Článek
Ukrajinský velitel, který se reportérům deníku The New York Times (NYT) představil jen křestním jménem Oleh, měl v polovině října ve vzduchu desítky ozbrojených dronů mířících na ruské vojenské cíle, když se obraz z jejich kamer najednou rozmazal. Drony ztratily spojení s piloty.
Připojení zajišťovala služba Starshield, vojenská odnož satelitního internetu Starlink firmy SpaceX. Mnohé drony prostě spadly z nebe, a Olehova jednotka tak podle listu přišla o techniku za více než milion dolarů (přes 21 milionů korun) a na tři dny musela zastavit skoro všechny operace, včetně útoků na ruská velitelská stanoviště a sklady paliva.
Poručík Jurij Butusov, velitel roty 23. útočného pluku ze sboru Chartija, to popsal tak, že ruská armáda dostala „den dovolené“. „Tenhle den bez Starlinku Rusku bohužel zachránil spoustu životů a spoustu náklaďáků,“ řekl pro NYT.
Minulý týden jsme napsali, že výpadek se neprojevil posunem fronty. Zpětně vychází najevo, že vliv na bojové operace omezení opravdu mělo – i kvůli tomu, že nakonec trvalo celý týden.
„A bylo jediné štěstí, že došlo jen k částečnému omezení služby, a ne k jejímu vypnutí,“ říká Jakub Janovský, který provozuje známý Oryx blog sledující ztráty techniky na obou stranách konfliktu.
Teprve ve středu 21. října podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) prezident Donald Trump údajně „zavolal Elonu Muskovi a požádal ho, aby omezení zrušil“ (podle NYT se hovor uskutečnil dříve, ne 21. října). Těžko si ovšem představit, že by vztahy mezi SpaceX a americkou vládou byly nastaveny tak, že americký prezident musí „žádat“ šéfa SpaceX o zrušení omezení služby určené především pro americkou armádu.
Každopádně během čtvrtka 22. října systém začal fungovat normálněji, napsal list s odvoláním na americké a ukrajinské činitele.
U incidentu se ovšem ještě zastavme, protože se týká jedné z klíčových zbraní této války.
Starshield na Starlinku
Pokusme se především rozplést zmatky, které kolem otázky vznikají. Starlink je satelitní internet SpaceX pro běžné zákazníky. Starshield je služba téže firmy pro vlády a armády, s vlastními síťovými branami, silnějším šifrováním a vyšší prioritou.
Důležité ovšem je, že nemusí běžet na jiném zařízení. „Starshield existuje jako speciální terminály (ne že by fyzický rozdíl byl moc velký) i jako normální Starlink terminály, pro které jsou vypnuta normální omezení,“ vysvětluje Jakub Janovský. Obyčejný terminál se tedy může do sítě Starshield prostě „přehlásit“.
Mezi omezeními, která přepnutí do služby Starshield odstraní, je i maximální rychlost pohybu terminálu. Běžný Starlink ji má omezenou (pokud nemáte předplatné pro letadla), Starshield standardně ne.
Proto tento systém používaly ukrajinské drony pohybující se vyššími rychlostmi. „Protože tarifů Starshield je ovšem méně a řadě dronů pohybujících se rychlostí do 160 km/h bohatě stačí, na létajících strojích se používají oba systémy,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy zástupce skupiny Aerorozvědka, která mimo jiné zaštiťuje sbírku na stavbu dronů pro ukrajinskou armádu.
Omezení dopadlo právě na Starshield. Od noci na 14. října síť SpaceX odpojovala terminály s tímto tarifem, jakmile se na Ukrajině pohybovaly rychleji než zhruba 160 kilometrů za hodinu. Civilní terminály fungovaly beze změny.
V terminálech ani v jejich softwaru se změna neprojevila, upozorňuje Aerorozvědka: Síť z polohy terminálu spočítá jeho rychlost a nad prahem ho přestane obsluhovat. Operátorovi pak na deset až 20 sekund zamrzne nebo zmizí obraz, často právě při závěrečném náletu na cíl.
Pravidlo navíc platilo jen na Ukrajině, v Evropské unii stejné terminály podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského fungovaly „perfektně“ i při rychlosti přes 180 kilometrů za hodinu.
Princip přitom není nový. Koncem ledna začala SpaceX na žádost ukrajinského ministerstva obrany odpojovat civilní terminály rychlejší než zhruba 75 až 90 kilometrů za hodinu, protože je Rusové montovali na své útočné drony. Ukrajinské terminály zaregistrované u jednotek se dostaly na „bílou listinu“ a fungovaly dál. Psali jsme tehdy, že Musk „oslepil“ Rusy. Tehdy rychlostní limit Ukrajině pomohl, tentokrát jí škodil.
Pod 160 kilometrů za hodinu se vešly drony FPV, průzkumné a pozemní drony, stacionární terminály i těžké bombardovací drony jako ukrajinské Vampyry a Nemesis, které létají rychlostí 80 až 100 kilometrů za hodinu, stejně jako těžké drony Klekánice a Polednice, s nimiž česká Aerorozvědka létá na běžném Starlinku.
