Článek
Pomáhající organizace napříč Českou republikou si všímají, že je úřady práce s oblibou využívají a posílají za nimi své klienty.
„Volala nám seniorka, že jí zůstalo na život 613 korun měsíčně. Úřednice jí prý řekla, že jí s úpravou superdávky nepomůže a předala jí číslo na nás,“ říká Petra Lupták Burzová, klíčová pracovnice Terénních programů v organizaci Tady a teď.
Ivana Pacalajová, právnička ze spolku Poradna pro občanství, popisuje, že se klienti chodí radit, jak žádat o dávky. A Iva Kuchyňková, zastřešující sociální problematiku v Charitě Česká republika, mluví o tom, že do charit jdou z úřadu práce i klienti, kteří potřebují finanční pomoc.
„Obracejí se na nás, abychom jim pomohli zkontaktovat nadace, kde je reálné a možné získat finanční prostředky na to, co jim chybí, jako jsou léky nebo jídlo. To se opravdu děje a už jsme se samozřejmě ohrazovali na ministerstvo práce a sociálních věcí s tím, že to není v pořádku. Nadace mají fungovat ve chvíli, kdy selže systém,“ říká Kuchyňková.
Mluvčí Úřadu práce popisuje, že jde nejspíš o nedorozumění. „Součástí činnosti Úřadu práce ČR je zároveň spolupráce s obcemi, poskytovateli sociálních služeb a neziskovými organizacemi. Pokud je to s ohledem na situaci klienta vhodné, klient může být informován o dalších možnostech pomoci nebo může být propojen s odpovídající sociální či odbornou službou. Cílem je podpořit řešení jeho nepříznivé sociální situace komplexním způsobem,“ reaguje Jaroslava Balleková Švárová.
Zdůrazňuje přitom, že takové doporučení nepředstavuje podmínku vzniku nároku na dávku, tedy úřad práce nemůže odmítnout žádosti o dávky s odkazem, aby člověk nejdříve vyzkoušel nadace a charity.
Razítko jako podpůrný plán
Další pomáhající organizace, které provozují dluhové poradenství, pak hlásí, že je úřady práce využívají v rámci takzvaného podpůrného plánu, který má nově sloužit k motivování příjemců superdávky, aby svoji situaci aktivně řešili.
Podpůrný plán se stanovuje v případě, že lidé v rámci superdávky pobírají i složku živobytí, určenou lidem v hmotné nouzi. V rámci podpůrného plánu se řeší například hledání práce či rekvalifikace, řešení dluhů či stabilizace bydlení.
„Cílem je podpořit klienta při řešení jeho situace. Ani v tomto případě však samotné využití služeb neziskové organizace, charity nebo nadace není podmínkou pro přiznání dávky,“ říká Jaroslava Balleková Švárová.
Jenomže podle Pavly Aschermannové z Konsorcia dluhových poraden plán v praxi představuje úkoly, které lidé odškrtávají, aby dostali od státu složku živobytí.
A Vlastimila Sachrová, zástupkyně vedoucího programu dluhové poradenství v Člověku v tísni, mluví o tom, že se v praxi setkávají s tím, že plán znamená „razítko“ od poradny.
Dávky, které nahradila superdávka
Přídavek na dítě: Státní podpora ve výši cca tisíc korun měsíčně je určena pro dítě ve věku do 18 let, případně studenta do 26 let. Žádat může domácnost s příjmem do 3,4násobku životního minima.
Příspěvek na bydlení: Nárok má domácnost, jejíž náklady na bydlení odpovídají ceně obvyklé v daném místě a přesto přesahují 30 procent jejích příjmů. Stát vyšší náklady doplatí.
Doplatek na bydlení: Nárok má domácnost, jejíž náklady na bydlení jsou i po započtení příspěvku na bydlení tak vysoké, že zbývající příjmy domácnosti nedosáhnou životního minima.
Příspěvek na živobytí: Nárok má domácnost, jejíž příjmy nedosahují životního minima.
Zdroj: MPSV
„Klienti chtějí razítka po různých organizacích z obavy, že jim sníží dávky. Lidé pak tak trochu sbírají bobříky. Je to zajímavý chaos. Nejenom, že k tomu každý kraj přistupuje jinak, ale i každý jednotlivý úřad trošičku jinak,“ poznamenává Vlastimila Sachrová.
„Někde máme kontaktní kancelář hned vedle úřadu práce a tam jsou kontaktní hodiny zaplněné jenom klienty, kteří chtějí potvrdit tuhle věc,“ dodává zástupkyně vedoucího programu dluhové poradenství v Člověku v tísni.
Pavla Aschermannová pak kritizuje, že se to zavedlo bez konzultace s poradnami a úřady práce nijak nezohledňují kapacity poraden.
Obejít ubytovny jako cíl stabilizace bydlení
Odbornice upozorňují i na to, že stát se snaží lidi ve složité situaci odkazovat na neziskové organizace i v dalších situacích, například v tíživé bytové situaci. Vše se navíc děje v atmosféře, kdy poslanci vládní koalice na neziskové organizace útočí.
„Je naprosto nezbytné přivést transparentnost do tohoto šedého prostředí, politické neziskovky jsou zlo, zásadním způsobem mají natažené prsty do všech oblastí našeho života,“ uvedl například Jindřich Rajchl (PRO) v diskusi na CNN Prima News.
Petra Lupták Burzová z organizace Tady a teď na Plzeňsku ovšem líčí, že zachycují i případy klientů úřadu práce, kteří dostávají v rámci podpůrných plánů bizarnější úkoly než oslovit pomáhající neziskové organizace.
„První podpůrný plán, který k nám dorazil, byl, že dali pánovi seznam ubytoven, který byl navíc neaktuální, a byly tam ubytovny, které už neexistují, a poslali ho, člověka bez přístřeší, aby si to sám obvolal,“ popisuje Petra Lupták Burzová.
Jenomže v tomto případě daný člověk ani neměl telefon, kterým by mohl na ubytovny volat.
„Tak ho nechali podepsat, že si ubytovny obejde a nechá si všude potvrdit razítkem, že tam byl a nemají volné místo,“ říká Lupták Burzová a dodává, že je proto vlastně ráda, když úřady práce klienty směřují alespoň na neziskové organizace.
