakce Seznam Zpráv se s dotazy na fungování navrhovaných pravidel a jejich vymáhání obrátila také na Zastoupení Evropské komise v České republice. Do vydání článku odpověď neobdržela.
Návrh nyní čeká další legislativní projednávání, během něhož se jeho podoba může změnit. Rozhodovat o něm budou Evropský parlament a členské státy EU. Jednou z možných úprav je například rozšíření zákazu návykových prvků sociálních sítí, jako je nekonečné posouvání obsahu, na všechny uživatele. Současný návrh totiž tato omezení vztahuje pouze na nezletilé.