Maximální rychlost nestačila například pro drony útočící na ruskou logistiku desítky kilometrů za frontou (tzv. údery do střední hloubky). Patří k nim třeba americké drony Hornet za zhruba 5000 dolarů (asi 107 tisíc korun) s terminálem Starlink.
Americký Institut pro studium války (ISW) z dat ukrajinských Sil bezpilotních systémů vyčetl, že kampaň útoků střední hloubky po 14. říjnu „výrazně utrpěla“. Z hlášení, která shromáždila Aerorozvědka, vyplývá, že prakticky stála a drony padaly už při startu z katapultu.
Podobně na tom byly rychlé ukrajinské stíhací drony, které mají sestřelovat ruské „kamikadze“ drony. Útoky do hloubky Ruska, jejichž omezení Trumpova administrativa po Kyjevu žádá, omezení nijak neovlivnilo. SpaceX ukrajinský přístup ke svým službám geograficky omezila na území Ukrajiny, takže nad Ruskem ukrajinské drony Starlink ani Starshield nepoužívají.
Čtyři verze a všechny nemohou být pravdivé
V tom, kdo rozhodl, se zdroje neshodnou. Deník WSJ s odvoláním na americké činitele a lidi obeznámené s věcí píše, že zpomalení nařídil Musk. Někteří činitelé tvrdí, že jednal sám, jeden ze zdrojů ale listu řekl, že Musk věc předem probral s Trumpem.
To se jeví jako velmi pravděpodobné, protože i ukrajinský Starshield společnost SpaceX provozuje pro americkou armádu – a těžko si představit, že by vojenská služba byla nastavena tak, aby ji poskytovatel mohl přiškrtit podle svého rozhodnutí.
Dva američtí a jeden západní činitel minulý týden agentuře Reuters řekli, že pokyn přišel „zevnitř Bílého domu“. Britský The Telegraph se čtyřmi zdroji tvrdí, že omezení Musk Trumpovi navrhl a prezident ho schválil. A Trump sám řekl: „Nebyl jsem to já a myslím, že ani Elon.“ Jindy dodal, že pokud ví, je to „stejné, jako to bylo vždycky“.
Odpovědnost si mezitím přehazovali i další. Musk napsal, že Starshield „vlastní a kontroluje americká vláda“ a o limitech rozhoduje armáda a „nakonec prezident“. Ministr zahraničí Marco Rubio ve středu uvedl, že přístup Ukrajiny se řídí soukromou obchodní smlouvou a že mu není známo, že by o rozhodnutí Washington věděl předem.
Všechny verze pravdivé být nemohou. Nejnovější zpráva WSJ podporuje první z nich. Trump podle ní Muska žádal o zrušení omezení, které šéf SpaceX „přiškrtil“, a krátce po jejich hovoru se spojení zlepšilo. Protože se ovšem jedná o utajované skutečnosti a informace, všechny zprávy stojí na nejmenovaných činitelích a jasné důkazy nemáme.
Starlink přitom není jediná páka, kterou Washington drží. Zelenskyj tvrdí, že USA Ukrajině dodávají jen 12 protiraketových střel Patriot měsíčně, což podle výpočtu CIT odpovídá zhruba čtvrtině dodávek za vlády Joea Bidena. (Ukrajina je kupuje přes program PURL, který jsme vysvětlili minule.)
Další dávku, kterou už zaplatili spojenci, musí jako americkou zbraň potvrdit ministr obrany Pete Hegseth. A ten ji zatím neschválil ani neodmítl. „Hegseth má smlouvy na střely Patriot na stole. Nepodepisuje je,“ řekl nejmenovaný ukrajinský činitel listu The Kyiv Independent, o zdržení psal i The Washington Post.
Válka na úvěr
Stále ovšem platí, že efekt omezení satelitního připojení nebyl patrný přímo v pohybu fronty. Jako obvykle ji popíšeme v severojižním směru, znovu se ovšem zastavíme jen u nejdůležitějších či nejzajímavějších míst.
U Kupjansku pokračuje už rok trvající koloběh ruského prosakování a ukrajinského čištění. Ruský zdroj, který informuje o uskupení Západ, si 20. října stěžoval, že se posily kvůli „hustotě ukrajinských dronů“ nedostanou k předním pozicím.
U Lymanu, kde skončila operace Vivaldi, jak jsme hlásili minule, překvapilo velení ukrajinského 3. armádního sboru 19. října se svým tvrzením o bilanci ztrát: přes 8000 zabitých a raněných Rusů a ukrajinské ztráty sedmkrát menší než ruské.
Nezávisle to ověřit nelze, ale i kdyby to platilo pro daný úsek v průběhu operace, půjde o výjimku. Poměr ztrát pravděpodobně bude ve prospěch Ukrajiny, ovšem zdaleka ne tak výrazně (možná v pásmu mezi 1 – 2 : 1).
