Článek
Ve městě Olešky na jihu Ukrajiny, které leží v Ruskem obsazené části země a kde obyvatelé trpí akutním nedostatkem jídla i pitné vody, by mělo příští týden začít platit příměří. Oznámil to v pátek nejprve Bílý dům, podle něhož dočasný klid zbraní zprostředkovala americká první dáma Melania Trumpová. Informaci později potvrdil Kreml a náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov. Ten ale uvedl, že příměří v Oleškách začne 27. října, zatímco Washington jako začátek zmiňoval až 29. října. Také Kyjev příměří potvrdil, termín ale nezmínil.
„V rámci naší dohody bude zaprvé nastoleno příměří, zadruhé bude do Olešek doručena humanitární pomoc a zatřetí bude zajištěn volný pohyb civilního obyvatelstva z Olešek,“ uvedl v pátek ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Řekl také, že tato humanitární mise začne 29. října, ale předtím bude zaveden klid zbraní.
Hlavní ukrajinský vyjednávač Davyd Arachamija v pátek na platformě Telegram napsal, že v blízké budoucnosti začne operace s cílem odblokovat město Olešky. „Cílem je vytvoření stálých humanitárních koridorů pro bezpečnou evakuaci civilistů a doručování pomoci. Za tímto účelem bude brzy zavedeno příměří, o čemž informovala první dáma USA Melania Trumpová,“ dodal Arachamija, aniž by zmínil konkrétní termín.
Dočasný klid zbraní má umožnit dopravu humanitární pomoci do Olešek a také evakuaci civilistů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS dohodu o příměří potvrdil, o datu se ale nezmínil a řekl, že podrobnosti později zveřejní ruské ministerstvo obrany. Peskov poděkoval Trumpové za koordinaci dohody, o níž podle něj hovořil nedávno její manžel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle Peskova evakuace potrvá několik dnů.
Podle Bílého domu se evakuace uskuteční po vymezené trase a obyvatelé si budou moci zvolit, zda chtějí odejít na území kontrolované Ruskem, nebo Ukrajinou. Tuto informaci ale Moskva nepotvrdila.
O situaci u města Olešky jsme informovali zde:
Ukrajina se pátým rokem brání ruské invazi a Moskva okupuje asi 19 procent ukrajinského území. Olešky leží v Moskvou obsazené části země, nedaleko města Chersonu a řeky Dněpr, která v těchto místech tvoří frontovou linii. Ukrajina viní Rusko z blokády Olešek.
Podle Washingtonu Trumpová a její zástupce jednali přímo s ruským a ukrajinským vedením. Strany se dohodly také na zapojení civilních představitelů, kteří mají navštívit obyvatele v jejich domovech a zjistit, jakou pomoc potřebují. Procesu se má účastnit i americká mediální organizace, která bude dokumentovat postup ruských a ukrajinských týmů.
Situace v Oleškách se podle ukrajinských činitelů a svědectví obyvatel v posledních měsících výrazně zhoršila. Obyvatelé se potýkají s nedostatkem jídla, léků a pitné vody, zatímco zaminované silnice a útoky dronů a dělostřelectva komplikují odchod z města. Podle ukrajinských úřadů tam zůstává přibližně 2000 civilistů. Rusko připustilo problémy se zásobováním, odpovědnost ale přisuzuje Kyjevu.

Olešky, město na frontové linii
Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec ve čtvrtek označil situaci v okupovaných Oleškách za humanitární katastrofu a vyjádřil naději, že se podaří dosáhnout evakuace civilistů, jejichž životy jsou v ohrožení. „Lidé podle našich informací tak trpí nedostatkem potravin a léků, že skutečně umírají,“ řekl serveru RBK-Ukrajina.
K Oleškám se tento měsíc vyjádřil i papež Lev XIV., který telefonoval o situaci s prezidenty Ruska i Ukrajiny Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským a vyzval je ke spolupráci při zajištění dodávek potravin a zdravotnické pomoci a bezpečné evakuace civilistů.
Eurokomisařka Hadja Lahbibová na začátku října vyzvala Rusko, aby zajistilo ochranu civilistů a přístup k humanitární pomoci. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha apeloval na mezinárodní společenství, aby na Moskvu vyvinulo tlak.
Trumpová uvedla, že se o situaci v Oleškách dozvěděla při rozhovoru na své akci Fostering the Future Together v New Yorku během letošního zasedání Valného shromáždění OSN. Při vyjednávání podle ní obě strany využily komunikační kanál, který vznikl při předchozích šesti případech, kdy došlo ke sjednocení rodin a návratu celkem 34 dětí.















