Článek
Novou vlnu pobouření vyvolalo v Polsku rozhodnutí regionálního parlamentu ukrajinské Lvovské oblasti vyhlásit rok 2027 rokem Ukrajinské povstalecké armády (UPA) a jejího velitele Romana Šuchevyče. Nacionalisté z UPA se za druhé světové války na západě Ukrajiny podíleli na masakrech Poláků. Polští představitelé ovšem podle agentury PAP popřeli zprávy některých ukrajinských médií, že Varšava kvůli rozhodnutí zastupitelů Lvovské oblasti zastavila důležitý balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské agresi.
Mluvčí polského ministerstva obrany Janusz Sejmej ve čtvrtek zdůraznil, že zprávy o zastavení vojenské pomoci nejsou pravdivé. Také náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk řekl, že „Polsko Ukrajině pomáhá a pomáhat bude, protože to je v polském národním zájmu“.
PAP poznamenala, že i když polští představitelé popřeli zprávy o pozastavení vojenské pomoci, rozhodnutí lvovského regionálního parlamentu poškodí polsko-ukrajinské vztahy.
Ostře ho odsoudil polský premiér Donald Tusk a šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski navrhl, aby byl v Polsku za nežádoucí osobu označen Svjatoslav Šeremeta, iniciátor připomínek UPA a Šuchevyče v příštím roce. Polské ministerstvo vnitra potvrdilo, že Šeremeta dostal na pět let zákaz vstupu do celého schengenského prostoru.
Lvovský regionální parlament v úterý přijal usnesení, kterým rok 2027 prohlásil rokem UPA, Šuchevyče a nacionalistického básníka a politika Oleha Olžyče. Šeremeta, který je šéfem výboru pro kulturu, řekl, že „toto je naše historie, naši hrdinové a musíme náležitě uctívat jejich památku“. Olžyč, který ve 20. letech žil v Československu, patřil k umírněnější frakci Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN).
OUN za druhé světové války bojovala proti Sovětům za nezávislost Ukrajiny, ale také spolupracovala s nacistickým Německem a podílela se na vyvražďování Židů. Členové OUN a jejího ozbrojeného křídla, Ukrajinské povstalecké armády (UPA), bojovali i v rámci jednotek SS. Na svědomí mají masakry desítek tisíc polských civilistů na Volyni, která je nyní součástí západní Ukrajiny. V menší míře se oběťmi UPA v tomto regionu stávali také místní Rusové, Židé, Arméni a Češi.
Když ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj letos v květnu udělil čestný titul Hrdinové UPA jednotce speciálních sil, vyvolal roztržku ve vztazích s Polskem. Polský prezident Karol Nawrocki v reakci odebral Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání, Řád Bílé orlice. Tři bývalí ukrajinští prezidenti následně stejný řád vrátili.
Nynější rozhodnutí regionálního parlamentu Lvovské oblasti ve středu ukrajinské ministerstvo zahraničí podle serveru Ukrajinska pravda označilo za „kontraproduktivní pro snahy o rozvoj ukrajinsko-polských vztahů a řešení problematických otázek souvisejících s ruskou invazí a bezpečnostními hrozbami pro obě naše země i region“. Zdůraznilo, že usnesení bylo přijato bez konzultací s diplomaty a úřady v Kyjevě.
Podle náměstka polského ministra zahraničí Marcina Bosackého nejbližší spolupracovníci ukrajinského prezidenta Zelenského Polsko ujistili, že usnesení lvovského regionálního parlamentu nevstoupí v platnost.