Největší úspěchy znovu ruské síly zaznamenaly především u Dobropillji v Doněcké oblasti. Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov 16. října Putinovi ohlásil, že město je „osvobozené“, a ministerstvo obrany to doložilo videem vytvořeným umělou inteligencí, podobně jako v září.
Ruské síly ve městě nepochybně jsou. Útočné skupiny se usazují v jižní části města, jižně od železnice, která ho dělí na dvě části. Hlavní ruské síly ale stojí nejméně 4,5 až pět kilometrů od města a Rusko Dobropillju nekontroluje (má v jejích částech muže, ale ti se po ní nemohou volně pohybovat).
Jižně od města dosáhly ruské síly spojnice Svitle–Bilycke a malé skupiny prosákly vesnicemi na severovýchodě, některé až k silnici na Kramatorsk. Sledujeme to už čtvrtý týden, od chvíle, kdy jsme psali o průniku za první ukrajinský pás zátarasů.
Projekt UA Control Map, který mapuje frontu jen z doložených záběrů, 20. října napsal, že Rusko má zřejmě „víc mužů, které může poslat do boje, než má Ukrajina operátorů dronů nebo vojáků na zemi, kteří by je zastavili“. Polský analytik vystupující pod přezdívkou Playfra dodává, že Rusové do sektoru poslali další čerstvé posily, drží si „naprostou početní převahu“ a své skupiny za linií zátarasů zásobují drony.
Rozhoduje se tu tedy o tom, kolik útočníků ukrajinští „dronaři“ zastaví na cestě. Zda k ruskému postupu přispěl i satelitní limit, se ale z dostupných údajů rozhodnout nedá.
Analytik Clément Molin situaci přirovnává ke Kosťantynivce před rokem (o kterou se bojuje dodnes) s tím rozdílem, že Ukrajina u Dobropillji drží boky i obranné linie v týlu města. Infiltrátorům teď pomáhají říjnové deště, Molin ale čeká, že po opadání listí bude prosakování „výrazně obtížnější“ – uvidíme, který faktor (častější špatné počasí, nebo přehlednější terén) bude mít větší vliv.
Na jihu Gerasimov Putinovi hlásil, že jeho vojáci jsou pět kilometrů od Záporoží. Skupina CIT spočítala, že od okraje sporného území k městu zbývá zhruba 14 kilometrů, a dodává, že Gerasimovovo tvrzení připadalo absurdní i proruským vojenským blogerům.
Šestnáct a dvanáct
Letecká válka nadále pokračuje. Například v noci na 19. října vypálilo Rusko na Kyjev a okolí podle ukrajinského ministerstva obrany nejméně 16 balistických střel. Po zásahu do energetické sítě zůstalo bez proudu asi 550 tisíc domácností. Letectvo v ranním hlášení uvedlo jako sestřelené čtyři střely s plochou dráhou letu Iskander-K a 243 dronů, balistickou střelu ani jednu.
Pro obránce je alespoň částečně pozitivní zprávou, že proti proudovým dronům Geran, které létají několik set kilometrů za hodinu, si vedou stále lépe. V noci na 21. října jich podle letectva sestřelili nebo zneškodnili 63 z 88, tedy 72 procent (UNN), zatímco v září Zelenskyj uváděl úspěšnost 50 až 60 procent, jak jsme psali začátkem října.
Rychlé stíhací drony, které měly obranu proti nim zlevnit a o nichž jsme psali minule, ale limit na týden vyřadil. Omezení pro protivzdušnou obranu označil Bileckyj v rozhovoru pro NYT za „rozhodnutí, které bolí a doslova podkopává ochranu našich měst“.
Molin tvrdí, že Rusko omezení využilo a za pět dní poslalo na Ukrajinu „tisíce“ dronů a poprvé po měsících tvrdě zasáhlo i Luck, Kovel a Rivne na západě. Příčinnou souvislost je ovšem nutné brát s rezervou, Rusko útoky před zimou stupňovalo i předtím.
Ukrajinské drony v útocích na cíle přímo v Rusku útočily i přes týden, jak jsme již říkali. Strategie Kyjeva je konfrontační: Když Ukrajina po třech dnech zrušila vlastní moratorium na útoky na ruské rafinerie, Trump 15. října v rozhovoru pro stanici Newsmax reagoval slovy, že útoky na ropný průmysl jsou „ostuda“ – a Kyjev pokračoval.
V noci na 18. října přišel jeden z největších ukrajinských náletů na evropskou část Ruska a ruské ministerstvo obrany tvrdí, že nad 15 regiony zneškodnilo 1015 dronů. Zasaženy byly mimo jiné ropný terminál v Petrohradu, sklad Ručji, datové centrum firmy VK a sklad internetového obchodu Ozon asi 850 kilometrů od ukrajinské hranice. Zemřel jeden člověk.
