Článek
Polská reakce byla tentokrát okamžitá. Prezident Karol Nawrocki navrhl odebrat Volodymyru Zelenskému Řád bílé orlice, nejvyšší polské státní vyznamenání, které ukrajinský prezident získal v roce 2023 od tehdejší hlavy státu Andrzeje Dudy.
Na sociálních sítích se zároveň rozšířila vlna protiukrajinských reakcí.
Rozbuškou současné krize v polsko-ukrajinských vztazích se stal Zelenského dekret, kterým Centru speciálních operací Sever, jedné z elitních jednotek ukrajinských speciálních sil, udělil čestný název „po Hrdinech UPA“.
Na Ukrajině se krok prezentuje jako připomínka boje za nezávislost a proti sovětské nadvládě. V Polsku ale okamžitě otevřel jednu z nejcitlivějších kapitol společných dějin: volyňské masakry z let 1943 a 1944, při nichž zahynuly desetitisíce polských civilistů.
Za současným sporem se ale skrývá méně viditelný příběh.
Podle informací ukrajinského serveru Evropská pravda totiž mezi Kyjevem a Varšavou po začátku ruské invaze několik let fungovala neformální dohoda, která měla podobným krizím zabránit.
Podle bývalého šéfa kanceláře polského prezidenta Jakuba Kumocha vznikl základ dohody při jednání Andrzeje Dudy a Volodymyra Zelenského v lednu 2022 v beskydské Visle, jen několik týdnů před začátkem plnohodnotné ruské invaze.
Součástí rozhovorů nebyla jen bezpečnostní spolupráce, ale také dlouhodobě výbušné historické otázky. Polská strana podle Kumocha upozorňovala, že bude velmi citlivě reagovat na státní oslavy osob spojovaných s volyňskými masakry, například velitele UPA Romana Šuchevyče.
Na oplátku se Varšava měla zdržet maximalistických požadavků vůči ukrajinské historické politice a nepoužívat historické spory jako nástroj politického tlaku.
Zlom: zvolení a rétorika Nawrockého
Ukrajinští představitelé podle Evropské pravdy dohodu interpretovali podobně. Kyjev se měl na státní úrovni vyhýbat glorifikaci nejkontroverznějších představitelů Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a UPA, zatímco Polsko nebude historická témata využívat proti Ukrajině.
O formální dokument nešlo, ale i díky dobrým vztahům Dudy a Zelenského dohoda několik let fungovala. Ukrajinský prezident měl podle listu v minulosti opakovaně blokovat návrhy ukrajinské armády na pojmenování vojenských jednotek po UPA nebo jejích velitelích.
Zlom podle ukrajinského výkladu přišel po vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách přesně před rokem.
Konzervativní prezident už během kampaně stavěl na tématu Volyně a kritizoval ukrajinskou historickou politiku. Po Nawrockého zvolení se navíc otázka OUN a UPA začala do polské politiky promítat výrazně i kvůli posilování protiukrajinských nálad a krajní pravice.
Polský parlament například přijal usnesení připomínající oběti „genocidy spáchané OUN-UPA“. V parlamentu leží i Nawrockého návrh na zákaz propagace „banderismu“, včetně červeno-černé vlajky.
Poradce Nawrockého zase vzkázal Zelenskému, že jestli se chce s novým prezidentem setkat, „ať nasedne na vlak a dojede do Varšavy“. Návštěva se nakonec uskutečnila loni v prosinci.
V Kyjevě ovšem postupně sílilo přesvědčení, že dohoda z dob Dudy přestala platit.
První náznak změny přišel už letos v lednu, kdy jedna z jednotek ukrajinských bezpilotních sil získala jméno po Vasylu Kukovi, posledním vrchním veliteli UPA. Tehdy krok v Polsku větší pozornost nevyvolal.
Ukrajinská snaha brzdit
Skutečná bouře přišla až minulý týden po přejmenování ukrajinské jednotky.
