Přehledně: Od října se zvednou některé sociální dávky a na další dosáhne více lidí

Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů, která je nutná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb člověka. Její výše zároveň ovlivňuje sociální pomoc státu.

Nejde přitom o jednu částku, je jich několik – podle toho, kolik lidí žije ve společné domácnosti. Zatímco v některých případech se životní minimum od 1. října 2026 zvyšuje, v jiných zůstává stejné nebo dokonce klesá.

Když se životní minimum zvýší, posunou se výš i limity určující nárok na sociální dávky, které se z tohoto minima vypočítávají. Proto může na tyto dávky nově dosáhnout více lidí. V dalších případech se díky tomu zvedne výše dávky.

„Díky částečné změně životního minima dojde u tří dávek k rozšíření okruhu lidí, kteří budou mít nově na pomoc státu nárok. Jde o superdávku, porodné a příspěvek na péči v nízkopříjmových domácnostech s dětmi do 18 let. U dvou dávek dojde k navýšení limitu pro výši dávky, a to u mimořádné okamžité pomoci a u příspěvku na zvláštní pomůcku pro osoby se zdravotním postižením,“ uvádí Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi a expertka na systém sociální pomoci státu. A u jedné dávky, konkrétně u příspěvku při pěstounské péči, dojde k navýšení pomoci.

Nabízíme přehled, jak konkrétně se dávky změní.

Nárok na příspěvek má člověk, který se stará o dítě v pěstounské péči a má uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče. Dítě může mít v péči například příbuzný nebo jiná blízká osoba. Pěstoun si také může dítě sám vybrat a požádat o jeho svěření do péče nebo o ustanovení poručníkem.

Výše příspěvku záleží na počtu dětí, o která se pěstoun stará, na tom, kdo je pěstounem, a také na zdravotním stavu dítěte. Prarodiče dostávají 1,8násobek životního minima jednotlivce, tedy nově dosáhnou na příspěvek ve výši 9900 korun, doposud to bylo 8748 korun. Tety, strýcové, zletilí sourozenci a další blízké osoby dosáhnou na 2,3násobek životního minima jednotlivce.

Pokud pěstoun pečuje o dítě, které je kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu závislé na pomoci jiné osoby a má přiznaný druhý až čtvrtý stupeň závislosti, činí příspěvek 5,5násobek životního minima jednotlivce.

„Příspěvek je limitovaný dobou dvou let od rozhodnutí o nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, pokud domácnost současně žádá o superdávku,“ doplňuje Alena Zieglerová.

Tento příspěvek má pomoci lidem se zdravotním postižením, které trvá déle než rok, s pořízením pomůcek, které pomohou zlepšit kvalitu života. Žadateli stát uhradí jen část nákladů, zbytek si musí doplatit.

U částek na zvláštní pomůcku do 10 tisíc korun dostane žadatel příspěvek, když je příjem domácnosti nižší nebo roven osminásobku životního minima. Spoluúčast je v takovém případě stanovena na 1000 korun. Například u domácnosti dvou dospělých se bude jednat o čistý příjem do 70 tisíc korun měsíčně. Je to zhruba o dva tisíce víc než doposud. U částek nad 10 tisíc korun je stanovena spoluúčast 10 procent.

Životní minimum hraje roli při poskytování maximální výše tohoto příspěvku i na nákup motorového vozidla – nárok vzniká v závislosti na příjmu domácnosti. Nejvýše může činit 285 tisíc korun při příjmu domácnosti nižším nebo rovném 16násobku životního minima domácnosti. Při příjmu vyšším, než je 20násobek životního minima, pak domácnost dosáhne nejvýše na částku 185 tisíc korun.

Jde o jednorázovou sociální dávku, která má pomoci v náhlých a nepředvídatelných životních situacích. Úřad práce ji poskytuje lidem, kteří se ocitnou v akutní finanční tísni a nemají dostatek peněz na základní potřeby nebo na jednorázový nezbytný výdaj.

Může jít například o ztrátu bydlení, živelní pohromu nebo nedostatek peněz na nutné vybavení domácnosti nebo i na vzdělávání či zájmovou činnost dítěte. Platí různé limity podle dané události, o přiznání dávky i o její konečné výši rozhodují úředníci podle případu.

Například u živelní události, kdy vám například vichřice poškodí dům, můžete dostat od státu až 15násobek částky životního minima jednotlivce – doposud to bylo 72 900 korun, nově je to 82 500 korun.

Pokud člověka postihne jiná nepředvídatelná událost a kvůli nedostatku peněz mu hrozí například ztráta bydlení nebo nezajištění základních životních potřeb, může mimořádná okamžitá pomoc dosáhnout až 40násobku životního minima jednotlivce. Od října 2026 tedy až 220 tisíc korun. Tento limit se posuzuje v období dvanácti po sobě jdoucích měsíců.

A když domácnost nemá peníze například na opravu nebo pořízení pračky či ledničky, může požádat o mimořádnou okamžitou pomoc (MOP). V takovém případě může dávka dosáhnout až výše konkrétního výdaje. Součet takto poskytnutých dávek ale nesmí v kalendářním roce překročit desetinásobek životního minima jednotlivce. Od října 2026 tedy 55 tisíc korun.

