Článek
Ukrajině, která se od února 2022 brání plošné ruské agresi, se v posledních týdnech podařilo zasáhnout jedno z citlivých míst nepřítele: jeho digitální infrastrukturu.
Kreml se přitom už roky snaží získat větší kontrolu nad ruským digitálním prostorem, a tím pádem i nad každodenním životem Rusů.
Režim Vladimira Putina proto vytvořil vlastní alternativy k oblíbeným aplikacím či službám. Dění posledních týdnů ale ukazuje, že spoléhání se na několik velkých technologických společností může být slabinou celého systému.
O víkendu ukrajinské drony při útoku na Petrohrad zasáhly, kromě jiného, i datové centrum platformy VKontaktě. Ruské obdoby Facebooku, která se v zemi v důsledku sílících represí stala jednou z hlavních sociálních sítí.
Jen o týden dříve se terčem stal Yandex. Technologická společnost, připomínající kombinaci Googlu, Uberu a Amazonu, přitom provoz zmíněných alternativ zajišťuje - ať už jde o cloudové služby, vyhledávání, mapy, nástroje umělé inteligence, přepravu osob či rozvoz jídla.
Útok na datové centrum VKontaktě, 18. října 2026.Video: x.com/NOELreports, telegram/supernova_plus
Poté, co se drony zaměřily i na jeho datacentra, došlo k narušení každodenního života milionů uživatelů. V Rusku a sousedních zemích, jako jsou Kazachstán a Bělorusko, totiž výpadky ovlivnily služby od online plateb a obchodních operací až po vyhledávání, navigaci, přepravu osob a rozvoz jídla.
Na infrastruktuře Yandexu jsou navíc závislé tisíce podniků, útoky tak nezasáhly jen samotnou společnost a její služby, ale také řadu dalších firem.
Digitální soběstačnost jako slabina
Ukrajinské údery tak odhalily zranitelnost ruské domácí digitální ekonomiky, kterou Moskva budovala mimo jiné proto, aby uprostřed přísných sankcí za invazi na Ukrajinu a odchodu západních firem snížila závislost země na zahraničních technologiích.
Pokusy Kremlu kontrolovat digitální prostor ovšem sahají hlouběji do minulosti. Už v roce 2014 Rusko přijalo zákon, který firmám ukládá povinnost uchovávat osobní údaje ruských občanů v databázích na území země. Opatření vstoupilo v platnost o rok později a stalo se jedním z kroků k posílení kontroly nad daty uživatelů.
„Snaha vzít vše pod kontrolu, ať už z hlediska bezpečnosti, nebo z hlediska přímé monopolizace trhu, se Rusku nyní vymstí. Jeho úřady vytvořily několik kolosů na hliněných nohách. Stačí pár úderů a služby, které jsou důležité pro normální fungování ekonomiky, se hroutí,“ napsal ve svém komentáři pro Deutsche Welle ruský politolog Ivan Preobraženskij.
Narušení digitálního provozu navíc přišlo po vlně letních ukrajinských útoků na ruské rafinerie, kvůli nimž musely miliony lidí čekat dlouhé hodiny ve frontách na čerpacích stanicích.
Iluze, že se válka nijak nedotýká každodenního života běžných Rusů, se tak v posledních měsících stále více rozpadá.
Ukrajinské údery na Rusko
Součástí bojů jsou časté vzdušné údery, které v poslední době obě strany zintenzivnily. Rusko přitom v posledních týdnech útočí ve dne i v noci a používá drony s proudovými motory, které se ukrajinské armádě hůře sestřelují.
Odpověď Kyjeva na „digitální detox“
Kyjev svoji kampaň proti ruským datovým centrům označuje jako odvetu za údery, kdy Moskva pravidelně cílí na ukrajinskou digitální infrastrukturu. Ruské ministerstvo obrany své útoky mimo jiné zdůvodňovalo tím, že ukrajinská datová centra „zpracovávají a přenášejí zpravodajské údaje pro ukrajinské ozbrojené síly“. Ministerstvo na sociálních sítích zveřejnilo také obrázek dronu s popiskem „Digitální detox“ a komentářem „Povinné“.
Dopady ukrajinských úderů v Rusku jsou podle listu Financial Times výrazné právě kvůli tomu, jak velká část digitálních služeb závisí na infrastruktuře několika málo společností. Výpadky tak mohou mít mnohem širší následky, než by odpovídalo samotnému poškození jednotlivých datových center.
V poslední době přitom nejde o první zásah do online života Rusů. Kreml už loni začal z bezpečnostních důvodů omezovat přístup k internetu, blokovat VPN a zasahovat proti populárním komunikačním aplikacím, jako jsou Telegram a WhatsApp. To sice vyvolalo určitou nespokojenost a kritiku na sociálních sítích, širší vlna protestů ale nepřišla.
Prsty ukazující na Putina
Kvůli dění posledních týdnů ale někteří Rusové neskrývají své pobouření a na sociálních sítích sdílejí komplikace, které jim ukrajinské údery způsobily. „Přišla jsem o webové stránky, které jsem měla deset let. Všechny databáze, fotografie, recenze jsou pravděpodobně pryč,“ řekla ve videu na Facebooku Aljona Žiganovová, zakladatelka cestovní kanceláře Proadventure.
Tvrdí, že ztrátě nemohla nijak zabránit. V minulosti využívala americká datová centra, která ale po začátku ruské invaze na Ukrajinu přestala fungovat.
Jiní spojují současné problémy přímo s vládou. „Nemůžu se dostat ke svému archivu fotografií a videí na Yandex Disku. Je to celý můj životní příběh, od mládí až po fotky mých dětí,“ popsal nezávislému serveru Meduza Ivan z Jekatěrinburgu.
„Teď všechno záleží na tom, jak dobře Yandex zorganizoval svůj plán obnovy. Rád bych věřil, že podnikli všechna nezbytná opatření. V každém případě veškerá odpovědnost leží na Putinovi a jeho bandě,“ dodal. Podobných svědectví jen Meduza nasbírala stovky, na sociálních sítích přibývají každý den.
Ruský prezident Vladimir Putin se k výpadkům osobně veřejně nevyjádřil. Kreml ale minulé úterý informoval, že vláda problémy, s nimiž se Yandex po ukrajinských útocích potýká, projednává. Rozsah obtíží ani případné odškodnění uživatelů však nekonkretizoval.