Kromě výroku Nawrockého o odebrání řádu Zelenskému přišly reakce i z polské vlády. Premiér Donald Tusk prohlásil, že rozhodnutí ukrajinského prezidenta zbytečně otevírá historické spory. Ministr zahraničí Radosław Sikorski uvedl, že je krokem Kyjeva zklamán.
Proti Zelenskému vystoupil Institut národní paměti. Bývalý prezident Lech Wałęsa oznámil, že na protest sundal ze saka ukrajinskou vlaječku, kterou nosil od začátku války.
Silné symbolické gesto přišlo také od bývalého polského velvyslance v Kyjevě Bartosze Cichockého. Jeden z nejviditelnějších představitelů polské podpory Ukrajině během prvních měsíců ruské invaze oznámil, že vrací ukrajinské vyznamenání, které mu Zelenskyj udělil v roce 2022.
Ukrajinská diplomacie se teď snaží zabránit další eskalaci. Ministr zahraničí Andrij Sybiha se pokusil rostoucí napětí mezi oběma zeměmi zbrzdit.
Ve středu varoval před „spirálou nenávisti“ a zdůraznil, že z polsko-ukrajinských sporů o minulost může těžit především Rusko. „Boj mezi námi nás dovede na okraj propasti,“ napsal šéf ukrajinské diplomacie.
Sybiha zároveň připomněl, že se v posledních měsících podařilo obnovit exhumace obětí volyňských masakrů a uspořádat nové pohřby obětí. Obnovila se i práce společného kongresu historiků. Podle ministra by právě historici, nikoliv politici, měli řešit sporné kapitoly společných dějin.
Ministr Sybiha také nabídl ukrajinské vysvětlení celé kauzy. Podle něj nebylo pojmenování jednotky po „Hrdinech UPA“ namířeno proti Polsku. Šlo prý o iniciativu samotných vojáků, kteří chtěli navázat na tradici lidí bojujících proti sovětské a ruské nadvládě. „Ani v nejmenším nešlo o protipolský krok,“ zdůraznil.
Z vyjádření ukrajinské diplomacie je zároveň patrné, že Kyjev se nechce za samotné rozhodnutí omlouvat.
Past pro Tuska
Roztržka se rychle stala i součástí domácího politického boje v Polsku.
Podle komentátora deníku Rzeczpospolita Artura Bartkiewicze využívá Nawrocki spor také k vlastnímu politickému zisku. Prezident se snaží ukázat, že není pouze pokračovatelem Andrzeje Dudy ani politikem závislým na PiS, ale reprezentantem širšího tábora polské pravice.
A to včetně voličů krajně pravicové Konfederace. Právě mezi nimi dlouhodobě rezonuje kritika údajně příliš vstřícné politiky vůči Ukrajině.
Politická „past“ je to naopak pro premiéra Tuska. Kritika Zelenského totiž zaznívá napříč politickým spektrem a obrana ukrajinského prezidenta by mohla být snadno vykreslena jako přehlížení polských zájmů.
Tusk se tak ocitá mezi snahou zachovat strategické partnerství s Kyjevem a tlakem veřejnosti. Ukazuje to, kam až v Polsku zašly protiukrajinské nálady. Zatímco ještě před několika lety patřila podpora Kyjevu k tématům spojujícím hlavní politické síly, dnes se kritika Zelenského ozývá napříč stranami.
Ukrajina bude zřejmě i jedním z témat kampaně před parlamentními volbami v roce 2027. Profilovat se na něm budou síly na pravici – opoziční Právo a spravedlnost, krajně pravicová Konfederace a také extremistická partaj KKP protiukrajinského antisemity Grzegorze Brauna.
Pro Tuskovu vládu půjde o test, jak skloubit podporu Ukrajiny s rostoucí citlivostí polské veřejnosti vůči historickým tématům.
