Vláda AfD by byla katastrofa, říká německý velvyslanec

Je to skoro přesně rok, co se postu velvyslance nejvýznamnějšího souseda České republiky ujal Peter Reuss. Seznam Zprávy patří k prvním českým médiím, kterým poskytl rozhovor. Navíc ve dnech, kdy se vyhrocuje situace jak v Evropě, tak v samotném Německu.

Alternativa pro Německo (AfD) získala po drtivém volebním vítězství ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko poprvé v historii post předsedy zemského parlamentu. Jedná se přitom o stranu, kterou německá kontrarozvědka označuje za extremistickou a která chce vedle vystoupení z NATO a Evropské unie prosadit i úzkou spolupráci s Ruskem.

Velký úspěch v zemských volbách, tentokrát v hlavním městě, pak na konci září slavila postkomunistická Levice (Die Linke) a usiluje o post berlínského primátora. Do programu vznikající koalice patří i vyvlastnění části bytového fondu velkých realitních koncernů.

Krátce před rozhovorem proto znovu ožívají spekulace o odchodu socialistů z vlády Friedricha Merze. Případná menšinová vláda CDU/CSU by se přitom jen obtížně bránila určité formě spolupráce s AfD.

Velvyslanec Reuss zároveň zdůrazňuje, že dokončení reforem, které kancléř Merz slíbil, je zásadní pro zlepšení ekonomického výkonu Německa - a tím i pro prosperitu České republiky.

S tou se Berlín střetl minulý týden na unijním summitu v otázce budoucího evropského rozpočtu. Zatímco Němci navrhují výrazné úspory, Češi patří do opačného tábora. Velvyslanec ale Prahu varuje: myslete na to, že až se bude za sedm let jednat o dalším rozpočtovém období, budete už v pozici čistého plátce.

Pane velvyslanče, v Česku jste téměř přesně rok. Dokáže vás tahle země ještě něčím překvapit?

Překvapilo mě, že Pražané i Češi jsou tak přátelští, přestože je historické centrum Prahy plné turistů. To je mimořádné. Úroveň pohostinnosti je skvělá. Člověk tady žije opravdu rád.

Překvapuje mě ale také, jak si Pražané mohou dovolit žít v tak drahém městě, kde jsou velmi vysoké nájmy a průměrné příjmy výrazně nižší než v Německu. Řekl bych, že Praha je přinejmenším stejně drahá jako Berlín, ne-li dražší.

Proč podle vás vyvolalo v Česku tolik emocí, že se v Brně konal sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení?

Situaci jsem velmi pozorně sledoval před akcí, během ní i po ní. Myslím, že spoustu Čechů to vůbec nezajímalo. Samotný sudetoněmecký sjezd byl velmi poklidnou a krásnou slavností, na které Sudetoněmecké krajanské sdružení získalo mnoho nových přátel.

Bylo předem jasné, že se ozve kritika ze strany okrajových skupin, jako jsou staří komunisté stejně jako noví fašisté. Překvapilo mě ale, jak málo se jim podařilo akci narušit. Politici, kteří z toho chtěli politicky těžit, podle mě vsadili na špatného koně.

Před přesunem do Prahy jste působil v Tallinnu. Chybí nám ve střední Evropě, v Praze stejně jako v Berlíně, perspektiva, kterou mají lidé v Pobaltí? Perspektiva bezprostředního ohrožení agresí?

Situace v Pobaltí je samozřejmě úplně jiná než v našich zemích. Máme tam Narvu a scénáře toho, co by se stalo, kdyby Rusové do Narvy vtrhli, ať už skrytě, nebo otevřeně.

U nás ve střední Evropě, v Německu a v Česku, se toto nebezpečí podle mého názoru ještě plně nedostalo do povědomí veřejnosti. Vlády ale vědí, jak velká tato hrozba je.

Nejpozději od ruského dronového útoku na letišti v Lipsku navíc všichni víme, že našim zemím nehrozí jen nějaké drobné, skryté hybridní operace. Jak nedávno řekl šéf německé Spolkové zpravodajské služby, jde o skutečnou stínovou válku.

Byl nedávný útok drony na letišti v Lipsku zlomovým okamžikem? A dojde k dalším podobným útokům?

Doufám, že ne. Musíme s nimi ale počítat. Musíme být připraveni, že se mohou odehrát kdekoli a kdykoli.

