Článek
Spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 2,5 procenta, tedy o 0,6 procentního bodu rychleji než v srpnu. Meziměsíčně se cenová hladina nezměnila. Podle Českého statistického úřadu bylo zrychlení způsobeno především rychlejším růstem cen v dopravě a zmírněním meziročního poklesu cen potravin.
Pohonné hmoty a maziva byly v září meziročně dražší o 37,5 procenta, zatímco v srpnu jejich ceny rostly o 26,2 procenta. Celý oddíl dopravy zdražil meziročně o 13,2 procenta a měl na růst cenové hladiny největší vliv. Inflaci naopak dál tlumily levnější potraviny, jejich meziroční pokles však proti srpnu zeslábl.
Také Česká národní banka označila pohonné hmoty za hlavní příčinu zrychlení inflace. Podle ní se do cen benzínu a nafty promítá pokračující konflikt na Blízkém východě, zvýšená světová cena ropy i vyšší náklady na rafinaci.
„Ceny nafty a benzínu tak k celkové inflaci přispívají již více než jedním procentním bodem. Vládní opatření v podobě snížení spotřební daně a cenové regulace se projeví až v říjnových datech,“ uvedl v komentáři zástupce ředitele sekce měnové ČNB Jakub Matějů.
Zářijový růst cen byl zároveň vyšší, než ČNB předpokládala ve své letní prognóze. Ta počítala s celkovou inflací 2,2 procenta. Výrazně se od prognózy odchýlily především ceny pohonných hmot, u nichž centrální banka očekávala růst o 20,1 procenta, ve skutečnosti však zdražily o 37,5 procenta.
Jádrová inflace překročila tři procenta
Mírně zrychlila rovněž jádrová inflace což je pro centrální banky klíčová hodnota a představuje růst cen očištěný o kolísavé ceny potravin, pohonných hmot a regulovaných položek. V září dosáhla 3,1 procenta oproti třem procentům v srpnu a rovněž překonala prognózu ČNB, která počítala s hodnotou 2,9 procenta. Podle centrální banky mírně zrychlil růst cen tržních služeb i zboží. Celkové ceny služeb dál rostly poměrně rychlým tempem 4,5 procenta.
Na tlumící vliv potravin upozornil také hlavní analytik devizové společnosti Citfin Miroslav Novák. Celková inflace je podle něj od začátku roku právě kvůli jejich zlevňování opticky nižší.
„Velmi dobrým příkladem je nyní září, když meziroční růst celkové inflace činil 2,5 procenta, ale bez potravin a nealkoholických nápojů inflace vzrostla o 3,7 procenta,“ uvedl Novák.
Problém s jádrovou inflací zmiňuje také analytik Raiffeisen bank Martin Kron. „Bankovní rada ČNB více než volatilní ceny potravin a energií sleduje jádrovou inflaci, která lépe zachycuje domácí tlaky. Bohužel pro centrální bankéře dobré zprávy nedorazily, když cenová dynamika akcelerovala u zboží z 0,2 % na 1,2 % a u služeb došlo k mírnému zrychlení ze 4,5 % na 4,6 %. Jádrová inflace setrvávající u 3 % bude jedním z argumentů, proč ČNB na příštím zasedání v listopadu podle nás zvýší základní úrokovou sazbu na 4 %,“ uvedl Kron.
ČNB zároveň upozornila, že potraviny zůstávají faktorem, který celkovou inflaci snižuje. Jejich meziroční pokles však v září zeslábl, a přispěl tak ke zrychlení celkového cenového růstu.
„Ve zbytku roku očekáváme, že se inflace bude pohybovat na podobných hodnotách mezi dvěma až třemi procenty, začátkem příštího roku se pak velmi pravděpodobně přechodně zvýší nad tři procenta,“ doplnil Matějů z ČNB.
S dalším zrychlením inflace na začátku příštího roku počítá také hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Vedle odeznění pozitivního vlivu převzetí poplatku za obnovitelné zdroje energie státem očekává, že se do spotřebitelských cen začnou výrazněji propisovat také vyšší ceny elektřiny a zemního plynu.
Úterní inflační čísla podle něj navíc nejsou pro ČNB příznivou zprávou. Upozornil, že bez zlevňujících potravin a efektu OZE by cenový růst dosahoval ještě vyšších hodnot. Vývoj podle něj může znovu otevřít otázku dalšího zpřísnění měnové politiky.
„Na listopadovém zasedání by tak ČNB mohla zvýšit úrokové sazby o čtvrt procentního bodu a následně vyčkávat na další vývoj,“ dodává Dufek.
