Kam na výstavu v Evropě: největší podzimní hity Vídně, Berlína či Budapešti

Vydat se letos do Vídně jen kvůli jedné jediné výstavě? Rozhodně - kvůli retrospektivě polské umělkyně Erny Rosenstein (1913-2004). Přestože v rakouské metropoli ve třicátých letech studovala, je to její první velká výstava na tomto území. Erna Rosenstein byla všestrannou a politicky angažovanou umělkyní, v jejímž díle se kontinuálně objevují témata spojená s rodinnou zkušeností s holokaustem.

Při útěku z lvovského ghetta její rodinu dopadli nacisté, rodiče před jejíma očima zavraždili a ji vážně zranili. Výstava mapuje proměnu autorčina rukopisu od raných figurativních reflexí hrůz druhé světové války přes surrealistické a informelové tendence, koláže, asambláže a abstrakci až po básně. Zhruba osm desítek imaginativních prací vypráví příběh pronásledování, ztráty, smutku, ale také o síle umění, umělecké nezávislosti a neúnavném hledání nových způsobů vyjádření.

Více o výstavě Erny Rosenstein

Střízlivé, čisté, věcné - tak lze popsat fotografie, které po první světové válce nahradily romantizující estetiku počátku 20. století. Jak k novým možnostem tohoto média přistupovali profesionální fotografové a fotografky, ukázala už výstava Film und Foto, již téměř před sto lety, v roce 1929, ve Stuttgartu zorganizoval Svaz německého díla.

Na rakouské verzi téže výstavy snímky Ellen Auerbach, Karla Blossfeldta, Alfreda Ehrhardta či Augusta Sandera doplnily fotky například od Trude Fleischmann, Grete Kolliner nebo Rudolfa Koppitze. Aktuální přehlídka v Leopolds Museu nabídne více než stovku ukázek nové věcnosti ve fotografii. Kurátoři vybírali z evropských muzeí a sbírek, diváci ale uvidí i nikdy nevystavené snímky z majetku soukromých sběratelů.

Více o výstavě Photography of the 1920’s & 30’s

Kde: Neue Nationalgalerie Berlín

Kdy: 28. 11. 2026 - 2. 5. 2027

Letos v listopadu oslaví osmdesáté narozeniny jedna z nejslavnějších umělkyň současnosti Marina Abramović, jíž také na přelomu loňského a letošního roku patřila hojně navštěvovaná retrospektiva ve vídeňské Albertině.

V prosinci letošního roku pak uplyne padesát let od happeningu, v rámci kterého její tehdejší partner Frank Uwe Laysiepen, neboli Ulay, odnesl z berlínské Neue Nationalgalerie jeden z nejslavnějších německých obrazů Chudý básník (1837) od Carla Spitzwega. Obraz pak na den umístil v bytě rodiny tureckých přistěhovalců ve čtvrti Kreuzberg, aby upozornil na kontrast mezi hodnotou umění a společenským vyloučením přistěhovalců za prací. Odcizení obrazu tehdy natáčela i Marina Abramović.

Dvojice pak obraz do galerie vrátila, nadobro však zmizel při krádeži v roce 1989. Aktuální výstava Ulayův počin připomene v dialogu s originálem Chudého básníka, který si Berlín zapůjčil z Grohmann Museum v americkém Milwaukee.

Více o výstavě Ulay, Ulay & Abramović

Kde: Fotografiska Berlín

Kdy: do 12. 1. 2027

V roce 2024 natočila americká fotografka a dokumentaristka Lauren Greenfield seriál Social Studies o skupině teenagerů z Los Angeles, jejichž život silně ovlivňuje dospívání pod vlivem sociálních sítí. Seriál, který vysílal kanál Disney+, nyní dostává podobu multimediální výstavy. O jakém životě vlastně vypovídají fotky a příspěvky skrývané před rodiči, ale sdílené na sociálních sítích?

Galerijní fotografická instalace mění princip online konverzací: co mělo být tajné, je nyní veřejné. Virální trendy ze světa módy a kosmetiky, emotivní selfíčka se sexuálním podtextem, vzájemné porovnávání, šikana… i tohle je svět Facebooku, Instagramu a TikToku. Výstava přichází v době, kdy francouzský parlament schválil zákaz používání sociálních sítí dětem mladším patnácti let, o podobných opatřeních se mluví i v Německu.

Více o výstavě Lauren Greenfield

Kde: Maďarská národní galerie Budapešť

Kdy: do 14. 2. 2027

Jak a co malovaly maďarské umělkyně první poloviny 20. století? Jak se v jejich tvorbě odrazila možnost být konečně slyšet? A do jaké míry se ženské pojetí portrétů, aktů a mateřských i městských motivů lišilo od přístupu malířů - mužů? Výstava s názvem Ty oddané. Maďarské umělkyně první poloviny dvacátého století představuje výběr sto třiceti prací od šedesáti autorek, včetně Anny Beöthy-Steiner, Jolán Gross-Bettelheim a Judit Reigl, které žily a pracovaly v zahraničí a dnes jsou mezinárodně uznávané.