A ano, zlomový okamžik to byl zcela určitě. I proto, že jsme velmi jasně pojmenovali, že tento čin vzešel z Ruska. Akce v Lipsku, to už nebyl jen hybridní, ale skutečný útok. Takto se k němu vyjádřila i spolková vláda.

Rusové musí vědět, že pokud budou pokračovat a dál přilévat olej do ohně, dostanou odpovídající odpověď.

Vnímá česká vláda toto nebezpečí tak vážně, jak by měla?

Myslím, že česká vláda ví, jaká je situace. Musíme být schopni se bránit. Musíme se připravit na nejhorší, abychom nejhoršímu zabránili.

Říkáte, že musíme být připraveni. Česko ale patří mezi státy NATO, které na obranu vydávají nejméně. Je to pro Berlín důvod k nespokojenosti? Váš americký kolega v Praze ji vyjadřuje velmi otevřeně a hlasitě. Vím, že německá diplomacie má trochu jiný styl, ale přesto: Vadí Berlínu české obranné výdaje?

Máte pravdu v tom, že máme jiný styl než současná diplomacie USA. My v Evropě jsme přátelé a chceme postupovat společně.

Samozřejmě se teď musíme držet nových cílů NATO. Starým cílem byly výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP. Nové cíle znamenají, že do roku 2035 máme vydávat 3,5 procenta HDP na armádu a dalších 1,5 procenta na infrastrukturu využitelnou pro vojenské účely, ať už jde o dopravní cesty, nebo kybernetickou bezpečnost.

Dosáhnout toho je velký a nákladný cíl. Musíme s tím začít včas. Nelze to odkládat na později.

Právě to ale česká vláda dělá. Říkáte jejím zástupcům svůj názor stejně otevřeně jako mně?

Všem ostatním to říkám stejně otevřeně jako teď vám.

Německo původně zablokovalo český návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. Proč?

Myslím, že Česko mělo na tomto návrhu zvláštní zájem kvůli velkému počtu ruských diplomatů, kteří působí ve Vídni. My jsme samozřejmě chtěli zajistit alespoň minimální míru svobody pohybu také pro naše diplomaty v Rusku. Myslím ale, že i zde jsme nyní našli řešení v podobě povinné certifikace, díky které budeme vědět, kdo se kde pohybuje. I my samozřejmě vnímáme bezpečnostní rizika.

Je dnes Česko pro Německo na evropské úrovni blízkým spojencem?

Velmi blízkým – hospodářsky, kulturně i vojensky.

Ptám se proto, že v některých ohledech se postoje české a německé vlády liší. Například česká vláda nechce ručit za úvěry pro Ukrajinu. Má také jinou představu o evropském rozpočtu - Německo chce výrazně šetřit, Česko ne.

Evropský rozpočet je velké a zatím nevyřešené téma. Uvidíme, zda se na nadcházejícím summitu EU podaří učinit další kroky směrem k řešení. Zatím jsme od dohody ještě velmi daleko.

Až se za sedm let bude schvalovat další víceletý finanční rámec, bude Česko pravděpodobně patřit mezi země, které do evropského rozpočtu více přispívají, než z něj dostávají. Z tohoto hlediska se změní i česká perspektiva. Moje rada proto zní: Už teď myslete na to, jaká bude situace za sedm let.

Německá vláda, respektive osobně kancléř Merz, říká, že systém emisních povolenek v zásadě funguje. Andrej Babiš naopak tvrdí, že škodí průmyslu. Systém ETS2 by se podle něj měl úplně zrušit. Nakolik může Německo v této věci Česku vyjít vstříc?

Nyní jsme našli řešení, podle kterého se zavedení ETS2 odloží o dva roky.

A zrušení ETS2 je stále možné?

Dosáhli jsme kompromisu a budeme s ním žít. Za dva roky uvidíme, co dál. Jsme přesvědčeni, že systém ETS i ETS2 představují tržní odpověď na existující problémy. A snažíme se ostatní o tomto přístupu přesvědčit.

Vrátí se Německo k jaderné energetice?

Myslím, že ne. Politicky by to podle mě nebylo prosaditelné. Pro Německo je důležité, abychom se i nadále podíleli na výzkumu a neztratili kontakt s vývojem v této oblasti. V tuto chvíli ale v Německu nevidím většinu, která by podporovala návrat k jaderné energetice.