Porodné má finančně pomoci nízkopříjmovým rodinám, když se jim narodí dítě. Žádá o něj obvykle matka, která porodila své první nebo druhé dítě. Náleží ale i otci, pokud žena zemřela. A také tomu, kdo převzal dítě mladší jednoho roku do trvalé péče místo rodičů.

Je to jednorázová dávka a stát ji poskytuje jen v případě, že příjem rodiny nepřesáhne 2,7násobek životního minima.

Od října to tak bude například pro manžele s novorozencem částka zhruba 30 300 korun (životní minimum pro první osobu v domácnosti 5000 + životní minimum pro další osobu v domácnosti 3750 + životní minimum dítěte do šesti let je 2430 korun × 2,7). Do konce září by stejná rodina musela mít příjem necelých 29 600 korun, aby na dávku dosáhla. Výše porodného je 13 tisíc korun na první dítě a 10 tisíc korun na druhé dítě.

Nárok na příspěvek na péči mají lidé, kteří kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu potřebují péči a pomoc dalšího člověka při zvládání základních životních potřeb. Měsíčně ho čerpá víc než 360 tisíc dětí i dospělých. Částky jsou přesně dané pro každý ze čtyř stupňů závislosti.

Příspěvek se může zvýšit pro některé žadatele o dva tisíce korun v případě, že domácnost má nízké příjmy, a to do dvojnásobku životního minima. Musí přitom jít o domácnost, kde příspěvek na péči pobírá dítě do 18 let anebo dospělý, který pečuje o nezaopatřené dítě do 18 let.

Pokud bychom tedy měli domácnost se dvěma dospělými a dítětem ve věku 10 let, které potřebuje péči svých rodičů, bude nově příjmový limit pro zvýšení příspěvku 23 600 korun. Doposud to bylo o zhruba pětistovku méně.

Životní minimum se zvyšuje hlavně kvůli superdávce, která před rokem sloučila čtyři dávky do jedné – příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí. Současná výše životního minima totiž penalizuje především domácnosti jednotlivců nebo samoživitelek.

Výše životního minima se promítá do některých složek superdávky, které určují její konečnou výši. Jedná se o složky na bydlení a na živobytí, dále o bonus na dítě a pracovní bonus.

Nárok na bonus na dítě vzniká při průměrném měsíčním příjmu domácnosti v předchozích třech měsících ve výši do čtyřnásobku životního minima domácnosti.

Nárok na složku na živobytí vzniká, pokud je příjem domácnosti za předchozí tři měsíce do 1,43násobku životního minima.

I do složky na bydlení se výše životního minima částečně promítá. Pokud příjem domácnosti přesahuje dvojnásobek jejího životního minima, zvyšuje se část příjmu, která se při výpočtu částky na pomoc s bydlením zohledňuje. Výši složky ovlivňuje také fakt, zda je domácnost takzvaně zranitelná, protože pak má nárok na vyšší energetický paušál a platí pro ni příznivější normativy na bydlení.

Zranitelná domácnost je ta, v níž jsou všichni členové podle zákona zranitelní. A mezi zranitelné patří například starobní důchodci, lidé starší 68 let, invalidé ve druhém a třetím stupni, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství, rodič pečující o dítě do čtyř let, osamělý rodič s dítětem do patnácti let, nezaopatřené dítě nebo člověk pečující o dospělého ve druhém nebo vyšším stupni závislosti.

„Složka pracovní bonus se do superdávky započítá v případě, že alespoň jeden z členů domácnosti pracuje nebo má příjem z dávky nahrazující pracovní příjem. Kromě příjmů z práce se pracovní bonus počítá z nemocenských dávek, z rodičovského příspěvku, kterému předcházela peněžitá pomoc v mateřství, a z odměny profesionálního pěstouna. Pokud bude mít domácnost příjem nižší než 1,6násobek životního minima, dostane navíc 40 procent výdělku nebo jeho náhrady či rodičovského příjmu,“ doplňuje Alena Zieglerová.

Dosáhnou na něj studenti vysokých škol, kteří studují prezenčně a v řádné době a jejichž domácnost, ve které žijí, je nízkopříjmová. Tedy celkový čistý příjem domácnosti dosahuje jen 1,5násobku životního minima. To znamená, že by domácnost rodičů a studenta do 26 let musela mít dosud příjem do 18 585 korun. Nově to bude do 19 860 korun. Samotná výše stipendia odpovídá čtvrtině minimální mzdy, což je letos 5600 korun.

Výše životního minima má také vliv na nezabavitelné minimum u exekucí nebo insolvencí. Platí totiž, že se vypočítává ze životního minima pro jednotlivce, z normativního nájemného na jednočlennou domácnost a z energetického paušálu. Tím, že se zvýší životní minimum, mělo by se zvýšit i nezabavitelné minimum, tedy částka, na kterou dlužníkovi exekutoři nesmí sáhnout.

Ale protože by změna byla náročná pro zaměstnavatele, nebude se nezabavitelné minimum měnit nyní, tedy od října, ale až od začátku nového roku, jak je běžné. Do konce roku 2026 tak platí, že nezabavitelné minimum činí stále 14 101,50 koruny měsíčně.