Více o výstavě Dedicated Ones

Kde: Museum of Fine Arts Budapešť

Kdy: 30. 10. 2026 - 28. 2. 2027

Na první maďarskou soubornou přehlídku Paula Gauguina, vůdčí osobnosti francouzského postimpresionismu, zapůjčily obrazy téměř čtyři desítky institucí a soukromých sběratelů. Výstava klade důraz na umělcovu síť vztahů s kolegy malíři (Pissarem, Monetem či van Goghem) i literáty (Mallarmém nebo Strindbergem), sleduje vývoj jeho rukopisu a stylu a ukazuje místa, která spojil se svým životem i tvorbou.

Návštěvníci se tak projdou Paříží, Arles, Bretaní i regionem Île-de-France a nahlédnou samozřejmě i do Karibiku, na Tahiti a Markézské ostrovy, kde Paul Gauguin roku 1903 zemřel.

Více o výstavě Bonjour Monsieur Gauguin

Kde: Museum der bildenden Künste Lipsko

Kdy: do 31. 1. 2027

Až do příchodu nacismu byly bohaté židovské rodiny důležitou součástí prosperujícího Lipska. Sbíraly umění, podporovaly umělce, udržovaly s nimi přátelské vztahy a společně vytvářely kulturní prostředí tohoto německého města. Výstava, kterou nyní nabízí tamní Muzeum výtvarných umění, si nyní připomíná jedenáct židovských rodin výstavou složenou z jejich sbírek obrazů, soch a prací na papíře, zejména od německých a francouzských impresionistů a zástupců dalších stylů devatenáctého a počátku 20. století. Součástí výstavy jsou i dobové fotografie a archivní materiály, které příběhy jednotlivých rodin a jejich sbírek dokreslují.

Více o výstavě Art Within Four Walls

Kde: Bratislava, různá místa

Kdy: 2. - 30. 11. 2026

Snímky z místa, kde demoliční četa poslala k zemi ateliér Josefa Sudka. Poetické novovlnné fotky Miro Švolíka. Portréty mužů z různých koutů světa, kteří se rozhodli platit za sex. Řeka Temže jako stoletý archiv radostných i tragických událostí. Jindřich Štreit zachycený fotoaparátem Jiřího Stivína a Josefa Koudelky.

To je jen malý výsek témat a dílčích výstav, které už po šestatřicáté připravil pro návštěvníky bratislavský Měsíc fotografie. Na jedenatřicet výstav - devětadvacet bratislavských a dvě přehlídky slovenských autorů umístěných ve Slovenských institutech ve Vídni a Budapešti - lze využít jednu permanentku.

Více o výstavě Měsíc fotografie

Kde: Gemäldegalerie Alte Meister (Zwinger) Drážďany

Kdy: do 10. 1. 2027

Po čtyřech letech restaurátorských prací se návštěvníkům lipského Zwingeru ukáže oltářní obraz Madona se svatým Šebestiánem od renesančního mistra Correggia (1489–1534, celým jménem Antonio Allegri da Correggio). Olejomalba z roku 1524 je součástí velké drážďanské přehlídky díla tohoto souputníka slavnějších kolegů Leonarda da Vinciho či Michelangela Buonarrotiho.

Correggio, rodák z italské Parmy, je ceněný pro jedinečnou práci se světlem, radostně vyhlížející postavy a také pro originální přístup ke zpracování náboženských i erotických témat. První takto velká výstava mimo Itálii je postavená nejen na obrazech z drážďanských sbírek, ale také na zápůjčkách z celého světa.

Více o výstavě Correggio. Movingly Human

Kde: Museum of Modern Art Varšava

Kdy: do 10. 1. 2027

Toyen, Emil Fila, Jindřich Heisler, Václav Tikal, Jindřich Štyrský, ale i Max Ernst, Luis Buñuel, Yves Tanguy a další hvězdy světového surrealismu se sešly na velké varšavské výstavě pojmenované V útrobách změn: Surrealismus a antifašismus.

Co všechno dokázal surrealismus - a jeho obrazy, básně, fotografie, koláže - v boji proti nedemokratickým režimům napříč zeměmi a kontinenty? I na tuto otázku se snaží odpovědět přehlídka, jejímž cílem je prezentovat surrealismus jako mezinárodní hnutí umělců a umělkyň silně angažovaných v boji proti nespravedlnosti, válce a pokřivené morálce.

Více o výstavě In the Very Bowels of Changes