Může Česká republika počítat s tím, že Německo přenechá rozhodnutí o podpoře nových českých jaderných elektráren Evropské komisi a nebude se proti němu stavět?

Pokud se Česko rozhodne vsadit na malé reaktory, je to jeho suverénní rozhodnutí. Pokud jde o současné plány, tedy vedle rozšiřování stávajících jaderných elektráren také o nové projekty, proti tomu se stavět nebudeme – a ani nemůžeme.

Pracoval jste i na ministerstvu dopravy, tato tématika vám tedy není cizí. Právě dopravní spojení mezi Německem a Českem má přitom za sebou dlouhou a komplikovanou historii. Zejména železniční spojení mezi Prahou a Mnichovem je už legendární. Zpoždění jsou neustálá a i bez nich je cesta nekonečná…

…a je to přitom jen 380 kilometrů. Kdybychom měli síť vysokorychlostních tratí jako ve Francii nebo Španělsku, bylo by možné tuto vzdálenost možná překonat za hodinu a deset minut.

O tom se ale mluví už řadu let.

Nyní máme možná příležitost využít oněch 1,5 procenta HDP, která můžeme do roku 2035 vynakládat také na infrastrukturu, k rozvoji tohoto důležitého, a dokonce strategického spojení mezi Mnichovem a Prahou. Odtud by pak mohlo pokračovat směrem na Varšavu a do Pobaltí.

Je podle vás jisté, že Německo skutečně vybuduje svou část vysokorychlostní železniční tratě mezi Prahou a Drážďany?

Doufáme v to.

Německý Spolkový sněm už dal souhlas, financování ale ještě není zajištěné.

Doufáme, že dohodu budeme moci podepsat už v únoru příštího roku.

Pokud jde o situaci v Německu, mám dojem, že řada lidí v Česku je nyní znepokojena volebními úspěchy AfD v různých německých spolkových zemích - podobně jako úspěchem strany Die Linke v Berlíně. Je tato nejistota oprávněná?

Mnoho Němců je také znepokojeno. Volební výsledky jsou takové, jaké jsou, a musíme se s nimi vyrovnat. Přesto bude naše spolková vláda stabilně pokračovat až do příštích řádných voleb do Spolkového sněmu.

Říkáte tedy, že český premiér bude mít až do roku 2028 za partnera Friedricha Merze?

Ano. A nejde jen o to, že se jmenuje Friedrich Merz. Tato vláda má na programu rozsáhlé reformy, které musí uskutečnit. Mluvíme o reformě zdravotnictví a důchodového systému…

Dokáže je kancléř Merz prosadit? I přes často odmítavý postoj svého koaličního partnera, sociálních demokratů?

Bez ohledu na to, jaká bude politická konstelace, musíme tuto práci odvést. Musíme reformy dokončit, abychom byli připraveni na budoucnost a znovu nastartovali hospodářský růst v Německu. Ten má přitom zásadní význam pro ekonomickou stabilitu Česka.

A koho budou mít za partnery český premiér a diplomaté za tři, čtyři roky? Dovedete si představit, že by pocházeli z AfD?

Myslím, že AfD nemá co nabídnout kromě toho, že soustřeďuje tupou opozici - a právě díky tomu dosahuje dobrých volebních výsledků. Vláda AfD by podle mě byla katastrofa. Tato strana nemá vlastní nápady. A nemá ani schopnost uskutečnit to, co slibuje.

Když říkáte, že spolková vláda s účastí AfD - nebo dokonce vláda vedená AfD - by znamenala katastrofu, co konkrétně si pod tím představit?

Problém je, že to zatím nedokážeme přesně říct. V každém případě jde o protievropskou stranu. To znamená, že AfD by nechtěla spolupracovat s Českem. Nechtěla by už podporovat Ukrajinu. A zásadně by šla proti našim bezpečnostním zájmům. To všechno by mělo dopady, které by Česko pocítilo.

Dokážete si představit menšinovou vládu CDU/CSU, o které se v posledních dnech mluví stále častěji?

To je varianta, kterou si nikdo nepřeje. Pro příští rozpočet i pro rozsáhlé reformy potřebujeme stabilní většinu ve Spolkovém sněmu. Ve Spolkové republice nemáme tradici menšinových vlád. A nemyslím si, že by k tomu mělo dojít.